Rituál se koná každý rok na kopci u vesnice San Pedro de Cutud, ležící 80 kilometrů severně od hlavního města Manily, navzdory tomu, že ho katolická církev neschvaluje.
Když Sangalangovi zatloukali hřebíky dlouhé 7,5 centimetru do rukou a nohou, obličej se mu zkřivil bolestí. Dává se prý ukřižovat částečně na znamená vděčnosti za to, že se uzdravila jeho matka, která trpěla tuberkulózou.
Další, včetně léčitelky Amparo Santosové, které byla ukřižována už popáté, uvedli, že jde o projev pokání za hříchy, jichž se dopustili.
Ještě před samotným ukřižováním pochodovalo ulicemi vesnice zhruba sto mužů a bičovali si záda, krev přitom stříkala kolem. Jeden ze sebemrskačů, jednadvacetiletý Chris Sentauan, řekl: "Dělám to už druhý rok. Mám k tomu vážný důvod." Ten však nesdělil. Před obřadem pil gin, napsal reportér agentury Reuters.
Kajícníkům podle odhadů policie přihlíželo zhruba 5000 lidí. "Je úžasné vidět lidi, kteří přinášejí oběti za své hříchy," prohlásil kupříkladu čtyřicetiletý americký turista Rey New.
Jeden z kajícníků se nechává přivazovat ke kříži na Filipínách, 21. 4. 2000 |
Na Velký pátek se na Filipínách tradičně nechalo připevnit na dřevěné kříže několik kajícníků. Deset mužů a jedna žena tak předvedli tisícům turistům, jak před 2000 lety zemřel Ježíš Kristus, 21. 4. 2000 |
Jeden z kajícníků, kteří se nechali dobrovolně připevnit ke kříži, pozoruje jeho vztyčování, 21. 4. 2000 |