Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Joschka Fischer: Chceme-li v Evropě nadále mír, musíme ji sjednotit

  18:33aktualizováno  18:33
Pomalu se šíří zvěsti – dokonce i v Německu –, že finanční krize by mohla zničit celý projekt evropského sjednocení, protože docela nelítostně odhaluje slabé stránky eurozóny a její konstrukce. Tyto slabiny nejsou ani tak finanční či hospodářské jako spíše politické.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Maastrichtská smlouva založila měnovou unii, jenže politická unie, která je nezbytnou podmínkou úspěchu společné měny, zůstala pouhým slibem. Euro a země, které ho zavedly, dnes za to platí. Eurozóna nyní spočívá na vratkém základě v podobě konfederace států, které jsou věrné měnové unii, ale současně si chtějí zachovat fiskální suverenitu. Takové uspořádání v době krize nemůže fungovat.

Stačí pohlédnout do amerických dějin

Na počátku krize, tedy v letech 2007-2008, se daly zásadní vady eurozóny napravit, kdyby Německo bývalo ochotno podpořit společnou evropskou reakci na krizi. Němečtí činitelé však dali přednost zachování národní nadřazenosti – a tedy konfederativnímu přístupu k Evropě. V celých dějinách však konfederace nikdy pořádně nefungovaly, protože u nich zůstává nevyřešena otázka suverenity (a tím i moci a legitimity).

Ukázkovým příkladem jsou Spojené státy. Po získání nezávislosti se americké kolonie volně sjednotily na základě Článků konfederace. Toto uspořádání však zkrachovalo finančně i ekonomicky a USA brzy přikročily k plné federaci. Dnes čelí Evropa – nebo přesněji eurozóna – téměř totožné situaci s tou výjimkou, že historické podmínky pro další integraci jsou složitější a obtížnější, než byly v Americe po získání nezávislosti.

Nedůvěra se prohlubuje

Evropa má tři možnosti. Kdyby se krizí protloukala jako dosud, pouze by ji tím eskalovala a prodlužovala. Ukončení měnové unie by ukončilo evropský projekt jako takový a způsobilo nezvladatelnou spoušť. A konečně by Evropa mohla přistoupit ke skutečné hospodářské a politické integraci – k takovému kroku však současným lídrům chybí sebevědomí, poněvadž nevěří, že k němu mají nezbytnou veřejnou podporu doma.

Mnoho faktorů proto hovoří pro variantu, že se začne kombinací prvního a druhého řešení. A až se evropský projekt ocitne v polovině cesty nad propastí, mohl by přijít federalistický okamžik. Klíčovým výrazem je zde však „mohl by“: jako stejně pravděpodobný se totiž jeví pád střemhlav do propasti.

Evropský přístup nedělat v reakci na krizi nic již přinesl viditelně nepříznivé důsledky. Pasivita volených činitelů prohloubila nedůvěru veřejnosti, která dnes evropský projekt ohrožuje. Krize začíná podrývat samotné základy poválečného evropského uspořádání – v podobě francouzsko-německého transatlantického partnerství –, které zajistilo období míru a prosperity, jež nemá v dějinách tohoto kontinentu obdoby.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy před

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy před jednáním Německa a Francie o řešení dluhové krize eurozóny (Paříž, 16. srpna 2011)

Tlak finančních trhů se nyní rozšířil i do Francie a představuje nebezpečí, které zdaleka nepominulo. Bude-li Francie sražena na kolena a Německo se nepostaví – neochvějně a se vším, co může nabídnout – po bok svého partnera, bude evropská katastrofa úplná. A k tomu by mohlo dojít spíš dříve než později: Francie se nemůže vzdát a nevzdá oblasti kolem Středozemního moře, takže únikové fantazie, s nimiž si pohrávají bohatí severní Evropané (především Němci), ohrožují francouzsko-německý pilíř evropského míru.

Na druhé straně Atlantiku přinutí fiskální krize a slabý hospodářský růst Spojené státy k tomu, aby omezily své globální vojenské závazky. USA se navíc budou stále více orientovat na Pacifik než na Atlantik. Pro nás Evropany, kteří máme na východě a na jihu rozbouřené sousedy, to představuje další bezpečnostní výzvu, na kterou jsme materiálně i intelektuálně nepřipraveni. Vojenská slabost Evropy má už dnes za následek podkopávání transatlantického vztahu.

Čína bude tvrdá

Další ohrožení transatlantické aliance plyne z rýsujícího se nového světového pořádku. Nadcházející léta, ba i desetiletí se ponesou ve znamení stále agresivnějšího americko-čínského dualismu, neboť Čína bude stále silnější a americké slabiny budou přetrvávat. Toto soupeření sice bude mít i vojenskou složku, jak dokládá enormní budování čínské armády, avšak projevovat se bude převážně v ekonomické, politické a normativní sféře vlivu. Stěžejní roli zde sehrají východní a jihovýchodní Asie a Pacifik.

Premiér Wen Ťia-pao zdraví těsně před projevem delegáty sjezdu

Premiér Wen Ťia-pao zdraví těsně před projevem delegáty sjezdu.

Čína se však pokusí vtáhnout do této nové globální hry i Evropu. A vlastně už to začala dělat. Nedávné návštěvy premiéra Wen Ťia-paa v evropských zemích postižených krizí, jimž nabídl velkorysé půjčky a pomoc, to daly naprosto jasně najevo. A slabost Ameriky, rostoucí závislost evropského (a především německého) exportu na čínském trhu i obecnější lákadla Dálného východu budou v době úpadku transatlantické spolupráce podporovat novou a slibnější euroasijskou perspektivu.

Evropské iluze o Asii už nebudou namířeny na Rusko, které kromě svých přírodních zdrojů jednoduše nebude mít co nabídnout. Ne, zdrojem pokušení se tentokrát stane Čína, která dobře chápe význam Evropy ve svém rýsujícím se geopolitickém zápasu s USA (a proti USA).

Stejně jako Německo ve vztahu k Francii musí i Evropa neochvějně stát při svém transatlantickém partnerovi, aby se nevystavila obrovskému nebezpečí. Dva základy sedm desetiletí trvajícího míru v Evropě se drolí. Jejich oprava nevyžaduje nic menšího, než abychom – pozdě, ale přece – odhodlaně směřovali k silné sjednocené Evropě.

Bývalý německý ministr zahraničních věcí Joschka Fischer

Bývalý německý ministr zahraničních věcí Joschka Fischer

Joschka Fischer, v letech 1998 až 2005 ministr zahraničí a vicekancléř Německa, byl téměř 20 let lídrem německé Strany zelených.

Copyright: Project Syndicate/Institute for Human Sciences, 2011.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


ZPRÁVY: Poslanci složili slib a hned se pohádali



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

Spálené jídlo i dudlík v lednici
Spálené jídlo i dudlík v lednici

Co všechno prozradí známé mámy na síti?



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.