„Koncem devadesátých let jsme dospěli k názoru, že svět se obrací do růžova. Vezměte si ale situaci na Ukrajině nebo takzvané arabské jaro nebo to, co se děje v Sýrii, v Iráku, v Afghánistánu,“ vysvětluje Jiří Šedivý. Ilustrační foto

„Koncem devadesátých let jsme dospěli k názoru, že svět se obrací do růžova. Vezměte si ale situaci na Ukrajině nebo takzvané arabské jaro nebo to, co se děje v Sýrii, v Iráku, v Afghánistánu,“ vysvětluje Jiří Šedivý. Ilustrační foto | foto: Michal Sváček, MAFRA

Profesionálů je na válku málo, hájí generál návrat k vojenským odvodům

  • 1845
Ministerstvo obrany chystá novelu branného zákona, podle níž by se Česko mohlo vrátit k povinným odvodům civilistů. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý tuto myšlenku hájí. Země má sice profesionální armádu, v případě války by to ovšem nestačilo.

Co říká ministerstvo

„Nejde o plošné odvody“

V rozhovoru pro MF DNES hovoří Šedivý o důvodech, proč by se Česko mělo k odvodové povinnosti vrátit. Oproti současnému stavu, kdy je také možno povolat civilisty, by šlo podle Šedivého jen o jednu změnu: umožnit odvod ještě před tím, než stát vyhlásí stav ohrožení. Česká profesionální armáda nemá na válčení dost lidí, říká mimo jiné generál, dnes soukromý poradce, za jehož éry v čele generálního štábu se přechod k profesionální armádě připravoval.

Proč dnes řešíme tuto situaci?

Jiří Šedivý, bývalý šéf generálního štábu

Koncem devadesátých let jsme dospěli k názoru, že svět se obrací do růžova. Vezměte si ale situaci na Ukrajině nebo takzvané arabské jaro nebo to, co se děje v Sýrii, v Iráku, v Afghánistánu. Trendy jsou zkrátka mnohem nepříznivější, než jsme si mysleli. Měli bychom se proto znovu vrátit k záložním sborům. 

Byl tedy podle vás nesmysl zavést čistě profesionální armádu?

Profesionální armáda ano, ale ta česká je špatně udělaná. Původně měla mít kolem 27 tisíc příslušníků, pak mohla být funkční pro obranu českého území i pro vysílání do zahraničí. A s využitím aktivních záloh se mohla rozvinout ve válečnou armádu. Při dnešních počtech - jde o něco kolem 19 tisíc příslušníků - spotřebovává armáda velké počty lidí jenom na udržení základních činností. Na válčení zůstává poměrně málo lidí.

Čí je to vina?

V tom jedou všechny hlavní politické strany, které se vystřídaly u vlády. Byla jiná doba, přišla krize, přišel entuziasmus, že budeme mít profesionální armádu. Z politických důvodů, pod líbivými hesly jsme se zbavili možnosti dostat armádu do vyšších stupňů bojové pohotovosti. Nikdy jsme například nerozvíjeli koncept aktivních záloh, které by jako první vlna doplnily armádu pro válečný stav. Jenže politici musí být schopni říkat obyvatelstvu i nepříjemné věci, nejen ty, které podporují jejich další zvolení. 

Teď mluvíme o zálohách, ale proč ani služba v profesionální armádě není dost atraktivní, aby se naplnily stavy?

Pozor. Když armáda spustí nábory, ochotných lidí je dost. Problémem jsou finanční restrikce. Před několika lety po náborech musela armáda po několika měsících pustit zájemce zpátky do civilu, protože neměla peníze. Není to problém zájmu. Dokonce i při správné podpoře aktivních záloh by jich podle zájmu bylo dost. Ale dodnes jsme nepřijali zákony, které by třeba podporovaly zaměstnavatele a kompenzovaly jim dobu výcviku aktivního záložáka. Není to tedy problém chtění lidí vstoupit do armády, ale nedostatku peněz.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video