Bedny patřily v minulosti Bohuslavu Jirušovi a ten v poslední vůli uvedl, že chce, aby byly otevřeny dvě stě let po jeho smrti. To je přesně 16. listopadu 2101. Do té doby tak zřejmě zůstane tajemstvím, co obsahují.
Těžko se dá ale čekat, že v nich bude nějaký přelomový objev, zásadní vynález nebo památka na přílet mimozemšťanů. Spíš tam budou hromady krámů, které příštím generacím ukážou, co všechno se mohlo sejít v domácnosti nadprůměrně movitého, pečlivého a puntíčkářského učence.
"Propočítal jsem, že váha dřeva a zinku, kterými jsou truhly vyloženy, je nejvýš osmdesát kilogramů. Co tam může být tak těžkého? Snad nějaké železo, kameny," uvažuje nad obsahem tajuplných beden ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera.
Něco podstatného už ostatně dvě polozapomenuté truhly ukázaly už nyní. Třeba že většina příznivců Národního muzea dala přednost vyplnění přání mrtvého a v hlasování restaurátorům nepovolili nahlédnout do beden virtuálně pomocí počítačového tomografu (čtěte více o anketě).
Co byste schovali pro příští generace vy?Posílejte tipy do ankety |
"Odhalit Jirušovo tajemství tak jednoduše, jak nám to nabídly moderní technologie, by nebylo ani tak napínavé a zajímavé," uznal ale Sekera.
Rytíř a lékař Bohuslav Jiruš zapečetil dvě bedny se svými pozůstalostmi a zemřel 16. listopadu 1901. V závěti napsal, že se mají otevřít o dvě stě let později, tedy 16. listopadu 2101. Od 10. května je možné si bedny prohlédnout v nové budově Národního muzea.
