Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli kácení pralesů mají stromy menší semena, zjistili vědci v Brazílii

  22:57aktualizováno  22:57
Kácení a vypalování deštných pralesů může mít mnohem horší dopad na životní prostředí, než se dosud vědělo. Vědci přišli s teorií, že devastace lesů může mít za následek zmenšování semen stromů, která jsou následně oslabená a mnohem obtížněji z nich vyroste dospělý strom. To může mít v budoucnu fatální následky.

Odlesňování deštných pralesů má za následek poškozování ekosystému. | foto: Profimedia.cz

Tým vědců s tvrzením přišel po dlouhodobém výzkumu v deštných pralesích v Brazílii. Z plochy mnoha kilometrů čtverečných shromáždili na devět tisíc semen místních stromů. Následně je pak podrobili podrobné analýze a následnému porovnání se semeny z jiných oblastí, kam ještě proces odlesňování nedosáhl.

Čekalo je velké překvapení, semena z oblastí zatížených odlesněním totiž byla mnohem menší než všechna ostatní. Podrobnějším zkoumáním však došli k závěru, že deformitu semen nezpůsobilo přímo samotné odlesnění, ale jeho následky, například snížení počtu velkých ptáků v oblastech. "Poukazuje to na křehkost a provázanost celého ekosystému," vysvětlil pro BBC Pedro Jordano ze španělské biologické stanice v Seville, který se na výzkumu podílel.

Vědci se nejprve zaměřili na obvyklé faktory, které ovlivňují vývoj zvířat a rostlin ve volné přírodě. Zkoumali vlivy hnojení v přilehlých oblastech, klimatických změn a celé řady dalších aspektů. Ani jeden z nich však podle všeho vývoj semen neovlivnil.

Bez lesa nepřežijí někteří savci

Hlavním přímým faktorem je podle výsledků výzkumů výrazné prořídnutí populace velkých ptáků. Ti kvůli odlesňování vyhledávají jiná teritoria. Dříve se zde vyskytovala početná populace tukanů a dalších druhů živících se převážně ovocem, kteří si s velkými plody dokázali poradit, a navíc je dokázala roznést i do větších vzdáleností. Se změnou prostředí však v odlesněných oblastech zůstávají jen drobnější druhy ptactva, pro které jsou velké plody problémem.

Ekosystém deštného pralesa ovlivněný odlesněním se tak snaží přizpůsobit těmto menším druhům a produkuje mnohem menší semena, než tomu bylo dříve. Ta jsou však mnohem náchylnější ke zhoršujícím podmínkám pro růst. "Menší semena znamenají jediné - mnohem menší šanci na uchycení a následný růst," uvedl profesor Jordano a dodal, že vše může dokonat také předpokládaný vývoj klimatických změn v budoucnosti. Už tak náchylná semena se totiž s největší pravděpodobností nedokáží adaptovat na drsnější podmínky.

Brazilské deštné pralesy trpí odlesňováním již od počátků devatenáctého století, kdy se v zemi rozmohlo zakládání kávových plantáží a polí s cukrovou třtinou. Dnes zde zbývá pouhých 12 procent z původní výměry deštných pralesů.

Vědci navíc varují, že problém s nepřirozeně malými semeny se může v blízké budoucnosti vyskytnou v podstatě v jakýchkoli deštných pralesích po celé Zemi. "Kdekoli, kde dochází k odlesňování, řídnou i populace opic, tapírů, tukanů a dalších druhů, které tvoří jednu ze základních složek pro přirozený vývoj deštných pralesů," vysvětlil Jordano.

Když nemáme pozemky, vykácíme deštný prales

Proč vůbec k odlesňování deštných, ale i všech ostatních lesů, dochází? Odpověď je jednoduchá - tlak současných konzumních systémů má za následek obrovskou poptávku po surovinách, jako je hovězí maso, cukrová třtina a mnohé další. K pěstování a chovu však nezbývá mnoho volných pozemků. Volný prostor je potřeba získat a jako první jsou k dispozici právě obrovské plochy deštných pralesů.

Při procesu odlesnění se zužitkuje vykácené dřevo a na nově vzniklých plochách pak vznikají gigantické farmy, popřípadě plantáže. Podle statistik ochránců přírody je čtvrtina případů odlesnění motivováno samotnou těžbou dřeva. Desítky tisíc hektarů lesa pak jen v Jižní a Střední Americe zmizí kvůli vybudování farem. Ty pak produkují hovězí maso, které je ve většině případů určeno pro vývoz a běžně se objevuje v řetězcích rychlého občerstvení po celém světě.

Takovýto necitlivý postup má za následek celou řadu závažných problémů. Většina odborníků tlačí do popředí globální oteplování, ať už se jedná o zvýšenou produkci oxidu uhličitého při spalování vytěženého dřeva, nebo samotné ztrátu "nejlepší továrny na čistý vzduch na světě".

Stejně závažným problémem však je i nabourání přirozených přírodních procesů. Odlesněním se téměř nenávratně poškodí přirozený koloběh vody a mikroklima daných oblastí, což má za následek extrémní výkyvy počasí v dané oblasti. Běžná tak jsou velká sucha a následné masivní záplavy. Ruku v ruce s narušením základních principů fungování ekosystému jde také vymírání živočišných druhů.

Vědci z celého světa mnoho let varují, že extrémní narušení společenstev vázaných na deštné pralesy může být téměř nevratné. Čas na jejich obnovení se totiž běžně počítá v řádech stovek let.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policisté na letišti zadrželi cizince, podezírají je z napadení číšníka

Policisté zadrželi skupinu cizinců, podezřelých z napadení číšníka. (23. dubna...

Policisté na pražském letišti Václava Havla zadrželi skupinu sedmi cizinců, kteří jsou podezřelí z toho, že v sobotu...

Okamurova SPD se hroutí zevnitř. Straníci se napadají navzájem

Předseda SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

„Špiníte jméno SPD! Dělali jste v krajských volbách osobní kampaň! Vynášíte informace a děláte si, co chcete,“...



Krásná smrt zaručena. V Nizozemsku představili sebevražedný přístroj

Sebevražedný přístroj v představách designéra  Alexandera Bannicka

Na pohřebním veletrhu v Amsterdamu byl představen sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím...

Smrt přijela výtahem. Vrah zaskočil policisty, jednoho zastřelil

Petr Chromek zavraždil 23. dubna 1998 v Táboritské ulici v Praze policistu a...

Na ten den před dvaceti lety Martina Linhartová nikdy nezapomene. 23. dubna 1998 zavraždil Petr Chromek v Táboritské...

České děti zůstaly v Londýně na ulici. Hostitelské rodiny pro ně nepřijely

(Ilustrační snímek)

Pětidenní zájezd žáků 6. a 7. třídy Základní školy Horoměřice do Londýna nezačal zrovna dobře. Po celodenním chození po...

Další z rubriky

Zákon proti burkám: rakouská policie chtěla pokutovat nemocného s rouškou

Maska (ilustrační snímek)

Rakouští policisté chtěli 80 eury (asi 2 000 Kč) pokutovat muže, který na ulici nosil zdravotní roušku. Muži řekli, že...

Dvanáctiletý kluk po hádce s matkou vzal její kartu a odletěl na Bali

Pláž v letovisku Sanur na jihu Bali

Když se rodiče dvanáctiletého australského chlapce dozvěděli, že ráno nepřišel do školy, ve strachu ho nahlásili jako...

Psí kmet zachránil tříletou holčičku, která se zatoulala v buši

Pes Max je v Queenslandu nyní za hrdinu

Austrálie má nového psího hrdinu. Je jím sedmnáctiletý pes Max, zachránce tříleté holčičky, která se rodičům zatoulala...

denicek-chvile-kdy-jsem-se-prestala-snazit-byt-perfektni
denicek-chvile-kdy-jsem-se-prestala-snazit-byt-perfektni

Myslíte si, že všechny mamimky jsou dokonalé?

Najdete na iDNES.cz