Do tří let by mělo v Česku vzniknout 44 nových výjezdních míst. Kromě sanitních vozů a samotného stanoviště bude třeba především sehnat záchranáře.
"Přecházíme na systém, který už nyní funguje v západních zemích," sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
V některých záchranných vozech jezdí pouze zdravotničtí záchranáři, lékař vyjíždí pouze k těžších případům. "Neznamená to ale, že když přijede tým bez doktora, je méněcennější, je to stejně kvalitní pomoc," zdůrazňuje Cikrt.
Sehnat kvalitní personál může být podle některých problém, chybět mohou kromě lékařů právě záchranáři.
"Problém s obsazením nových míst řešíme hodně akutně, především v místech, která jsou daleko od nějakého většího města," připouští ředitel jihočeské záchranky Marek Slabý.
Podle nynějších odhadů je ale na trhu práce zdravotnických záchranářů relativně dost. "Jedna věc je záchranáře nabrat, druhá vycvičit je. Ten, kdo vyjde ze školy, není okamžitě hotový záchranář, není schopen pracovat sám," upozorňuje Slabý a dodává, že udělá vše pro to, aby záchranáře sehnal.
"Zajistit personál úplně jednoduché nebude, během tří let se nám to snad podaří," doufá ředitel záchranky na Vysočině Lukáš Kettner.
Všechny krajské záchranky kromě Prahy se potýkají s neustálým nedostatkem lékařů. "Lékaři mají přesčasové hodiny vysoce nad limitem, který stanovuje zákoník práce," upozorňuje ředitel středočeské záchranky Robert Zelenák.
Letos sem nastoupilo osm nových lékařů, dva odsud odešli. "Příchodem nových lékařů snižujeme počty přesčasových hodin. Stanoviště s lékaři máme rozdělené symetricky po celém kraji. Samozřejmě pokud by lékařů byl dostatek, můžeme posílit i další stanoviště," uvedl Zelenák.
"Záchranářů ale máme dost," dodává Zelenák. "Oproti ostatním regionům je ve středních Čechách situace relativně dobrá," konstatuje dále.
Problém nemá ani Jihomoravský kraj. "V zajištění personálu nevidíme problém. Na novém stanovišti by měl být tým rychlé zdravotnické služby, ne nováčci, ale lidé, kteří mají letité zkušenosti ze záchranné služby," sdělila mluvčí Barbora Zuchová.
Ministerstvo se nedostatku personálu neobává. "Je to náročný úkol, ale splnit se do tří let dá," řekl Tomáš Cikrt. Pomoci by měla podle jeho slov zejména změna rekvalifikací lékařů a vyšší přísun peněz do záchranné služby.
Karlovy Vary: Nová stanoviště nechceme
Ne ve všech regionech ale otevření nových stanovišť vítají. "Je to zcela zbytečné, už dnešní pokrytí zajišťuje v 99,6 procentech dojezdnost do 15 minut," sdělil Ivo Tukinski, šéf karlovarské záchranky. V nejzápadnějším kraji má být zřízeno jedno nové stanoviště.
"Pokud bude přijat zákon, znamená to pro zřizovatele a pro ministerstvo na vybudování nemalé finanční nároky. Dalším problémem je, že s takto hustou sítí vzniká problém s využitím posádek," vysvětluje Tukinski.
Podle něj může už nyní vznikat problém s tím, jak udržet kvalifikaci zaměstnanců. "Musíme záchranáře udržovat v bdělosti, aby své znalosti nezapomněli. Pokud nebudou vyjíždět během osmihodinové směny řádově pětkrát, ztrácí kvalifikaci. Tudy cesta nevede," je přesvědčen Tukinski.
Tomáše Cikrta tento postoj překvapuje. "To je velice podivné, slyším o tom poprvé. Vycházíme z plošného plánu pokrytí, chceme garantovat všude stejné podmínky," uvedl Cikrt.
Záchranka přijede do dvaceti minut
Dojezdnost by se měla podle náměstkyně ministra zdravotnictví Markéty Hellerové pohybovat nově od 5 do 20 minut. Nejvíce stanic přibude podle údajů ministerstva zdravotnictví na pomezí Moravy a Čech, v Krkonoších, jižních a středních Čechách.
Deset nových stanovišť má přibýt na Vysočině. "Vysočina je hornatý kraj, jsou zde úzké cestičky. Nyní je zde asi třináct procent oblastí hůře dostupných," konstatoval Kettner.
Ve středních Čechách chtějí otevřít první čtyři stanoviště již letos, dalších pět příští rok. Mezi novými lokalitami bude Březnice na Příbramsku, Roztoky u Křivoklátu nebo Ostředek, který leží zhruba kilometr od dálnice. "Máme zde asi tři sta výjezdů ročně a zatím je zajišťujeme z ostatních stanovišť. Tím ztrácíme čas," řekl Zelenák.
Podle návrhu ministerstva se má zvýšit také spolupráce mezi jednotlivými kraji. "Výrazně se tak zlepší kooperace jednotlivých středisek záchranné služby například v případě kalamity nebo rozsáhlé dopravní nehody na hranicích několika krajů," řekl dnes Tomáš Julínek.
Ministerstvo chce investovat celkově až 250 milionů korun. "Zákon mění také způsob financování Zdravotnické záchranné služby. Zatímco nyní hradí zhruba 70 procent nákladů na provoz záchranky kraj a zbytek tvoří příspěvky státu, nově by měly být náklady hrazeny z více zdrojů," sdělila Hellerová.
Základními zdroji financování budou zejména veřejné zdravotní pojištění, státní rozpočet, v menší míře pak rozpočty krajů.
Návrh zákona o Zdravotnické záchranné službě už v polovině června poslal Tomáš Julínek do vlády k připomínkovému řízení. Pokud se jej podaří schválit, začal by platit v lednu příštího roku.
