Kvůli kácení pralesů mají stromy menší semena, zjistili vědci v Brazílii

  22:57aktualizováno  22:57
Kácení a vypalování deštných pralesů může mít mnohem horší dopad na životní prostředí, než se dosud vědělo. Vědci přišli s teorií, že devastace lesů může mít za následek zmenšování semen stromů, která jsou následně oslabená a mnohem obtížněji z nich vyroste dospělý strom. To může mít v budoucnu fatální následky.

Odlesňování deštných pralesů má za následek poškozování ekosystému. | foto: Profimedia.cz

Tým vědců s tvrzením přišel po dlouhodobém výzkumu v deštných pralesích v Brazílii. Z plochy mnoha kilometrů čtverečných shromáždili na devět tisíc semen místních stromů. Následně je pak podrobili podrobné analýze a následnému porovnání se semeny z jiných oblastí, kam ještě proces odlesňování nedosáhl.

Čekalo je velké překvapení, semena z oblastí zatížených odlesněním totiž byla mnohem menší než všechna ostatní. Podrobnějším zkoumáním však došli k závěru, že deformitu semen nezpůsobilo přímo samotné odlesnění, ale jeho následky, například snížení počtu velkých ptáků v oblastech. "Poukazuje to na křehkost a provázanost celého ekosystému," vysvětlil pro BBC Pedro Jordano ze španělské biologické stanice v Seville, který se na výzkumu podílel.

Vědci se nejprve zaměřili na obvyklé faktory, které ovlivňují vývoj zvířat a rostlin ve volné přírodě. Zkoumali vlivy hnojení v přilehlých oblastech, klimatických změn a celé řady dalších aspektů. Ani jeden z nich však podle všeho vývoj semen neovlivnil.

Bez lesa nepřežijí někteří savci

Hlavním přímým faktorem je podle výsledků výzkumů výrazné prořídnutí populace velkých ptáků. Ti kvůli odlesňování vyhledávají jiná teritoria. Dříve se zde vyskytovala početná populace tukanů a dalších druhů živících se převážně ovocem, kteří si s velkými plody dokázali poradit, a navíc je dokázala roznést i do větších vzdáleností. Se změnou prostředí však v odlesněných oblastech zůstávají jen drobnější druhy ptactva, pro které jsou velké plody problémem.

Ekosystém deštného pralesa ovlivněný odlesněním se tak snaží přizpůsobit těmto menším druhům a produkuje mnohem menší semena, než tomu bylo dříve. Ta jsou však mnohem náchylnější ke zhoršujícím podmínkám pro růst. "Menší semena znamenají jediné - mnohem menší šanci na uchycení a následný růst," uvedl profesor Jordano a dodal, že vše může dokonat také předpokládaný vývoj klimatických změn v budoucnosti. Už tak náchylná semena se totiž s největší pravděpodobností nedokáží adaptovat na drsnější podmínky.

Brazilské deštné pralesy trpí odlesňováním již od počátků devatenáctého století, kdy se v zemi rozmohlo zakládání kávových plantáží a polí s cukrovou třtinou. Dnes zde zbývá pouhých 12 procent z původní výměry deštných pralesů.

Vědci navíc varují, že problém s nepřirozeně malými semeny se může v blízké budoucnosti vyskytnou v podstatě v jakýchkoli deštných pralesích po celé Zemi. "Kdekoli, kde dochází k odlesňování, řídnou i populace opic, tapírů, tukanů a dalších druhů, které tvoří jednu ze základních složek pro přirozený vývoj deštných pralesů," vysvětlil Jordano.

Když nemáme pozemky, vykácíme deštný prales

Proč vůbec k odlesňování deštných, ale i všech ostatních lesů, dochází? Odpověď je jednoduchá - tlak současných konzumních systémů má za následek obrovskou poptávku po surovinách, jako je hovězí maso, cukrová třtina a mnohé další. K pěstování a chovu však nezbývá mnoho volných pozemků. Volný prostor je potřeba získat a jako první jsou k dispozici právě obrovské plochy deštných pralesů.

Při procesu odlesnění se zužitkuje vykácené dřevo a na nově vzniklých plochách pak vznikají gigantické farmy, popřípadě plantáže. Podle statistik ochránců přírody je čtvrtina případů odlesnění motivováno samotnou těžbou dřeva. Desítky tisíc hektarů lesa pak jen v Jižní a Střední Americe zmizí kvůli vybudování farem. Ty pak produkují hovězí maso, které je ve většině případů určeno pro vývoz a běžně se objevuje v řetězcích rychlého občerstvení po celém světě.

Takovýto necitlivý postup má za následek celou řadu závažných problémů. Většina odborníků tlačí do popředí globální oteplování, ať už se jedná o zvýšenou produkci oxidu uhličitého při spalování vytěženého dřeva, nebo samotné ztrátu "nejlepší továrny na čistý vzduch na světě".

Stejně závažným problémem však je i nabourání přirozených přírodních procesů. Odlesněním se téměř nenávratně poškodí přirozený koloběh vody a mikroklima daných oblastí, což má za následek extrémní výkyvy počasí v dané oblasti. Běžná tak jsou velká sucha a následné masivní záplavy. Ruku v ruce s narušením základních principů fungování ekosystému jde také vymírání živočišných druhů.

Vědci z celého světa mnoho let varují, že extrémní narušení společenstev vázaných na deštné pralesy může být téměř nevratné. Čas na jejich obnovení se totiž běžně počítá v řádech stovek let.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Rodina ze Zlína spáchala společnou sebevraždu, snila o lepších světech

Ilustrační snímek

Matka a její dospělí potomci se zajímali o náboženská témata, esoteriku a toužili po ráji. Rozhodli se pro společnou...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Další z rubriky

Čech, který kradl v Kňažkově vile, dostal tvrdší trest. Místo tří roků pět

Slovenský herec Milan Kňažko

Slovenský soud v úterý v obnoveném líčení zpřísnil českému občanovi Pavlovi Novotnému trest za loňskou krádež v...

Na letišti v Moskvě srazilo letadlo člověka, stroj pokračoval v cestě

Skupina 23 ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků vyhoštěných z...

Na největším moskevském letišti Šeremeťjevo byla nalezena mrtvola. Šlo o deportovaného cizince, který se pravděpodobně...

Bomba zabila v Kábulu desítky lidí, odpálil ji sebevražedný atentátník

Sebevražedný atentátník se odpálil na náboženské shromáždění v afghánské...

Sebevražedný atentátník se v úterý odpálil v afghánské metropoli Kábulu mezi účastníky shromáždění v den svátku...

Najdete na iDNES.cz