Justiční akademie v Kroměříži.

Justiční akademie v Kroměříži. | foto: Barbora Janáková, iDNES.cz

Jak se školí soudci? Přehledy judikátů i lekce, jak odhalit křivé obvinění

  • 25
Matka v obtížné situaci požádala v Norsku vnitrostátní orgány o pomoc. Umožnily jí tedy pobyt v rodinném centru. Když ho po třech týdnech chtěla opustit, dítě jí bylo odebráno. Po letech ji soud zbavil rodičovských práv a vydal souhlas s osvojením dítěte. To je jeden z několika judikátů, se kterým se seznámili opatrovničtí soudci na semináři na Justiční akademii.

Případ zmiňovaný v úvodu není jednoznačný. Matka původně uvažovala, že půjde na potrat, nakonec se rozhodla si dítě nechat. Nicméně tři týdny po porodu, tedy v říjnu 2008, jí ho úřady sebraly s tím, že se o něj nedokáže postarat. Nevěděla prý například, že dítě se krmí každé tři až čtyři hodiny, a proto ubývalo na váze. Následně byl její potomek předán do pěstounské rodiny.

Matka měla možnost vidět své dítě šestkrát ročně pouze na dvě hodiny, přičemž při schůzkách byla neustále přítomná pěstounka. Tři a půl roku po odebrání dítěte soud zbavil matku rodičovských práv a dítě si osvojil pár, u kterého do té doby vyrůstal. Druhého potomka, který se mezitím matce narodil, jí ale úřady ponechaly. Důvodem prý bylo, že zranitelnější bylo pouze starší dítě. Matce nepomohla ani stížnost do Štrasburku.

„Evropský soud pro lidská práva řekl, že osvojení dítěte bez souhlasu rodičů je možné pouze za výjimečných okolností a v tomto případě nastaly, nicméně já jsem v tom odůvodnění nevyčetla, jaké okolnosti to byly,“ vysvětlila Eva Petrová z Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP).

Dodala, že pro potvrzení rozhodnutí norského soudu byli pouze čtyři členové Senátu ze sedmi. Zbývající tři se postavili na stranu biologické matky. Rozsudek není konečný. V současné době se zpracovává žádost o postoupení velkému senátu ESLP.

Soudci jsou vděční i za možnost se sejít

Petrová použila tento konkrétní případ, aby opatrovnickým soudcům na přednášce Aktuality z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vysvětlila, že rozhodnutí štrasburského soudu nemusí být vždycky jednoznačné, nicméně i tak může ovlivnit české právní prostředí. 

Jako lektorka přednáší na Justiční akademii na kurzu Rodinné právo soukromé pro opatrovnické soudce. Ten trvá tři dny a hned na úvod se v něm zopakovaly aktuální judikáty Ústavního soudu, rozhodnutí Nejvyššího soudu a případy, které v uplynulém roce řešil Evropský soud pro lidská práva.

Mezi hlavní pozitiva kurzu návštěvníci vnímají i možnost vidět se s ostatními soudci a rozebírat s nimi případy. „Pomáhá nám to, že se učíme nové věci a hlavně je pro nás přínosné, že můžeme komunikovat s kolegy z ostatních soudů, protože jinou možnost komunikace jako soudci mezi sebou nemáme. Je to jediná možnost, kdy se setkáváme jako soudci z celé republiky,“ vysvětlila jedna z účastnic iDNES.cz.

Na půdě Justiční akademie se schází i Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců. Jeho cílem bylo po roce 2014, kdy vešel v účinnost nový občanský zákoník, koordinovat činnost soudců, aby rozuměli správně novým výkladům práva.

Zájem je veliký

Blok přednášek prvního dne končí zhruba o půl páté, pak mají účastníci školení volný program. Mohou jet domů nebo využít ubytovacích kapacit Justiční akademie. Během dalších dnů na ně čeká školení o dopadech insolvenčního práva do opatrovnických kauz nebo přednáška o křivém obvinění ze sexuálního zneužívání v průběhu rozvodu. Pro zájemce pak akademie připravuje i jednodenní školení Prevence vyhoření a případová supervize pro opatrovnické soudce.

O kurzy je velký zájem, což v souvislosti s omezenou kapacitou znamená, že některé jsou zaplněné během několika minut. Počty účastníků se přitom odvíjejí od kapacity sálů. Největší z nich mohou pojmout až 120 osob. I proto se některé kurzy vypisují opakovaně, sdělila iDNES.cz Jana Zapletalová Koláčková, která má na starosti vzdělávání opatrovnických soudců.

Neúspěšní zájemci pak mají možnost sledovat přednášku živě přes stream, stáhnout si prezentaci v PowerPointu nebo si ji časem poslechnout jako audioknihu.

Kurz pro soudce na rozkrývání vlastnických struktur

Pro soudce jsou kurzy dobrovolné. Ze zákona vyplývá, že by se měli soustavně vzdělávat, ale jestli se kurzů zúčastní a jakých, je čistě na jejich úsudku. Zaměstnanci akademie se shodují, že pracovníci justice, kteří se skutečně o problematiku zajímají a chtějí o ní mít přehled, často ani školení tolik nepotřebují. Naopak ti, co by proškolit potřebovali, se do Justiční akademie podívat nechtějí.

Justiční akademie je zřízená zákonem o soudech a soudcích. Financuje ji ministerstvo spravedlnosti. „Naší hlavní náplní činnosti je vzdělávání soudců, státních zástupců, ale i justičních a právních čekatelů, asistentů a dalšího odborného personálu justice. Tím dalším odborným personálem se rozumí personál soudů a státních zastupitelství,“ říká Ludmila Havelová pověřená řízením akademie. Vede ji od loňského listopadu, kdy stávající šéf Filip Glotzmann na vlastní žádost ze vzdělávací instituce odešel.

Akademie nyní připravuje celou řadu projektů. Například chce s pomocí norských fondů rozjet projekt přístupu zranitelných skupin ke spravedlnosti, který by pomohl třeba duševně nemocným, cizincům nebo seniorům. Chystají také ve spolupráci s Transparency International školení pro soudce na rozkrývání vlastnických struktur.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video