„K projektu jsme se spolu s kolegy z Centra pro dokumentaci totalitních režimů odhodlali, protože máme pocit, že stát je v té otázce příliš pomalý,“ uvedl ve čtvrtek v Senátu, kde o projektu Jména mrtvým informovali spolu s místopředsedou horní komory parlamentu Jiřím Šestákem.
Vaněk přiznal, že zatím není známo, kolik ostatků by se mělo identifikovat. V první fázi půjde o sběr informací od pozůstalých zemřelých, zajištění vzorků DNA, informace o zraněních, která utrpěli. Autoři projektu proto zřídili i formulář, který je na webových stránkách www.jmenamrtvym.cz.
V dalších fázích projektu se plánuje archeologické ohledání pohřebišť, vyzvednutí ostatků, jejich antropologické ohledání a genetická identifikace. První fázi projektu jeho organizátoři financují z vlastních zdrojů.
Budou se zkoumat ostatky v Ďáblicích, ale i v dalších hrobech
Například na Ďáblickém hřbitově v Praze se patrně nalézají i ostatky výsadkářů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, kteří před 75 lety provedli úspěšný atentát na nacistického protektora Reinharda Heydricha.
V Ďáblicích je ve společných hrobech patrně 2800 rakví. Podle posledních výsledků archivního výzkumu, který publikoval vedoucí Kabinetu dokumentace a historie při Vězeňské službě ČR Aleš Kýr, jsou to také ostatky 137 popravených či zemřelých politických vězňů z období po převratu v únoru 1948.
„Nejde ale jen o Ďáblický hřbitov, ale i o další lokality, na které nesmíme zapomínat,“ řekl Vaněk. Jde o masové hroby v Brně, Ostravě, Valdicích a dalších lokalitách. Budou se ale zkoumat nejen těla patří obětem totalitních režimů, která jsou v hromadných hrobech.
„Nemohu vnitřně unést, aby se ještě po smrti kádrovalo a dělaly se identifikace pouze nějakých vybraných ostatků, které jsou některým skupinám bližší,“ uvedl. Podobné projekty probíhají či probíhaly v Polsku, ve Španělsku, kde jsou v hromadných hrobech oběti Francova režimu, v Guatemale či v Bosně a Hercegovině.
Jednoznačná a nezpochybnitelná identifikace kosterních pozůstatků se v současné době provádí pomocí analýzy DNA, kdy jsou porovnány výsledky genetické analýzy z kosterních pozůstatků a srovnávacího biologického materiálu získaného od příbuzných zemřelých.
Projekt podpořili tři kandidáti na Hrad: Drahoš, Horáček a Hilšer
Na projektu spolupracují předseda Sdružení bývalých politických vězňů Jiří Línek, místopředseda Konfederace politických vězňů ČR František Šedivý, historici z Centra pro dokumentaci totalitních režimů Petr Blažek, Pavel Žáček, Peter Rendek, Jan Kalous a Radek Schovánek, a výkonná ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Dr. Neela Winkelmannová.
„Již existuje i seznam podporovatelů tohoto projektu, kteří tomu dávají váhu natolik silnou, aby i budoucí parlament a ministerstva tento projekt podporovaly a umožnily pokročit v tom výzkumu a v otevření naší historie,“ řekl ve čtvrtek Šesták.
Na seznamu podporovatelů projektu Jména mrtvým jsou například vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, lidovecký ministr kultury Daniel Herman, předseda ODS Petr Fiala či tři kandidáti na příštího prezidenta Jiří Drahoš, Michal Horáček i Marek Hilšer (seznam podporovatelů zde).
