Jugoslávie přestala po 73 letech existovat

  • 23
Bělehrad - Jugoslávie zanikla. Poslanci obou komor svazového parlamentu v Bělehrad schválili chartu nového státu Srbsko a Černá Hora, který nahradí dosavadní Jugoslávskou svazovou republiku. Dokument už v minulých měsících schválily zákonodárné sbory obou republik.

S vyhlášením nového státu, o němž bylo rozhodnuto večer v přítomnosti diplomatického sboru, přestane oficiálně existovat název Jugoslávie. Na mapách se objeví staronové soustátí, jehož jméno bude obsahovat názvy obou republik. Pojem Jugoslávie zůstane už jen v učebnicích dějepisu.

V horní komoře federálního parlamentu, v Radě republik, hlasovalo pro ústavní chartu nového státního útvaru 26 poslanců a sedm jich bylo proti. V Dolní komoře, v Radě občanů, ústavní chartu schválilo 84 poslanců a 31 ji odmítlo.

V novém státě budou vztahy mezi oběma republikami značně volnější než ve federaci. Více než desetimilionové Srbsko a Černá Hora s šesti sty osmdesáti tisíci obyvateli budou mít v soustátí rovnoprávné postavení.

Centrální orgány budou mít pravomoci pouze v oblasti zahraniční politiky, zahraničního obchodu a obrany. Soustátí nebude mít ani společnou měnu.

Administrativním centrem země bude srbská metropole Bělehrad, která bude sídlem vlády a parlamentu, ale některé společné instituce jako nejvyšší soud budou v hlavním městě Černé Hory Podgorici.

Zachování společného státu je klíčovou podmínkou jeho přijetí do Rady Evropy, což je první etapa na cestě do Evropské unie.

Podle EU zachování Srbska a Černé Hory v jednom státě má velký vliv na udržení křehké stability na Balkáně, poznamenaném řadou ozbrojených konfliktů.

Nynější srbsko-černohorská Jugoslávie vznikla v dubnu 1992, když se během krvavých válek rozpadala tehdejší federace šesti republik (Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Černá Hora).

Přijetí ústavní charty a prováděcího zákona k chartě federálním parlamentem je poslední etapou úporných devítiměsíčních diskusí mezi srbskými a černohorskými představiteli o podobě nového státu.

K jeho vzniku dala podnět EU a po složitých rozhovorech vedených evropským emisarem Javierem Solanou zástupci federace, Srbska, Černé Hory a EU podepsali dohodu o přeměně federace ve volnější svazek loni v březnu.

Podle dohody mají součástí Srbska zůstat i problematické oblasti Vojvodina a Kosovo. Kosovští Albánci se s tím nehodlají smířit. V regionálním parlamentu v Prištině včera přišli albánští poslanci s iniciativou, která má vést ke schválení deklarace nezávislosti Kosova.

Znalci balkánské problematiky nedávají novému státu příliš velkou šanci na přežití. Vždyť v obou republikách zůstává možnost po třech letech dalšího soužití vyvolat referendum o nezávislosti.

NÁZEV JUGOSLÁVIE MIZÍ Z MAPY

* Z rejstříku států světa po více než 73 letech zmizí název Jugoslávie, který se na mapě prvně objevil 3. října 1929, kdy bylo přejmenováno Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, založené 1. prosince 1918.
* Po okupaci Jugoslávie a vyhlášení samostatného chorvatského státu během 2. světové války bylo 29. listopadu 1945 zrušeno Jugoslávské království a 2. prosince vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie. Po vyhlášení nové ústavy 7. dubna 1963 byl změněn název státu na Socialistickou federativní republiku Jugoslávie.
* Počátkem 90. let se ze společného státu odtrhly Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie a zbytková Jugoslávie zahrnující Černou Horu a Srbsko s Kosovem a Vojvodinou se 27. dubna 1992 přejmenovala na Jugoslávskou svazovou republiku.
* V květnu 1998 začalo černohorské velení bojkotovat federální orgány a začaly se objevovat požadavky na zisk samostatnosti. 14. března 2002 představitelé nynější JSR, Srbska, Černé Hory a Evropské unie podepsali v Bělehradě dohodu o vzniku nového státu Srbsko a Černá Hora. 27. ledna 2002 srbský parlament odhlasoval dohodu o přeměně Jugoslávie ve volnější svazek i prováděcí zákon. Totéž schválil černohorský parlament 29. ledna. Zdroj: ČTK

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video