A pokud je policie načapá s desetinou promile, odvleče je k rodičům bezmála v poutech jako zločince nejhrubšího zrna.
Než počestní mravokárci spustí rozhořčený pokřik nad nabádáním k alkoholismu mladistvých, nechť prosím poctivě zaloví v hlubinách vlastní paměti: kdo si v rozechvění před prvním milostným aktem nedal skleničku na kuráž?
Dovedeno do absurdních konců, vězeňství by se mělo připravit na příliv náctiletých provinilců s barvitou sexuální zkušeností, kterým se bude servírovat mléko a po večerníčku alou do postýlek.
Od osmnácti se může pít a volit. Zvláštní kombinace: zjevně dává najevo, že pro svou první cestu k výběru politické reprezentace potřebuje zmatený panic posílit sebedůvěru alkoholem více než pro svou milostnou premiéru v peřinách.
Přitom už ve čtrnácti by měli i lehce podroušení propadlíci spočítat, kolik jim strana A či strana B vezme na daních. A na druhé straně máme snad všichni soukromý seznam lidí, kterým bychom nesvěřili volební právo ani po padesátce a proti potvrzení, že celoživotně abstinují.
Každé dítě stokrát vyslechne "na to jsi ještě malý" nebo "na to už jsi moc velká". Rodiče si určují vlastní pravidla, jak se jim právě hodí; panenku už vám sice nekoupí, ale od nahaté televizní Angeliky vás pořád vyhánějí.
Se zákonem se rýsuje ještě větší zmatek. Jak asi čtrnáctiletý občan stihne vykrást samoobsluhu a prozkoumat anatomii vstřícné spolužačky, jestliže ho učitelé zavalí úkoly, matka pošle pro brášku do školky a otec zavelí "do osmi ať jsi doma!"?
To je opravdu mládí na draka a levnou sodovkou v ministerské režii starostlivé Džamily Stehlíkové se dorostenecký splín nespláchne. Ještě že je tu doktor lidumil Jánošík Rath. Na příkladu rušených třicetikorunových poplatků naučí děti, jak lišácky obcházet zákony, a ze všeobecného pojištění jim třeba zaplatí i zkušené dámy a pány, aby čtrnáctileté vlídně zasvětili do tajů sexu.
Samozřejmě celoplošně, po vzoru očkování čili v zájmu státu. Však oni si drobečkové vzpomenou, kdo jim umetal rychlodráhu k dospělosti, až půjdou poprvé volit.
