Muž, který se s bratrem Ctiradem a Milanem Paumerem v padesátých letech prostřílel z komunistického Československa na Západ. Včera je ocenil premiér Mirek Topolánek. Vysloužil si za to trestní oznámení. - více zde
. Milan Paumer bude hostem iDNES.czon-line odpoví čtenářům 3. března ve 14:00 |
Poprvé od pádu komunismu dostáváte vyznamenání. Co to pro vás znamená?
Není to žádné vyznamenání, ale uznání. Osobní uznání pana premiéra ohledně toho, co jsme s bratrem dělali proti komunistům.
Berete to jen jako gesto z jeho strany?
Ano. Pan premiér je první, kdo se nebojí říct, co si myslí. S bratrem to velice oceňujeme.
Dosud se vám žádného opravdového státního vyznamenání nedostalo. Máte pro to nějaké vysvětlení?
O tom se vždy mluvilo, ale tu debatu vedli jiní lidé než my. Nám o žádné vyznamenání vlastně nejde.
Co se vám honilo hlavou, když jste se dozvěděl, že vás chce český premiér takto ocenit?
Řekl jsem si, že to je dobrý krok správným směrem. Jednou to někde muselo začít. Podívejte, v České republice už takřka dvacet let oficiálně nevládnou komunisté. Ale stále tam ta jejich strana existuje, stále tam je v mnohém kontinuita s minulostí. Bývalí členové KSČ jsou soudci nebo fungují v politice. Všimněte si, jakou funkci dnes zastává pan Rychetský (předseda Ústavního soudu – pozn. red.). S tím se nesmíříme.
Vaší první otázkou, když vám o premiérově záměru řekli, prý bylo, jestli to už nedostal nějaký estébák.
Ano, to jsem se hned zeptal. Kdyby tomu tak bylo, nepřicházelo by to pro nás vůbec v úvahu.
Říkáte, že to je krok správným směrem. Kam by ten směr měl podle vás vést?
Ke zrušení komunistické strany. Je to ta stejná strana, která poslala moji matku a moje přátele na popraviště.
Je však osmnáct let po revoluci. Tak radikální řez zřejmě už udělán nebude. Není to, co říkáte, iluze?
Nám nezáleží na tom, co si kdo o nás může myslet. My jsme odešli z Československa s cílem, abychom se vrátili do svobodného a demokratického Československa. A to se pořád o Čechách říct nedá. Je to smutné. K té kontinuitě s komunistickou minulostí přispěl kdekdo, například i Václav Havel. Je to jeho dílo.
Už jste někdy byl tady ve Washingtonu na české ambasádě?
Nikdy v životě jsem tady nebyl. Je to poprvé, co jsem od toho odchodu vlastně na českém území. Jen před třemi lety jsem byl v Bratislavě.
Proč tu není s vámi váš bratr Ctirad?
Nemohl přijít, má jiné povinnosti. Seběhlo se to s touto medailí velmi rychle, už si to nedokázal zařídit, aby měl volno. Budu mu však vyprávět, co se tady odehrálo.
. Čtyřicet let jste byli naložení v octě rozhovor iDNES.cz s Josef Mašínem z roku 2006 |
Jak se díváte na to, že si podstatná část české veřejnosti o vás myslí, že jste vrazi?
Nejsou informovaní, nečtou. Dívám se na internetu na ty debaty. Je to šokující. Víte, historii je prostě nutné se učit. Dobrou práci v tomto ohledu dělá pan Žáček (ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů – pozn. red.) a jiní. Bojovali jsme za svobodu. A ten boj ještě neskončil. Dnes tu svobodu chtějí zničit teroristi, islamisti.
Co by se tedy mělo v učebnicích psát o tom, jak jste se prostříleli na Západ?
Ať tam o tom píšou tak, jak to opravdu bylo. Dobře to líčí kniha Jana Nováka (Zatím dobrý) nebo ta, kterou napsala moje dcera (Odkaz, Barbara Masin).
Kdy navštívíte Česko?
Zatím, dokud se situace nezmění, tu šanci moc nevidím.
To se tedy do vlasti asi nepodíváte nikdy.
To je dost možné.
