V pondělí nový začátek vyšetřování ve Stockholmu oznámil Assangeův právník a jeho slova vzápětí potvrdila prokurátorka Eva-Marie Perssonová. Švédsko v roce 2017 sice případ odložilo, Assangeovi však stále hrozil postih za to, že se vyhýbal soudu.
Předchozí ekvádorská vláda Assengeovi udělila politický azyl v roce 2012 a v prosinci 2017 získal ekvádorské občanství. O azyl však v dubnu přišel a od té doby už dostal trest 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce.
Ten si nyní Australan odpykává v britském vězení.
Britové Assange zatkli ihned po jeho vypovězení z ekvádorské ambasády. Nyní mu hrozí buď vydání do Švédska, nebo do Spojených států, jejichž utajované dokumenty v kauze WikiLeaks zveřejnil.
Ministerstvo spravedlnosti USA nově obvinilo Assange ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače. Za to mu hrozí až pět let vězení. Americká prokuratura tvrdí, že v roce 2010 americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning poskytl Assangeovi část hesla pro přístup k počítačům ministerstva obrany.
Britské úřady rozhodnou, která ze žádostí o vydání - švédská nebo americká - má přednost, uvedla švédská prokuratura. Assange od počátku obvinění ze znásilnění popírá. Podle něj jde o pouhou zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
„Znovuotevření švédského vyšetřování v případu údajného znásilnění dá Julianu Assangeovi šanci očistit své jméno,“ podotkl v reakci na postup švédských úřadů server WikiLeaks.
Julian Assange a hlavní události kolem něhoProsinec 2006 - Vznikl portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat. 18. listopadu 2010 - Švédsko vydalo na Assange mezinárodní zatykač kvůli údajnému znásilnění, sexuálnímu obtěžování a nátlaku. 7. prosince 2010 - Assange na žádost Švédska zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu. 30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla zamítnuta. 16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi na svém londýnském velvyslanectví politický azyl. 25. července 2013 - Assange zahájil činnost nově založené politické strany s názvem WikiLeaks, oznámil i kandidaturu ve volbách do australského Senátu. 4. února 2016 - Assange uvedl, že je připraven opustit ambasádu a nechat se zadržet britskou policií, pokud komise OSN posuzující případ rozhodne v jeho neprospěch. Komise OSN rozhodla, že by mu měla být umožněna svoboda pohybu. 19. října 2016 - Ekvádorská vláda přiznala, že Assangeovi po zveřejnění materiálů o prezidentské kandidátce Hillary Clintonové "dočasně omezila" přístup k internetu. 19. května 2017 - Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování Assange v případu údajného znásilnění. Londýnská policie uvedla, že pokud Assange opustí ekvádorskou ambasádu, bude zatčen. 2. dubna 2019 - Ekvádorský prezident obvinil Assange z porušování podmínek azylu na velvyslanectví poté, co Assange zveřejnil na portálu WikiLeaks fotografie Morena a jeho rodiny a připojil se údajně ke kampani vedenou bývalým prezidentem Rafaelem Correaou, jež má destabilizovat Ekvádor. 11. dubna 2019 - Assange byl po vyhoštění z ekvádorské ambasády zatčen. Policie ho zadržela na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s údajným znásilněním ve Švédsku. Londýnský soud ho pak shledal vinným z porušení podmínek kauce. 1. května 2019 - Assange byl v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce, experti OSN později označili trest za nepřiměřený. Hrozil mu rok vězení. 13. května 2019 - Švédsko oznámilo, že znovu zahájí předběžné vyšetřování Assange, který v zemi čelí obvinění ze znásilnění. |
