"Před pěti lety šlo o to říci 'ne' apartheidu, zatímco až teď jde o první regulérní soutěž mezi politickými stranami," dodává.
Může druhé všerasové hlasování zemi nějak dramaticky poznamenat? Pro svět bude nejmarkantnější změnou odchod prezidenta Nelsona Mandely, jednoho z nejznámějších politiků konce dvacátého století, do ústraní. Znalci místních poměrů však soudí, že to nic podstatného neovlivní. Očekávaný Mandelův nástupce, šéf Afrického národního kongresu Thabo Mbeki, je již dnes výkonnou pákou prezidentského úřadu, zatímco Mandela zastřešuje nejvyšší post svou gloriolou.
"Mbeki nepotřebuje žádné rady. Sám dobře ví, jak uchopit otěže řízení země. Ostatně tuto práci už nějakou dobu vykonává," říká Mandela o svém viceprezidentovi.
Změnit se však může množství moci, které ve svých rukou třímá vládnoucí Africký národní kongres. Díky masivní volební kampani se jeho preference v poslední době zvyšují. Podle posledních průzkumů veřejného mínění by pro Africký národní kongres v současné době hlasovalo mezi šedesáti a pětašedesáti procenty voličů. To je jen těsně pod dvoutřetinovou hranicí, která by vládní straně umožnila otevřít ústavu pro případné změny, upozorňují někteří analytici.
Toho se bojí většina opozičních stran a pro představitele bělošské pravice je tato představa noční můrou. "Hegemonie jedné strany v Jižní Africe by byla stejnou chybou, jaká se stala v jiných afrických zemích," říká pravicový vůdce Constand Viljoen, bývalý vysoký představitel branných sil v době apartheidu.
Napjaté očekávání toho, jak volby dopadnou, je však cítit nejen v řadách opozice, ale i v samém Africkém národním kongresu. Jeho představitelé mají dosud v živé paměti pokles podpory veřejnosti nespokojené s pomalým plněním volebních slibů. Zpoždění reforem potvrzují i nezávislá šetření. "Politické změny zatím nevedly k překonání majetkové nerovnosti," uvádí nedávná zpráva Světové banky.
Díky tomu může být v dopředu víceméně jasných výsledcích voleb místo i pro překvapení.
Hlasovací místnosti se otvírají už za osm dní
Může druhé všerasové hlasování zemi nějak dramaticky poznamenat? Pro svět bude nejmarkantnější změnou odchod prezidenta Nelsona Mandely, jednoho z nejznámějších politiků konce dvacátého století, do ústraní. Znalci místních poměrů však soudí, že to nic podstatného neovlivní. Očekávaný Mandelův nástupce, šéf Afrického národního kongresu Thabo Mbeki, je již dnes výkonnou pákou prezidentského úřadu, zatímco Mandela zastřešuje nejvyšší post svou gloriolou.
"Mbeki nepotřebuje žádné rady. Sám dobře ví, jak uchopit otěže řízení země. Ostatně tuto práci už nějakou dobu vykonává," říká Mandela o svém viceprezidentovi.
Změnit se však může množství moci, které ve svých rukou třímá vládnoucí Africký národní kongres. Díky masivní volební kampani se jeho preference v poslední době zvyšují. Podle posledních průzkumů veřejného mínění by pro Africký národní kongres v současné době hlasovalo mezi šedesáti a pětašedesáti procenty voličů. To je jen těsně pod dvoutřetinovou hranicí, která by vládní straně umožnila otevřít ústavu pro případné změny, upozorňují někteří analytici.
Toho se bojí většina opozičních stran a pro představitele bělošské pravice je tato představa noční můrou. "Hegemonie jedné strany v Jižní Africe by byla stejnou chybou, jaká se stala v jiných afrických zemích," říká pravicový vůdce Constand Viljoen, bývalý vysoký představitel branných sil v době apartheidu.
Napjaté očekávání toho, jak volby dopadnou, je však cítit nejen v řadách opozice, ale i v samém Africkém národním kongresu. Jeho představitelé mají dosud v živé paměti pokles podpory veřejnosti nespokojené s pomalým plněním volebních slibů. Zpoždění reforem potvrzují i nezávislá šetření. "Politické změny zatím nevedly k překonání majetkové nerovnosti," uvádí nedávná zpráva Světové banky.
Díky tomu může být v dopředu víceméně jasných výsledcích voleb místo i pro překvapení.
Hlasovací místnosti se otvírají už za osm dní
