"Keporkak měří deset až dvanáct metrů. Zatím nevíme, zda jde o samce, nebo samici. Nepodařilo se nám ještě určit ani věk," řekl šéf mořské stanice Gdaňské univerzity Krzysztof Skóra. Kytovec se naposledy objevil v Gdaňské zátoce v 70. letech.
Velryby keporkak (Megaptera novaeangliae) dorůstají až 19 metrů a vážit mohou až 40 tun. Obřího tvora, který zabloudil k polským břehům, rybáři zpozorovali počátkem týdne. Na moře ihned vypluly zvláštní lodě s vědeckými expedicemi.
"Velryby nežijí v Baltském moři, protože zde nemají dostatek potravy," tvrdí profesor Jan Marcin Weslawski z Oceánografického institutu Polské akademie věd. Velryby obvykle tráví zimu v tropických vodách, na léto se přesouvají k Arktidě či Antarktidě.
Velryby komunikují složitým jazykem
Navzdory rozměrům jsou dobrými plavci a dokážou se dostat téměř všude. V lednu asi šestimetrová samice vorvaňovce anarnaka zabloudila po řece Temži od jejího ústí až do Londýna. Uhynula však na následky pobytu ve sladké vodě. - více zde
"Je možné, že jde o nemocné zvíře, které má problémy s orientací. Může jít také o jedince, který se z nějakých jiných příčin odloučil od stáda," dodal Weslawski. Z pozorování ale vyplývá, že keporkak v Gdaňském zálivu je v dobré kondici.
Podle odborníků jsou tito savci velmi inteligentní. Vědci například zjistili, že velryby keporkak při zpěvu složitých písní užívají vlastní syntax či gramatiku. - více zde
Podle expertů jsou velryby kromě lidí jedinými tvory, kteří využívají hierarchickou strukturu v jazyce. To znamená, že se jejich řeč skládá ze souvětí, tvořených větami, jež zase obsahují slova. Samci keporkaků zpívají až třicet minut dlouhé písně.
Tyto zvuky se výrazně odlišují v různých obdobích a předpokládá se, že v době páření pomáhají přilákat samičky.
