Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí na archivním snímku

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí na archivním snímku | foto: Reuters

Ovládnou Středomoří a zaútočí na Evropu, varoval Kaddáfí před islamisty

  • 816
Libyjský diktátor Muammar Kaddáfí před pěti lety Evropu varoval, že ji po revoluční vlně zvané Arabské jaro čeká invaze radikálních islamistů. Vyplývá to z telefonického rozhovoru s britským expremiérem Tony Blairem, který ve čtvrtek zveřejnil parlament.

„Neustále provolávají řeči jako ‚Mohamed je prorok‘. Podobně jako bin Ládin. Dláždí pro něj cestu do Severní Afriky, aby sem ten režim zatáhli. Chtějí ovládnout Středomoří a pak zaútočí na Evropu,“ varoval v únoru Británii libyjský diktátor Kaddáfí. Řeč byla o povstalcích, kteří se od začátku roku 2011 pokoušeli svrhnout jeho vládu. S podporou Západu se jim to nakonec podařilo.

Přečtěte si celé rozhovory

O rebelských hnutích, která během takzvaného Arabského jara zaútočila na vládní budovy, mluvil jako o buňkách teroristické sítě al-Káida „podobných spícím buňkám ve Spojených státech“ před útoky z 11. září 2001.

Kaddáfí britského expremiéra po telefonu varoval, že pokud radikální islamisté získají kontrolu nad Středozemním mořem, lodě a čluny „bezvěrců“ budou v ohrožení. Jejich budoucí plány s Evropou se podobají dobyvatelským snahám někdejší Osmanské říše, uvedl diktátor.

Kadáffího proroctví jsme se měli věnovat, připouští poslanci

Dva telefonáty mezi Kaddáfím a Tony Blairem se odehrály na konci února 2011. Blair už tehdy nebyl premiérem, Libyí zmítala vlna násilností a zbýval necelý měsíc do zahájení vojenské intervence NATO.

Zahraničnímu výboru britské Dolní sněmovny poskytl přepisy rozhovorů sám Blair. Parlament totiž v současnosti prošetřuje britskou účast při bombardování na severu Afriky.

„Přepisy poskytují nové informace o soukromých názorech plukovníka Kaddáfího v době, kdy se jeho diktatura začala hroutit,“ uvedl předseda zahraničního výboru Crispin Blunt.

Revoluce v Libyi

Povstání proti Kaddáfímu vypuklo v Libyi v polovině února 2011 a z Benghází se postupně šířilo po celé východní části země.

V polovině března schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci o nezbytných krocích k ochraně civilistů, včetně vytvoření bezletové zóny nad Libyí.

Díky ní začali povstalci vytlačení předtím vládními vojsky znovu postupovat na západ a v srpnu nakonec obsadili většinu metropole Tripolisu.

Kaddáfího rebelové v říjnu zajali v přístavním městě Syrta, zlynčovali ho a nakonec i zastřelili. Kdyby žil, Mezinárodní trestní soud v Haagu by jej stíhal za zločiny proti lidskosti.

Samotná Libye má v současnosti dvě soupeřící vlády a část území je pod kontrolou teroristů z hnutí Islámský stát.

Výbor se podle Blunta bude nyní zabývat tím, zda „Kaddáfího prorocká varování před vzestupem radikálních militantních skupin po pádu režimu byla mylně ignorována“. Zatím to podle něj vypadá tak, že západní politici si na rozdíl od Kaddáfího plně neuvědomovali rizika vyplývající z intervence do Libye - pro libyjský lid i západní zájmy.

S Kaddáfím by v Libyi bylo ještě hůř, věří Blair

Blair v době rozhovorů působil jako zvláštní vyslanec blízkovýchodního kvartetu.

Kaddáfího nakonec vyzval, aby se kvůli lidovému povstání na východě země vzdal moci a odešel z Libye do bezpečí. Loni v prosinci expremiér prohlásil, že kdyby libyjský diktátor nebyl svržen, situace v zemi by byla ještě horší.

„Pokud existuje způsob, jak odejít, měl by to udělat teď. Je třeba, aby ukázal, že přijímá změnu a odchází na odpočinek, aby změna proběhla bez násilí,“ řekl Blair, přičemž o libyjském vůdci hovořil záměrně ve třetí osobě. „Máte-li bezpečné místo, kam jít, měl byste tam odejít, protože tohle neskončí bez násilí,“ dodal.

„Nemám moc ani mandát, nejsem prezident, nemám post, který bych mohl opustit,“ reagoval tehdy libyjský vůdce. „Nechte nás být, nemáme žádný problém,“ řekl nakonec Kaddáfí. Jeho život vyhasl v říjnu téhož roku, kdy ho skupina povstalců zlynčovala nedaleko jeho rodné Syrty.

Zachycení krutého konce bývalého libyjského diktátora (následující záběry jsou drastické):

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video