Při oznamování nového šéfa al-Káidy se žádné překvapení nekonalo. Jméno veterána svaté války Zavahrího bylo dávno známé a teroristé ani slovem nenaznačili, jakým způsobem se egyptský lékař na prestižní post vyhoupl.
Uvedli jen to, že volbou zároveň vzdali ten nejlepší hold památce všech mučedníků. Co se tedy uvnitř al-Káidy mezi 2. květnem, kdy tělo Usámy bin Ládina zmizelo v hlubinách Arabského moře, a dneškem odehrávalo a proč s volbou džihádisté tak otáleli?
Podle analytiků vystupoval v květnu jako dočasný vůdce al-Káidy někdejší šéf bin Ládinovy ochranky Saíf al-Ádel, který zároveň předsedal šuře neboli nejužšímu vedení teroristické organizace.
Jeho jmenování bylo podle některých jenom testem, zda je pro členy al-Káidy přijatelné, aby skupinu vedl někdo, kdo nepochází na rozdíl od bin Ládina z kolébky islámu - z Arabského poloostrova. Zdržení volby ale mělo jiné důvody.
Smrt bin Ládina způsobila v al-Káidě chaos
Po smrti arciteroristy se kajdisté ocitli v chaosu. Nebyli si jistí, co přesně Američané o jejich pohybu vědí a jestli jim nebo jejich kurýrům také nejsou v patách. Opatrnost patrně ještě vzrostla, když se Washington zmocnil osobních věcí šéfa al-Káidy.
Lékař Zavahrí je v čele al-KáidyZavahrí je po bin Ládinově smrti považován za nejhledanějšího muže planety, na jeho dopadení vypsaly USA odměnu 25 milionů dolarů. Přebývá neznámo kde, spekuluje se, že by se mohl ukrývat v hornaté oblasti u hranic Afghánistánu a Pákistánu. Egyptský lékař o sobě dal vědět naposledy 8. června, kdy pomocí videovzkazu reagoval na smrt Usámy bin Ládina. |
Nikdo si nemohl být jistý, co přesně se na jeho discích ukrývá. Nervozita kajdistům hatila komunikaci, natož pak společné dýchánky. K tomu všemu navíc Američané ještě zintenzivnili útoky bezpilotních letounů na afghánsko-pákistánském pomezí.
Zdaleka největší překážkou rychlého rozhodnutí ale byla rigidní vnitřní pravidla al-Káidy, které si teroristé znovu zavedli po vpádu americké armády do Afghánistánu po teroristických útocích na New York a Washington 11. září 2001.
Nařízení podle listu The Daily Telegraph stanovuje jasná pravidla pro výběr nového vůdce, pokud by Američané bin Ládina lapili nebo zabili. Stanovy vyžadují schůzku šury, která čítá 20 až 30 lidí.
Její členové musí vyjádřit věrnost zástupci vůdce a v případě, že už původního šéfa nelze osvobodit, tak ho musí zvolit novým emírem al-Káidy. Uspořádat takovou schůzku bylo po dopadení bin Ládina zřejmě velmi náročně.
Zavahrí musí svoji roli potvrdit teroristickým útokem
Svou roli mohly podle expertů sehrát i spory uvnitř al-Káidy. Proti sobě zřejmě stála Zavahrího domovská egyptská buňka a vůdci, kteří si myslí, že Zavahrí postrádá charisma opravdového vůdce.
Frančízy al-Káidy žijí dálSmrt bin Ládina je pro teroristy rána |
"Mohly tam sehrát roli vnitřní spory především mezi egyptskou a libyjskou frakcí," vysvětlil odborník Sajjan Gohel z Asia-Pacific Foundation. Nejmenovaný americký činitel také dnes řekl, že jmenování Zavahrího vyvolá uvnitř al-Káidy kritiku a hádky.
Zavahrí teď každopádně bude muset svoje postavení upevnit a toho docílí nejlépe, když zosnuje velký útok proti západním cílům. I kdyby se mu to podařilo, zůstane však al-Káida organizací s roztříštěným vedením, založenou spíše na ideologii než přísné hierarchii.
