Zřízení on-line pracovny v Kábulu je skutečnou výzvou a to i přesto, že má budova univerzitní knihovny jako jedna z mála v okolí zavedenou elektřinu. Generátory však vždy nestačí a tak jako do většiny východokábulských čtvrtí sem navíc nevedou telefonní linky.
Projekt, který buduje OSN za sto tísíc dolarů od japonské vlády, tak spoléhá na satelitní telefony na střeše.
Počítač jsem viděl v roce 1973...
Kavárna má ale i problémy jiného druhu. Řada studentů i zaměstnanců univerzity totiž počítač nikdy v životě neviděla. Na vernisáži se dva z profesorů vysmáli na dotaz, zda někdy pracovali s internetem, novinářům do očí.
Jen profesor mikrobiologie Núr Muhammad Niaz už s počítačem pracoval. Bylo to v roce 1973 v Bejrútu...
Problémy má i knihovna
S potížemi se potýká i samotná knihovna. Ta sice od bývalého kulturního střediska USA v Kábulu dostala na dvacet tisíc knih v angličtině, převážná většina studentů jim ale nerozumí. "Studenti zpravidla používají přeložená skripta od svých profesorů," říká knihovnice Múmina Dindžarová.
O moc lépe na tom ale není ani afghánská sekce. Knihy tu jsou sice v místní paštštině a darí, ale jejich obsah pročistil Taliban. Zbývající ruské a arabské texty plné "starých škodlivých ideologií" zase prosela nová prozatímní vláda.
