"Je to velmi příjemné překvapení, určitě to ve společnosti vzbudí velké vášně," řekla sestra bratrů Mašínových Zdena, která se o události dozvěděla od reportéra MF DNES. "Je dobré, že se premiér Topolánek tohoto kroku na rozdíl od prezidentů Havla a Klause nebojí."
Pro dramatický útěk bratrů Ctirada a Josefa má vysvětlení: "Lidé by si měli uvědomit, že se v 50. letech proti rudému teroru jinak než se zbraní v ruce bojovat nedalo," říká. Při útěku zemřelo šest lidí.
Vláda informaci o ocenění Josefa Mašína držela ještě ve středu v tajnosti. Ani český velvyslanec v USA Petr Kolář to nechtěl přímo potvrdit. "Přijde k nám zítra velmi vzácný host. Na osobní přání pana premiéra. Pokud jde o to jméno, řeknu jen, že máte dobré informace," uvedl.
Josef Mašín by měl dostat medaili, kterou premiér uděluje svým jménem. "Zatím ji dostal jen in memoriam nedávno zemřelý americký kongresman Tom Lantos a kubánský vězeň Oscar Bisset. Ten člověk, který ji dostane zítra, se ptal přesně na totéž: kdo tu medaili už dostal a jestli to nebyl nějaký estébák," řekl Kolář.
Jsou příliš kontroverzní, než aby dostali metál
Senátoři skupinu bratrů Mašínů už několik let pravidelně navrhují na státní vyznamenání, které 28. října uděluje na Hradě prezident republiky. Někteří občané na jejich podporu dokonce sepisují petice. Zatím však nikdy neuspěli.
"Vyznamenání se dává za něco, co společnost jako celek vnímá jako nesporně pozitivní akt. Činnost bratrů Mašínů ve společnosti takhle nesporně chápaná zatím není," tlumočil před časem názor Václava Klause jeho tajemník Ladislav Jakl.
Pozvánku k 28. říjnu Mašínům neposlal ani prezident Havel. Ten přitom rozdával vyznamenání daleko štědřeji než jeho nástupce.
Proč taková zdrženlivost? Část veřejnosti skupině dodnes vyčítá, že na útěku podřízli i jednoho policistu, který byl v momentě útoku zcela bezbranný. Dalším mrtvým byl pokladník, kterého uprchlíci obrali o peníze.
"Byli to bojovníci za svobodu, ale to podřezání byla sprostá vražda, tím prostě překročili mez," říká jiný účastník protikomunistického odboje, Vojtěch Klečka.
Historik Petr Koura z Ústavu pro studium totalitních režimů líčí Mašíny v lepším světle: "Jejich skupina volila prostředky, které byly adekvátní tehdejší situaci. Například v Polsku se o hrdinství takových lidí vůbec nediskutuje. Naši sousedé totiž byli v protikomunistickém i protinacistickém odboji daleko důraznější než Češi," říká.
Milan Paumer, který se slavného útěku s Mašíny účastnil, své půl století staré činy také hájí: "Komunisti měli svoje zákony. Proč bychom se nemohli my proti zlu postavit se zbraní v ruce?"
Souhlasíte s Topolánkovým rozhodnutím vyznamenat bratry Mašínovy?
A Zdena Mašínová dodává: "Když náš tatínek umíral jako odbojář v nacistickém kriminále, nechal nám poslední dopis se slovy: Nestaňte se otroky! Moji bratři pak nedělali nic jiného, než že se otcovou radou řídili."
Jak se na Mašínovy dívá například předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová? "Ano, během jejich útěků se staly zlé věci. Ty jsou ale vyváženy jejich obrovskou myšlenkou útěku za svobodou, aby mohli celému světu sdělit, co se u nás v 50. letech dělo," říká. I ona vidí v dnešním Topolánkově rozhodnutí přelomový moment.
. Názor z bloguVyznamenat Mašíny? Ale jistě |
Útěk z totality? Jako v dobrodružném filmu
Jak útěk Mašínů v roce 1953 vypadal? Jako v nějakém filmu. Na útěk se jich vydalo pět, ale Václava Švédu a Zbyňka Janatu dopadli východoněmečtí policisté a oba dva putovali rovnou na šibenici.
I zbývající tři "běžci za svobodou" byli několikrát téměř ztraceni. Komunisté na ně totiž uspořádali obrovský hon, do kterého byly zapojeny tisíce německých policistů. Uprchlíci se po řadě neuvěřitelných peripetií, kdy často vyvázli jen díky obrovskému štěstí, dostali koncem roku 1953 do Západního Berlína.
Oba bratři dnes žijí v USA, mladší Josef je úspěšný byznysmen. Do Čech se natrvalo vrátil pouze Milan Paumer. "Dostávám americký důchod. A protože koruna stále posiluje, dostávám každý měsíc míň. Mašínovi si ze mě v Americe dělají legraci," usmívá se.
