Speciální síly irácké armády minulý týden vstoupily na východní předměstí Mosulu, dobyly zde několik čtvrtí. Zdá se jen otázkou času, než Mosul padne. Moc samozvaného státu se hroutí také v Sýrii, kde očekávaná ofenziva na jednu z hlavních bašt Islámského státu, město Rakká začala v neděli (čtěte zde).
Protiterorističtí experti líčí různé scénáře, jež mohou přijít na řadu poté, co bude Islámský stát poražen v srdci svého chalífátu. Není vyloučeno, že nakonec se s různou intenzitou naplní všechny. Tedy že část přeživších bojovníků se rozptýlí v poušti, kde budou sbírat síly na další útoky, část z nich se vrátí do Evropy páchat nové atentáty a zbytek se připojí k dosavadním konkurentům IS na teroristickém poli, třeba k ožívající al-Káidě.
Renomovaný bezpečnostní expert Rohan Gunaratna, šéf singapurského Mezinárodního centra pro studium terorismu, však upozorňuje ještě na jednu – a nikoli nereálnou – možnost: Islámský stát (IS) se může docela dobře etablovat v některých regionech jižní a střední Asie. Toto území je podle něho zralé na nový vzestup IS. Zejména oblasti v Afghánistánu, Pákistánu a zřejmě také v Bangladéši, kde už předvoj organizace zapustil kořeny. Islamisté navíc ustavili své buňky také v Indii, na Šrí Lance a na Maledivách.
Návrat ke kořenům
Po americké invazi do Iráku v roce 2003 se epicentrum světového terorismu přesunulo z Afghánistánu do Iráku. Vrcholu bylo dosaženo po povstání v Sýrii v roce 2011 a následném vzestupu IS v regionu. Podle Gunaratny je dost pravděpodobné, že hlavní základna džihádu se brzy opět vrátí tam, kde vše začalo – do Afghánistánu a přilehlých oblastí.
Islámský stát tam za poslední dva roky přetáhl na svoji stranu několik místních teroristických skupin a tyto různorodé subjekty se mu podařilo sjednotit ve své filiálce Vilájet Chorásán. Jsou mezi nimi třeba balúčistánská frakce islámských radikálů Laškare Džhangvi, která koncem října zabila 61 policejních rekrutů v pákistánské Kvétě, nebo Džamat Ahrar, skupina, která se odtrhla od pákistánského Tálibánu.
Od dubna 2015 se islámské teroristické skupiny spadající pod Vilájet Chorásán přihlásily v Afghánistánu a Pákistánu k nejméně dvěma desítkám teroristických úderů, které připravily o život nejméně několik stovek lidí.
„Zvýšený výskyt, rozsah a intenzita útoků naznačují rostoucí hrozbu,“ píše Gunaratna. Podle něho musí vlády zmíněných států urychleně zintenzivnit spolupráci v boji s terorismem.
„Islámský stát cítí, že porážka jeho honosně budovaného chalífátu na území Sýrie a Iráku je nevyhnutelná, a proto se decentralizuje a za pochodu proměňuje v globální teroristické hnutí. Ze všech špatně ovládaných oblastí je afghánsko-pákistánské pomezí nejzralejší na jeho vzestup,“ dodává Rohan Gunaratna.
Přestože tam už působí Talibán, al-Káida a další desítka islamistických skupin, je navzdory těmto větším či menším rivalům Islámského státu potenciál pro jeho šíření značný. V regionu žije čtyřicet procent celosvětové muslimské populace a pro ideology IS je to více než lukrativní bojiště.
