Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kácejte na okraji Šumavy, srdce parku si s kůrovcem poradí, radí vědci

  13:12aktualizováno  13:12
Smrky by se měly kvůli kůrovci kácet na okraji národního parku a cenná místa uprostřed Šumavy by měla zůstat bez zásahů člověka, míní přírodovědci z Univerzity Karlovy Pavel Kindlmann a Jan Frouz. Diskusi o Šumavě podle nich ovládly emoce a vytratilo se racionální jádro.

Letecký snímek okolí Březníku na Šumavě. I tady už stromy zasáhl kůrovec. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Podle odborníků je kácení v nejcennějších částech Šumavy proti smyslu národních parků, které by měly ukazovat přírodu ve stavu co nejbližším tomu přirozenému. O kůrovci by se nemělo hovořit v duchu "kácet, či nekácet", ale "kde kácet a kde ne", řekli vědci na setkání, které zorganizovala ekologická sdružení Hnutí Duha a Zelený kruh. Ta protestují proti kácení u Ptačího potoka.

Strategie dřevorubců

Jakmile aktivisté rozjedou choreografii, přesunou se o kus dál

"Tragikomičnost celé věci spočívá v tom, že se přesouvá do roviny emocionální. Vytrácí se racionální jádro, kam až by měl sahat kulturní les a kde by měla začít bezzásahová zóna, která by měla chránit přírodu co nejbližší té původní," říká Jan Frouz, ředitel Ústavu pro životní prostředí na Univerzitě Karlově.

Podle něj je kůrovcová kalamita v horských smrčinách, které se nacházejí zhruba od nadmořské výšky 1 200 metrů, přirozený jev, jenž pomáhá k přirozené obnově lesa. "Existuje nedůvěra lidí v přírodní procesy. Ty jsou ale často schopnější, než jsme si ochotní připustit," uvádí Frouz.

Zrádná násobilka

Násobilka zradila v rozhovoru pro MF DNES ředitele Správy národního parku Šumava Jana Stráského. V jedné z odpovědí uvedl, že území u Ptačího potoka je velké 280 hektarů a na každém roste zhruba 400 stromů. "My tam teď vedeme boj o tři čtyři tisíce z toho milionu (stromů)," dodal Stráský. Prostým násobením však vychází, že je tam stromů o řád méně - jen něco přes 100 tisíc. Podle mluvčího správy Pavla Pechouška chyba nevznikla tak, že by ředitel dostal od podřízených nesprávné informace. "Špatně to vynásobil," vysvětluje Pechoušek.

Čeští vědci srovnávají situaci na Šumavě se sousedním národním parkem v Bavorsku. Tam se už od 80. let na rozsáhlém území proti kůrovci nezasahuje. Šíření lýkožrouta na hospodářské lesy v nižších polohách brání pásmo smíšeného lesa, kde zůstávají buky a jedle, ale kácí se smrky, což kůrovce zastaví.

V Česku však taková skladba lesa v nižších polohách není, místo jedlobučin jsou vysázené smrkové monokultury, a kůrovec se tak může posouvat i mimo park. Proto by se podle Frouze mělo kácet na okraji parku, možná ještě důsledněji než dnes, a postupně tam vysázet druhově pestřejší les, jako je v Německu.

Národní park není Stromovka, říká vědec

Podle profesora ekologie Pavla Kindlmanna z Karlovy univerzity a Akademie věd chce ředitel správy parku Jan Stráský vytvořit národní park uměle. "Ale takový park by se pak spíše podobal Stromovce a měl jen minimální ochranářskou hodnotu," řekl.

Kindlmann uvedl, že stejný názor na zasahování na Šumavě mají stovky vědců z pracovišť Akademie věd, Karlovy, Jihočeské či Masarykovy univerzity. Opačné stanovisko zastávají především odborníci s lesnickým vzděláním.

Podle Markéty Višinkové z Ekologického právního servisu je kácení v oblasti u Ptačího potoka nelegální. "Dochází k porušování zákona o ochraně přírody a krajiny, narušuje se biodiverzita, nacházejí se tam zvláště chránění živočichové a rostliny a je to oblast Natura 2000. Je možné sice získat povolení, ale správa parku jej nemá. Státní orgány nedodržují zákony," uvedla Višinková.

Názor Šumavana

Řada místních aktivistům fandí, ale bojí se ozvat

Aktivisté blokují kácení stromů napadených kůrovcem u Ptačího potoka od 15. července. Jsou přesvědčeni, že správa národního parku nemá pro kácení potřebnou výjimku ze zákona. Klatovský soud vydal předběžné opatření, že se členové Hnutí Duha nesmí nacházet v místě těžby. Vedení parku tvrdí, že pro kácení není třeba žádná výjimka.

Počínání aktivistů se nelíbí také řadě obyvatel šumavských obcí, kteří v pátek uspořádali protestní pochod k místu blokády. S tou nesouhlasí ani ministr životního prostředí Tomáš Chalupa či prezident Václav Klaus.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...



Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...

Lékařku záchranky po oživování pacienta přemohly emoce. Rozplakala se

Po oživování pacienta lékařku zaplavila vlna emocí.

Na sociálních sítích se objevila fotografie lékařky, kterou někdo zachytil krátce poté, co v Praze oživovala mladého...



Další z rubriky

Reakce Zemana na článek o roku 1968 i humbuk mě překvapily, říká Romancov

V průběhu invaze vojsk Varšavské smlouvy bylo do československých ulic nasazeno...

Článek na webu ruské armádní televize Zvezda o tom, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce...

Pokuta za předvolební kampaň míří na hnutí ANO i autory Žlutého barona

Andrej Babiš při prezentaci své knihy O čem sním, když náhodou spím (22. června...

Hnutí ANO dostalo od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pokutu třicet jedna tisíc...

Krize ohrozila letošní Turbomošt, jablka se kupovala ještě na stromech

Některým stánkařům na Moravském náměstí, Zelném trhu i náměstí Svobody schází...

Sehnat jablka na výrobu letošního Turbomoštu pro brněnské adventní trhy bylo letos obtížné. Květy jabloní na Moravě i v...



Najdete na iDNES.cz