Při blokádě na Šumavě se potkávají lidé různých profesí. Důvody proč přijeli však mají téměř totožné: vadí jim, že se kácí kůrovcem napadené stromy na území, které označují za cenné a kde odstartovala samovolná obnova lesa.
"Mám pocit, že na odborné úrovni je tato věc už dlouho vyřešená, ale to politici neberou v potaz. Národní park je jedna z mála ploch, kde by se mělo hospodařit jinak než v hospodářském lese, a přesto se tady začnou uplatňovat právě tyto aktivity. Nebýt blokády, tak se v tichosti tento les za čtrnáct dnů vytěžil a nikdo by o tom nevěděl," vysvětluje důvody, proč přijel podpořit blokádu dvaatřicetiletý Martin Jurek z Olomouce, který přednáší na univerzitě geologii.
Miroslav Mišák přijel na Šumavu z Trenčína.
Ještě z větší dálky přijel na Šumavu sezonní lesní dělník Miroslav Mišák z Trenčína. Chtěl prý oplatit Čechům jejich pomoc při protestech v Tatrách v roce 2007, kde těžké stroje začaly těžit na cenném území národního parku.
"Byl jsem velmi překvapený, jak nám tehdy Češi pomohli. Byla to pro mě proto teď povinnost a myslím si, že je to naprosto správné, že jsme tu. Samozřejmě, vždy tu budou dva tábory rozdílného smýšlení - lesnického a přírodovědeckého," uvedl pětatřicetiletý Mišák.
Policisté ho už dvakrát při blokádě zatkli a odvezli na služebnu. Podle jeho slov se ale vždy chovali korektně a dalo se s nimi o problému parku debatovat.
"Je to pošlapávání demokracie," myslí si lektorka angličtiny
Čtyřiatřicetiletá Kamila Hronová z Jihlavy je učitelkou angličtiny a má i soukromou psychologickou praxi. Její pomoc ale protestující zatím nepotřebovali.
"Tady jsem opravdu jen jako účastník blokády. Jsem tu už podruhé, byla jsem i na jejím začátku v týdnu, kdy se ještě netěžilo. Vadí mi, že má být tento vzácný kout naší přírody zničen. Nejedná se tu ale jen o zničení pralesa, ale o pošlapávání demokracie. Čtyřicet nebo padesát policistů tady dohlíží na to, aby mohl být pošlapáván zákon. A v poslední řadě mi vadí, že to zaplatí daňový poplatník," dodala Hronová.
Devětadvacetiletá Magda Šimonová z Prahy původně vůbec nepředpokládala, že by na blokádu jela. "Naštvání ve mně ale vrcholilo a řekla jsem si, že musím přijet. Nelíbí se mi, že se tato vláda chová absolutně konfliktně vůči životnímu prostředí. Čekali jsme, že nový ředitel parku Jan Stráský vezme svůj úkol s pokorou, spojí se s vědci a odborníky," sdělila Šimonová, která je referentkou ministerstva vnitra.
Kritizuje i policii za její zásah. "My, kteří upozorňujeme na porušování zákona, jsme ekoteroristé a policie sleduje politický rozkaz, ačkoliv by byla užitečná úplně jinde," dodává Šimonová.
Rusky mluvící dělníci neumí kácet
Mezi aktivisty je i čtyřicetiletý lesník Petr Ješátko z Domažlic, který těží rizikové stromy hrozící například zřícením. Jeho otec ještě loni pracoval na správě parku ve vysoké pozici. Byl šéfem kalamitního štábu. "Občas jsou výčitky a slovní útoky od lidí ze správy parku slyšet. Ale je to zbytečné řešit," komentuje Ješátko. Od začátku blokády upozorňuje, že rusky mluvící těžaři, kteří v lesích kácí, nemají profesionální vybavení a svou práci prý dělat neumí.
"Podle pařezu se pozná dřevorubec. Tady se kácí, že stromy jsou rozházené jak po Kyrillu," dodává Ješátko a diví se, že si troufnou kácet stromy, když ve vzdálenosti dvou délek stromu jsou lidé.
"Předpis, který toto zakazuje, tak existuje proto, že se může špička stromu zlomit a někoho pak zasáhnout. Tady jsou ohrožováni i policisté přestože stojí za páskami, protože stromy se kácí třeba pět metrů od pásek, a není tak splněna podmínka, že v okruhu dvou délek stromu nesmí nikdo být," tvrdí Ješátko.
Právě on jako první upozornil na to, že se Na Ztraceném těží i zdravé stromy. Podle něj je takto chybně vyznačeno až 20 procent stromů. "To se v národním parku nesmí stát. Věřím, že napadený strom pozná i laik podle závrtů, kdy jsou zvenku na kůře drobné pilinky," vysvětluje Ješátko.
Všichni ekologičtí aktivisté pak tvrdí, že nikdy nepochybovali, že by neměli ve sporu pravdu. "Doufáme, že získáme pozornost veřejnosti a zvrátíme její pohled na celou věc," dodává osmadvacetiletá lektorka španělštiny Lenka Malinová z Havlíčkova Brodu.
Stejně jako lesníci i ekologičtí aktivisté říkají, že jejich cíl je zelený les. Lesníci ale cestu k němu vidí pomocí pil, ekologičtí aktivisté naopak tvrdí, že je potřeba les ponechat svému osudu a příroda si pomůže sama.
