Jiřina Šiklová, socioložka
Jsem v oblasti genetických úprav potravin naprostý laik, a tak se mně při podobném podnětu vybaví hra Egona Bondyho Výživa lidu z doby komunistické normalizace. Aby byla výživa lidu stále lepší a lepší, snaží se vědci zracionalizovat »výrobu masa«. A tak zjistí, že slepice s jedním okem klovou zrní rychleji, a když mají jednu nohu a jedno křídlo, tak se jich více vejde do klece i k pásu se zrním. Úspěchy tohoto genetického inženýrství jsou obrovské! Pionýři s rudými šátky každoročně přinášejí ministryni výživy lidu květiny a děkují jí. Po několika letech této výživy již mají jen jednu ruku, později jim musí kytičku pověsit přímo na krk, protože ruce jim zcela chybějí. Děti jsou ale klidnější, neperou se a zvýšená hmotnost obyvatelstva socialistických států je »další ranou imperialistům!« Teď ale vážně: člověk je vysoce přizpůsobivý všežravec, a tak určitě přežije i ty případně toxické bílkoviny, které změnou genů mohou vzniknout.
Martin C. Putna, literární historik
Nadějí určitě ne. A strach? Ne větší než z ostatních procesů, jimiž člověk přesahuje své přirozené hranice. Ne větší než z ostatních projevů ne-přirozenosti, které nás obklopují: bílý černoch pedofil jako světový ochránce dětí, sójové maso bez masa, pivo bez alkoholu, sex po internetu, zpověď po internetu, muže poznáte po culíku a náušnici, ženu po holé lebce. A pokud se týče »genového zázraku« samého: nikdo nemá sílu zastavit výzkum, který slibuje přinést tolik peněz a tolik moci. Nikdo nás nezachrání. Opravdu se nedá dělat vůbec nic? Nekatedrový český myslitel Aleš Roleček řekl po zprávě o narození klonované ovečky: »Zasadil jsem střemchu. Protože ta je dokonale neužitečná, ta jenom voní. A tím pomáhá bránit všechno, co je normální.«
Pavel Kyslík, Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR
Genové úpravy nemohou být nikdy větším strašákem než vývoj a použití jakékoliv jiné technologie, která byla doposud vyvinuta a kterou už lidská společnost využívá. Ani v případě jiných technologií ještě není kompletně využit jejich potenciál. Nejsou určitě domyšleny a vyčerpány všechny aplikace, což pochopitelně souvisí s tím, že výzkum a vývoj stále pokračují. Všechny tyto technologie, tedy jejich vývoj a posléze využití, mají společné: v zasvěcených rukou bude vždy převažovat prospěch. Jako pro mikrobiologa je pro mne bezproblémová skutečnost přípravy a průmyslového použití rekombinantních mikroorganismů (již asi 20 let). Na případ modifikovaných organismů se dívám podobně. Genové úpravy jsou pro lidstvo nadějí.
Jan Fencl, ministr zemědělství
Obojím. Genové úpravy mohou přinést obrovský užitek celému lidstvu. Například plodiny s vysokou odolností, které nevyžadují ošetření chemickými prostředky, by snížily zátěž prostředí a potravin cizorodými látkami. Je možné, že bude vytvořen skot, jehož mléko bude obsahovat vysoké množství drahého a nedostatkového růstového hormonu. Je možné, že za pár let se budou pěstovat rostliny, které budou produkovat ropě podobné látky. Pro zemědělství se tak naskýtá obrovská šance. Ovšem každá mince má svůj rub. Nežádoucí únik GMO do volného životního prostředí by mohl mít katastrofální následky na zachování biodiverzity, zdraví obyvatelstva a celou přírodu vůbec. GMO se mohou stát nebezpečným strašákem, s kterým je třeba naučit se žít, kterého je dobré nespustit z očí a mít pod ustavičnou kontrolou.
Marie Haisová, ekoložka
Genové manipulace jsou dalším velkým objevem homo sapiens, který rozpitval svět na atomy a molekuly, toulá se po vesmíru a teď si pro změnu hraje s geny. Největší hrozbu vidím v narušení biologické pestrosti přírody a místních kultur. Vzroste moc nadnárodních společností, které produkují geneticky upravovanou sóju, ačkoliv domácí sýpky jsou plné obilí. Bude ohrožena svoboda obyčejných lidí, neboť bohaté nadnárodní společnosti disponují znalostmi psychologie, sociologie, managementu, marketingu, platí si své vědce a již dnes jsou mocnější než vlády některých zemí. Jaký bude zdravotní stav lidstva za dalších dvacet let? Koho to zajímá, když z nemocných žije farmaceutický průmysl, a když nejdůležitější je kolotoč peněz, který se točí a málokdo už rozumí, proč a jak?
Jakub Šebesta, ředitel České zemědělské a potravinářské inspekce
Člověk je den-ně zahrnován spoustou informací, z nichž mnohé mu nahánějí strach, do jiných naopak vkládá naději. Je nutno mít na paměti, že zdánlivě ideální stav může být iluzí a ne každá naděje se naplní. Vše má své kladné i stinné stránky. Tak je tomu i v případě jedné z metod genetického inženýrství, která umožňuje vznik geneticky modifikovaných organismů. Jde o živé organismy, které mají schopnost přenášet získané vlastnosti na budoucí generace. Jejich uvolňování do prostředí může přinášet dnes nepoznané problémy včetně změn, které mohou narušit křehkou rovnováhu přírody. Na druhé straně GMO pomáhají při výrobě léčiv, zvyšují odolnost plodin vůči škůdcům, zvyšují výnosy. Při úrovni současného poznání je těžké posoudit, zda výhody vyváží rizika.
Erazim Kohák, filozof
Hrůznou noční můrou, nejsou genové úpravy samy, nýbrž lidská ochota pouštět se do pokusů s nedozírnými následky jen s minimální představou, k čemu povedou. Už půl století slýchám ujištění vědeckých kapacit, že to či ono je neškodné a lidstvu blahodárné a o několik let později omluvy, že jsme ty katastrofické následky nepředvídali, pardón! Tak tomu bylo s DDT, s jadernou energií, s defolianty ve Vietnamu a se vším možným, z čeho koukal zisk pro chemické koncerny. Zvlášť když nás ujišťují firmy jako Monsanto, která má už na svědomí řadu katastrof, je to důvod k nejvyšší obezřetnosti. Trh nás neochrání, ten chrání jen zisky nadnárodních obchodních společností. Chránit se musíme sami - proti lidské krátkozrakosti a nerozvážnosti, i proti vlastní chamtivosti ochotné riskovat budoucnost Země pro trochu pozlátka.
Miloš Ondřej, Ústav molekulární biologie rostlin Akademie věd ČR
O transgenních odrůdách uvedených na trh bylo jednoznačně prokázáno, že nemají vedlejší nepříznivé účinky na přírodu ani člověka. Ve světě se pěstuje asi padesát transgenních odrůd na ploše dvakrát větší než ČR. Slibují nové využití v potravinářství, výrobě léků, papíru, obalových materiálů a v řadě dalších průmyslových oborů. Nejsou jen nadějí pro budoucnost, ale jsou již přítomností. Rostoucí plochy transgenních plodin v USA, Kanadě, Argentině, Číně a v dalších zemích přinášejí kvalitnější a levnější zemědělskou produkci. Její vyšší konkurenční schopnost na světových trzích ve srovnání s Evropou, kde jsou transgenní rostliny strašákem, je dnes již zřejmá.
Bedřich Moldan, ředitel Centra UK pro životní prostředí
Radikálností změn a rychlostí jejich zavádění je genové inženýrství naprosto nesrovnatelné s přírodními procesy či tradičními postupy a znamená skutečnou revoluci. Současné biotechnologie snad můžeme přirovnat k uvolnění jaderné energie, jejich potenciál je však mnohem větší, možné důsledky dalekosáhlejší. Zdá se však, že si to plně neuvědomujeme a nepřipouštíme si, že se přitom dáváme do podniku vyhrazeného až dosud pouze Stvořiteli. Vypouštíme džina z láhve a nevíme, co udělá: vyrobí skvělé léky, nové pohonné hmoty, zajistí obživu lidstvu, anebo přinese katastrofy, jejichž směr ani rozsah se vůbec nedají odhadnout? Zde zcela tápeme. Rozhodně musíme budovat veškeré představitelné bezpečnostní záruky. Nemůžeme si však být jisti, zda to bude stačit.
Jim Murray, ředitel evropské federace spotřebitelských sdružení BEUC
Geneticky modifikované organismy vyvolávají u spotřebitelů protichůdné reakce. Jedni je vítají, druzí z nich mají spíše obavy. Seznam pozitivních účinků, které spotřebitelé očekávají od GMO, je dlouhý. Od lepší chuti, přes vyšší výživovou hodnotu, snížení hygienických rizik a toxicity potravin až po vývoj nových diabetických potravin. Stejně tak dlouhá je ovšem listina obav: počíná strachem ze vzniku nových toxických či alergenních látek a končí etickými obavami typu »Nezahráváte si příliš s přírodou?«. Nezanedbatelná jsou i ekologická rizika: přenos geneticky modifikovaných organismů na ostatní, snížení pestrosti rostlinných druhů, vznik nových rostlinných patogenních virů. Uvedení prvních geneticky modifikovaných potravin na trh v zemích Evropské unie zatím nepřineslo očekávané pozitivní efekty. Pro spotřebitele je proto nejdůležitější, aby jim zůstala možnost volby. Znamená to, že geneticky modifikované potraviny musí být zřetelně označené a v obchodech musí být kromě nich k dispozici také běžné potraviny.
Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu
Zásahy do přirozeného běhu života, a nejen lidského, s sebou nesou téměř vždy vysoká rizika. Genové změny spojené s úpravou před vznikem lidského života bych považoval za neetické a velmi nebezpečné. Snaha »vyprodukovat« jednotlivce například s nadprůměrnými sklony k agresivitě či naopak »se sklony« sloužit by mohla pro lidstvo skončit katastrofou. Nadějí mě naplňuje použití genetických metod v boji proti nevyléčitelným nemocím. I tady však mohou vzniknout vedlejší produkty, které by naopak mohly mít negativní vliv na lidstvo. Pozitivní vliv se může projevit v zemědělství, zvláště pak v rostlinné výrobě, například při zvyšování produkce a odolnosti plodin. Rozhodně bych si ale nepřál, aby se zkřížily geny našich současných nejvyšších ústavních činitelů - prezidenta, předsedy vlády a předsedy parlamentu. Takovému »produktu« by svými vlastnostmi nesahal ani po kotníky Lex Luther, známý to protivník Supermana.
Jiří Ruprich, Centrum hygieny potravinových řetězců
Odpověď zní, že obojím. Naděje spočívá v tom, že se podaří nalézt způsob, jak zabezpečit život miliard strádajících lidí. Při zavádění každé nové technologie se vždy vyskytnou okolnosti, které lidstvo později musí napravovat. Nejspíše tomu tak bude i v případě genových technologií. Velké nadnárodní firmy mohou ovládnout řadu dalších odvětví, zdánlivě na genových technologiích nezávislých. Genové technologie by mohly být také vědomě či nevědomě zneužívány. Není žádným tajemstvím, že se vyvíjejí organismy s charakterem biologických zbraní, i když je někdo vznešeněji nazývá biopesticidy. Největší obavu mám ale ze snižování biodiverzity. Tradičním šlechtěním obilovin se snížil počet pěstovaných odrůd ze stovek na desítky. Co teprve přinese snaha o použití genově manipulovaných odrůd? Tak jako se dnes snažíme zlikvidovat některé nebezpečné chemické látky, jimiž lidstvo zamořilo celé životní prostředí, tak se možná v budoucnu budeme snažit zlikvidovat některé genové produkty. Ty však budou mít proti chemickým látkám jednu velkou nevýhodu. Budou totiž schopny samovolného rozmnožování.
Jiří Urban, ředitel svazu ekologických zemědělců PRO-BIO
Výzkum genetických manipulací by měl pokračovat pouze v lékařství, pokud by odhalil příčiny nemocí a našel způsoby jejich léčení. Avšak genetické manipulace pro lepší výkonnost zemědělství, jejichž výsledkem jsou geneticky upravené potraviny, jsou riskantní a nejsou vůbec zapotřebí. Zastupuji ekologické zemědělce, o nichž se dá říci, že jsou konzervativní, protože používají pouze ověřené - přírodní postupy. To se nám již mnohokrát vyplatilo. Nepoužíváme například chemické prostředky, hospodářská zvířata krmíme pouze ekologickým krmivem z vlastních ekofarem - a aféry s nemocí šílených krav, s hormony či s dioxiny v mase jatečných zvířat, které byly způsobeny průmyslovými výrobci krmných směsí, se nám zákonitě vyhýbají. Ze stejného důvodu mají ekologičtí zemědělci ve svých směrnicích přímo zakázáno používat geneticky manipulované organismy, a jsem přesvědčen, že to tak je správně. l
Rozšířená verze ankety je v internetovém magazínu na adrese: www.idnes.cz/veda
Jsem v oblasti genetických úprav potravin naprostý laik, a tak se mně při podobném podnětu vybaví hra Egona Bondyho Výživa lidu z doby komunistické normalizace. Aby byla výživa lidu stále lepší a lepší, snaží se vědci zracionalizovat »výrobu masa«. A tak zjistí, že slepice s jedním okem klovou zrní rychleji, a když mají jednu nohu a jedno křídlo, tak se jich více vejde do klece i k pásu se zrním. Úspěchy tohoto genetického inženýrství jsou obrovské! Pionýři s rudými šátky každoročně přinášejí ministryni výživy lidu květiny a děkují jí. Po několika letech této výživy již mají jen jednu ruku, později jim musí kytičku pověsit přímo na krk, protože ruce jim zcela chybějí. Děti jsou ale klidnější, neperou se a zvýšená hmotnost obyvatelstva socialistických států je »další ranou imperialistům!« Teď ale vážně: člověk je vysoce přizpůsobivý všežravec, a tak určitě přežije i ty případně toxické bílkoviny, které změnou genů mohou vzniknout.
Martin C. Putna, literární historik
Nadějí určitě ne. A strach? Ne větší než z ostatních procesů, jimiž člověk přesahuje své přirozené hranice. Ne větší než z ostatních projevů ne-přirozenosti, které nás obklopují: bílý černoch pedofil jako světový ochránce dětí, sójové maso bez masa, pivo bez alkoholu, sex po internetu, zpověď po internetu, muže poznáte po culíku a náušnici, ženu po holé lebce. A pokud se týče »genového zázraku« samého: nikdo nemá sílu zastavit výzkum, který slibuje přinést tolik peněz a tolik moci. Nikdo nás nezachrání. Opravdu se nedá dělat vůbec nic? Nekatedrový český myslitel Aleš Roleček řekl po zprávě o narození klonované ovečky: »Zasadil jsem střemchu. Protože ta je dokonale neužitečná, ta jenom voní. A tím pomáhá bránit všechno, co je normální.«
Pavel Kyslík, Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR
Genové úpravy nemohou být nikdy větším strašákem než vývoj a použití jakékoliv jiné technologie, která byla doposud vyvinuta a kterou už lidská společnost využívá. Ani v případě jiných technologií ještě není kompletně využit jejich potenciál. Nejsou určitě domyšleny a vyčerpány všechny aplikace, což pochopitelně souvisí s tím, že výzkum a vývoj stále pokračují. Všechny tyto technologie, tedy jejich vývoj a posléze využití, mají společné: v zasvěcených rukou bude vždy převažovat prospěch. Jako pro mikrobiologa je pro mne bezproblémová skutečnost přípravy a průmyslového použití rekombinantních mikroorganismů (již asi 20 let). Na případ modifikovaných organismů se dívám podobně. Genové úpravy jsou pro lidstvo nadějí.
Jan Fencl, ministr zemědělství
Obojím. Genové úpravy mohou přinést obrovský užitek celému lidstvu. Například plodiny s vysokou odolností, které nevyžadují ošetření chemickými prostředky, by snížily zátěž prostředí a potravin cizorodými látkami. Je možné, že bude vytvořen skot, jehož mléko bude obsahovat vysoké množství drahého a nedostatkového růstového hormonu. Je možné, že za pár let se budou pěstovat rostliny, které budou produkovat ropě podobné látky. Pro zemědělství se tak naskýtá obrovská šance. Ovšem každá mince má svůj rub. Nežádoucí únik GMO do volného životního prostředí by mohl mít katastrofální následky na zachování biodiverzity, zdraví obyvatelstva a celou přírodu vůbec. GMO se mohou stát nebezpečným strašákem, s kterým je třeba naučit se žít, kterého je dobré nespustit z očí a mít pod ustavičnou kontrolou.
Marie Haisová, ekoložka
Genové manipulace jsou dalším velkým objevem homo sapiens, který rozpitval svět na atomy a molekuly, toulá se po vesmíru a teď si pro změnu hraje s geny. Největší hrozbu vidím v narušení biologické pestrosti přírody a místních kultur. Vzroste moc nadnárodních společností, které produkují geneticky upravovanou sóju, ačkoliv domácí sýpky jsou plné obilí. Bude ohrožena svoboda obyčejných lidí, neboť bohaté nadnárodní společnosti disponují znalostmi psychologie, sociologie, managementu, marketingu, platí si své vědce a již dnes jsou mocnější než vlády některých zemí. Jaký bude zdravotní stav lidstva za dalších dvacet let? Koho to zajímá, když z nemocných žije farmaceutický průmysl, a když nejdůležitější je kolotoč peněz, který se točí a málokdo už rozumí, proč a jak?
Jakub Šebesta, ředitel České zemědělské a potravinářské inspekce
Člověk je den-ně zahrnován spoustou informací, z nichž mnohé mu nahánějí strach, do jiných naopak vkládá naději. Je nutno mít na paměti, že zdánlivě ideální stav může být iluzí a ne každá naděje se naplní. Vše má své kladné i stinné stránky. Tak je tomu i v případě jedné z metod genetického inženýrství, která umožňuje vznik geneticky modifikovaných organismů. Jde o živé organismy, které mají schopnost přenášet získané vlastnosti na budoucí generace. Jejich uvolňování do prostředí může přinášet dnes nepoznané problémy včetně změn, které mohou narušit křehkou rovnováhu přírody. Na druhé straně GMO pomáhají při výrobě léčiv, zvyšují odolnost plodin vůči škůdcům, zvyšují výnosy. Při úrovni současného poznání je těžké posoudit, zda výhody vyváží rizika.
Erazim Kohák, filozof
Hrůznou noční můrou, nejsou genové úpravy samy, nýbrž lidská ochota pouštět se do pokusů s nedozírnými následky jen s minimální představou, k čemu povedou. Už půl století slýchám ujištění vědeckých kapacit, že to či ono je neškodné a lidstvu blahodárné a o několik let později omluvy, že jsme ty katastrofické následky nepředvídali, pardón! Tak tomu bylo s DDT, s jadernou energií, s defolianty ve Vietnamu a se vším možným, z čeho koukal zisk pro chemické koncerny. Zvlášť když nás ujišťují firmy jako Monsanto, která má už na svědomí řadu katastrof, je to důvod k nejvyšší obezřetnosti. Trh nás neochrání, ten chrání jen zisky nadnárodních obchodních společností. Chránit se musíme sami - proti lidské krátkozrakosti a nerozvážnosti, i proti vlastní chamtivosti ochotné riskovat budoucnost Země pro trochu pozlátka.
Miloš Ondřej, Ústav molekulární biologie rostlin Akademie věd ČR
O transgenních odrůdách uvedených na trh bylo jednoznačně prokázáno, že nemají vedlejší nepříznivé účinky na přírodu ani člověka. Ve světě se pěstuje asi padesát transgenních odrůd na ploše dvakrát větší než ČR. Slibují nové využití v potravinářství, výrobě léků, papíru, obalových materiálů a v řadě dalších průmyslových oborů. Nejsou jen nadějí pro budoucnost, ale jsou již přítomností. Rostoucí plochy transgenních plodin v USA, Kanadě, Argentině, Číně a v dalších zemích přinášejí kvalitnější a levnější zemědělskou produkci. Její vyšší konkurenční schopnost na světových trzích ve srovnání s Evropou, kde jsou transgenní rostliny strašákem, je dnes již zřejmá.
Bedřich Moldan, ředitel Centra UK pro životní prostředí
Radikálností změn a rychlostí jejich zavádění je genové inženýrství naprosto nesrovnatelné s přírodními procesy či tradičními postupy a znamená skutečnou revoluci. Současné biotechnologie snad můžeme přirovnat k uvolnění jaderné energie, jejich potenciál je však mnohem větší, možné důsledky dalekosáhlejší. Zdá se však, že si to plně neuvědomujeme a nepřipouštíme si, že se přitom dáváme do podniku vyhrazeného až dosud pouze Stvořiteli. Vypouštíme džina z láhve a nevíme, co udělá: vyrobí skvělé léky, nové pohonné hmoty, zajistí obživu lidstvu, anebo přinese katastrofy, jejichž směr ani rozsah se vůbec nedají odhadnout? Zde zcela tápeme. Rozhodně musíme budovat veškeré představitelné bezpečnostní záruky. Nemůžeme si však být jisti, zda to bude stačit.
Jim Murray, ředitel evropské federace spotřebitelských sdružení BEUC
Geneticky modifikované organismy vyvolávají u spotřebitelů protichůdné reakce. Jedni je vítají, druzí z nich mají spíše obavy. Seznam pozitivních účinků, které spotřebitelé očekávají od GMO, je dlouhý. Od lepší chuti, přes vyšší výživovou hodnotu, snížení hygienických rizik a toxicity potravin až po vývoj nových diabetických potravin. Stejně tak dlouhá je ovšem listina obav: počíná strachem ze vzniku nových toxických či alergenních látek a končí etickými obavami typu »Nezahráváte si příliš s přírodou?«. Nezanedbatelná jsou i ekologická rizika: přenos geneticky modifikovaných organismů na ostatní, snížení pestrosti rostlinných druhů, vznik nových rostlinných patogenních virů. Uvedení prvních geneticky modifikovaných potravin na trh v zemích Evropské unie zatím nepřineslo očekávané pozitivní efekty. Pro spotřebitele je proto nejdůležitější, aby jim zůstala možnost volby. Znamená to, že geneticky modifikované potraviny musí být zřetelně označené a v obchodech musí být kromě nich k dispozici také běžné potraviny.
Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu
Zásahy do přirozeného běhu života, a nejen lidského, s sebou nesou téměř vždy vysoká rizika. Genové změny spojené s úpravou před vznikem lidského života bych považoval za neetické a velmi nebezpečné. Snaha »vyprodukovat« jednotlivce například s nadprůměrnými sklony k agresivitě či naopak »se sklony« sloužit by mohla pro lidstvo skončit katastrofou. Nadějí mě naplňuje použití genetických metod v boji proti nevyléčitelným nemocím. I tady však mohou vzniknout vedlejší produkty, které by naopak mohly mít negativní vliv na lidstvo. Pozitivní vliv se může projevit v zemědělství, zvláště pak v rostlinné výrobě, například při zvyšování produkce a odolnosti plodin. Rozhodně bych si ale nepřál, aby se zkřížily geny našich současných nejvyšších ústavních činitelů - prezidenta, předsedy vlády a předsedy parlamentu. Takovému »produktu« by svými vlastnostmi nesahal ani po kotníky Lex Luther, známý to protivník Supermana.
Jiří Ruprich, Centrum hygieny potravinových řetězců
Odpověď zní, že obojím. Naděje spočívá v tom, že se podaří nalézt způsob, jak zabezpečit život miliard strádajících lidí. Při zavádění každé nové technologie se vždy vyskytnou okolnosti, které lidstvo později musí napravovat. Nejspíše tomu tak bude i v případě genových technologií. Velké nadnárodní firmy mohou ovládnout řadu dalších odvětví, zdánlivě na genových technologiích nezávislých. Genové technologie by mohly být také vědomě či nevědomě zneužívány. Není žádným tajemstvím, že se vyvíjejí organismy s charakterem biologických zbraní, i když je někdo vznešeněji nazývá biopesticidy. Největší obavu mám ale ze snižování biodiverzity. Tradičním šlechtěním obilovin se snížil počet pěstovaných odrůd ze stovek na desítky. Co teprve přinese snaha o použití genově manipulovaných odrůd? Tak jako se dnes snažíme zlikvidovat některé nebezpečné chemické látky, jimiž lidstvo zamořilo celé životní prostředí, tak se možná v budoucnu budeme snažit zlikvidovat některé genové produkty. Ty však budou mít proti chemickým látkám jednu velkou nevýhodu. Budou totiž schopny samovolného rozmnožování.
Jiří Urban, ředitel svazu ekologických zemědělců PRO-BIO
Výzkum genetických manipulací by měl pokračovat pouze v lékařství, pokud by odhalil příčiny nemocí a našel způsoby jejich léčení. Avšak genetické manipulace pro lepší výkonnost zemědělství, jejichž výsledkem jsou geneticky upravené potraviny, jsou riskantní a nejsou vůbec zapotřebí. Zastupuji ekologické zemědělce, o nichž se dá říci, že jsou konzervativní, protože používají pouze ověřené - přírodní postupy. To se nám již mnohokrát vyplatilo. Nepoužíváme například chemické prostředky, hospodářská zvířata krmíme pouze ekologickým krmivem z vlastních ekofarem - a aféry s nemocí šílených krav, s hormony či s dioxiny v mase jatečných zvířat, které byly způsobeny průmyslovými výrobci krmných směsí, se nám zákonitě vyhýbají. Ze stejného důvodu mají ekologičtí zemědělci ve svých směrnicích přímo zakázáno používat geneticky manipulované organismy, a jsem přesvědčen, že to tak je správně. l
Rozšířená verze ankety je v internetovém magazínu na adrese: www.idnes.cz/veda
