Odvrácená strana Měsíce a jeho póly jsou dodnes téměř neprozkoumány. Výskyt vody na Měsíci nebyl zatím potvrzen, ačkoli náznaky její přítomnosti přineslo zkoumání americké sondy Lunar Observer v 90. letech.
Sonda na Měsíci, vzdáleném 400.000 kilometrů od Země, nepřistane. Bude obíhat okolo Země po stále širší eliptické dráze, až ji nakonec zachytí gravitační pole Měsíce. Ze své lunární orbitální dráhy pak začne s vlastním výzkumem Měsíce od prosince 2004. Sledování sondy bude podle vědců trvat šest měsíců až jeden rok.
Podle Davida Southwooda, šéfa Evropské vesmírné agentury pro vědecké programy, je mise první ze série dalších, určených k testování nových technologických prvků, o jejichž použití se uvažuje pro příští meziplanetární lety.
Smart-1 je vůbec prvním evropským satelitem, který využívá takzvaného helioelektrického či solárního pohonu, kombinovaného s přitažlivostí Měsíce.
Kromě sondy Smart-1 vynesla raketa na dráhu kolem Země telekomunikační satelit Insat-3, který patří indické vesmírné agentuře ISRO, a satelit e-Bird evropského operátora Eutelsat.
Nedělní start byl v pořadí 162. v rámci programu evropských nosných raket Ariane.
Sonda Smart-1 je významným krokem v evropském úsilí o výzkum vesmíru. Začátkem června odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ruská raketa Sojuz s první evropskou družicí k Marsu. O dva týdny později Evropská vesmírná agentura informovala, že už začala příprava první evropské mise k Venuši.
 Raketa Ariane 5 startuje. Na oběžnou dráhu vynáší první evropskou měsíční sondu Smart-1 (23. září 2003) |
 První evropská měsíční sonda Smart-1. Sonda, která má zkoumat povrch Měsíce, by měla na jeho oběžnou dráhu doletět za 16 měsíců. (23. září 2003) |
