Hned však zažertoval: "Nepomohl byste mi sehnat šedesát tisíc hlasů v Ohiu?" Kerry, dlouholetý senátor za stát Massachusetts, tím narážel na počet hlasů, který mu v roce 2004 chyběl k tomu, aby vyhrál v dvanáctimilionovém Ohiu a tím v celkovém součtu porazil svého republikánského protivníka Bushe.
Kerry zatím spíše vyčkával
Kerry se po své těsné porážce dost stáhl. Pozice demokratů od té doby formulovali zejména šéf demokratické menšiny v Senátu Harry Reid a jeho stranická kolegyně vykonávající podobnou funkci ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová.
Oni vysvětlovali, proč demokraté souhlasí s návrhem ničit lidské zárodky pro získání kmenových buněk za účelem výroby léků. Nebo proč nemají nic proti tomu, aby se Terri Shiavové, upoutané ve vegetativním stavu na nemocniční lůžko, přestala podávat strava. Reid a Pelosiová sehráli klíčovou roli při potopení Bushova plánu reformy sociálního pojištění.
Další solidní postavou levice byla už jen Hillary Clintonová, senátorka za stát New York, čerpající svou slávu z 90. let, kdy v Bílém domě stála v dobrém i ve zlém po boku svého manžela Billa. Je stále nejvýraznější uchazečkou o nominaci demokratů na prezidentskou kandidátku.
Clintonová se například stala vlajkonošem odporu vůči Bushově záměru schválit prodej osmi významných přístavů jedné dubajské společnosti. Přestože dohodu odsouhlasila i CIA, Clintonová razila tezi, že vstupní brány do USA, kudy prochází denně tisíce kontejnerů, nelze svěřit do rukou arabské firmě.
Kerry ji podpořil. "Tenhle případ byl ukázkou neschopnosti nynější administrativy a jejího nezájmu o bezpečnost přístavů," napsal poté, co Kongres dohodu odmítl. "Bushova administrativa ani tři a půl roku po 11. září nepochopila realitu."
Jsou to významná slova, protože Kerry před půldruhým rokem prohrál zejména kvůli tomu, že Američany nepřesvědčil o svých vůdcovských kvalitách v době války proti teroru po 11. září 2001. Podpořil útok na Irák, pak ale odmítl zvednout ruku pro financování války. V předvolebním boji nebyl tuto nedůslednost s to vysvětlit.
Přetahovaná, kdo lépe ví, co dělat s terorismem a s Irákem, však pokračuje dál. Začátkem dubna Kerry přednesl návrh, že pokud by Iráčané do 15. května vytvořili vládu, měly by USA stáhnout do konce roku své vojáky. "Takový harmonogram jen odpovídá úkolům, které by Iráčané už měli převzít."
Kdy skončí "práce v Iráku"
Bush jakákoliv data pro stahování vojsk odmítá. Teroristé by si prý počkali a udeřili pak se vší silou. "Odejdeme, až bude práce hotová," říká. Clintonová je opatrnější, k volání po harmonogramu se odmítá přidat.
"Teroristé by toho mohli zneužít," řekla už v prosinci. Jiní demokraté, například kongresman John Murtha, naopak prosazují co nejrychlejší stažení nehledě na cokoliv. Tato nejednotnost charakterizuje postoje demokratů i k otázce ilegálních přistěhovalců, Guantánama či údajných věznic CIA v Evropě.
Zatím se nezdá, že by John Kerry měl v šuplíku vizi, kolem níž by svou stranu sjednotil. Ale třeba chystá překvapení. Teď už musí vědět, čeho všeho je třeba pro vítězství v boji o Bílý dům.
