Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPremiér Andrej Babiš o něm hovořil jako o odborníkovi, kterému naslouchá. Jiří Beran vystoupil i na protivládní demonstraci na Staroměstském náměstí.
To, že ho Andrej Babiš označil jako odborníka, který mu během epidemie radí, Jiří Beran nezaznamenal, ale v Rozstřelu potvrdil, že je s ministerským předsedou v kontaktu. „Občas mi přistane nějaká esemeska od pana premiéra, kde se na něco zeptá, chce znát můj názor a já se mu snažím odpovědět.“
Babiš se prý epidemiologa ptá na názory související s epidemií. „Jednou z těch věcí bylo například sebereportování do systému chytré karantény a další věci. To jsou prvky, které v kritické době přispěly k tomu, aby systém fungoval lépe.”
Blatný je první ministr, který mě vyslechl
„Prostě když přijdu s nějakým názorem, snažím se jej poslat do vlády. Někdy kontaktuji pana premiéra, někdy pana ministra Blatného. A musím říct, že v tuto chvíli je komunikace s ministerstvem zdravotnictví i s panem ministrem Blatným vůbec nejlepší. Pan Blatný je prvním ministrem, který se se mnou setkal, vyslechl si moje názory,” pochvaluje si Beran.
„Ale v ničem pana ministra neovlivňuji,” dodává profesor epidemiologie. „Je však dobré, když člověk, který řídí epidemie, naslouchá celé škále názorů a pak si sám udělá obraz. Ale je jasné, že nemůžeme mít na vše stejný názor. Já jsem epidemiolog, vnáším do toho svůj pohled, on zase pohled zkušeného lékaře. Navíc je to manažer, který musí zvládnout všechny nemocnice dohromady,“ vysvětluje
„Snad by se mohlo zdát, že můj pohled je úzký, jeho pohled je širší a manažerský, ale to se mi na něm líbí,” míní Beran. „Má snahu si vyslechnout všechny strany. Jak mě, tak lidi z iniciativy Sníh. A pokud je tu ministr, který je ochoten naslouchat všem stranám, a ve finále z toho vybere to, co je nejlepší pro české občany, tak je to dobré.“
Blatného odvolání by nebylo dobré
Beran se v Rozstřelu vyjádřil i ke spekulacím k možnému odvolání Jana Blatného z funkce ministra. „V rámci epidemie je vždycky chybou, když se někdo vymění na šéfovském postu. A je jedno, jestli je to ministr, náměstek nebo nedej bože hlavní hygienička.”
„Je třeba udržovat kontinuitu,” pokračuje Beran. „Když přijde někdo nový, tak mu sebere velké množství času se zorientovat. A času je v tuto chvíli málo. A když si představíme, že každý den umírá přibližně 150 lidí, tak není čas čekat ani jediný den. Někoho vyměňovat v tuto chvíli by nebylo dobré,“ dodává.
Prý jsem Mengele, ale já jen chci chránit rizikové, říká epidemiolog Beran |
Beran zaujal veřejnost názorem, že plošná opatření nebudou fungovat, pokud se stát důsledně nezaměří na ochranu nejzranitelnější populace. Tou jsou podle epidemiologa senioři nad 65 let. „Ti tvořili na začátku podzimu 93 procent všech úmrtí v ČR. Z toho, když se vybraly osoby nad 65 let v domovech důchodců, tak tato skupina tvořila 25 procent všech zemřelých. Pokud vám tedy každý den zemře 160 lidí, 40 z nich je z domovů důchodců,” poukázal epidemiolog.
Proto navrhoval nezávislé testování lidí v domovech důchodců. Zároveň v těchto zařízeních prosazoval zavedení principů mírné intenzivní péče, tedy aby tam byl personál schopen zajistit infuzní terapii, aby zdejší pracovníci uměli změřit parametry zánětu a aby byli schopni podat v případě nutnosti antibiotika.
Rizikoví senioři nad 65 let
„To, když se začalo v domovech důchodců aplikovat, tak se snížil přísun pacientů z těchto domovů do nemocnic,” uvedl Beran. „Ale jsou stále domovy, kde mírnou intenzivní péči nejsou schopni zajistit,“ dodal.
„Navrhoval jsem k tomu školení. Kdyby to běželo v každém domově důchodců, tak se tlak na lůžka v nemocnicích ještě zmírní,” tvrdí. A to profesor epidemiologie vidí jako jednu z hlavních příčin, proč stále ještě výrazněji neklesá počet pacientů s covidem-19 v nemocnicích.
Ve výzvě na demonstraci na Staroměstském náměstí, kde měl Jiří Beran projev, epidemiolog navrhoval, aby stát přesně zjistil, kdo patří do nejrizikovější skupiny ohrožené koronavirem. „Na základě zářijové analýzy ministerstva zdravotnictví jsme se dověděli, že to jsou lidé nad 65 let, osoby, které mají Body Mass Index (BMI je nejrozšířenější index, používaný jako indikátor podváhy, normální hmotnosti, nadváhy či obezity, pozn. red.) vyšší než 35, osoby, které k tomu mají cukrovku, osoby s cukrovkou na inzulinové terapii a lidé, kteří mají ischemickou chorobu srdeční.“
„Chtěl jsem, aby se v populaci přesně označila tato skupina,“ navazuje Beran. „Já této skupině říkám zrcadlo zemřelých. Tito lidé by se měli sledovat. Provádí se to na Islandu a v Singapuru. Tedy pokud člověk nad 65 let přijde na testování, tak se ho zdravotní sestra, která stěr provádí, zeptá na údaje, které jsem zmínil.“
„Tyto údaje zadá do chytré karantény. A tam vyskočí, že tento člověk má rizikové faktory a bude nutné ho intenzivně kontaktovat. Podle zkušeností z Islandu a Singapuru se tito lidé dostanou do nemocnice pozdě. A pokud je to jen o den, tak šance na velmi těžký průběh onemocnění je velmi vysoká,“ říká s tím, že následně je vysoké i riziko úmrtí.
„Navrhoval jsem, aby se jim každý druhý den telefonovalo a zjišťoval se jejich stav. Oni nemusejí mít příznaky covidu, ale mohou říct, že nejsou schopni korigovat cukrovku, hypertenzi. A pak se zahájí okamžitá léčba a může se jim zachránit život,” tvrdí Beran.
30 tisíc očkovaných a konec epidemie?
„Každý den takto přibývá 100 až 300 takovýchto pozitivně testovaných lidí,” poukazuje. Kontaktování takového počtu pacientů by proto bylo podle něj možné zvládnout. „Kritický je vždy sedmý den onemocnění. Musíte tedy sledovat 7 krát 300 lidí, tedy 2 100 pacientů během jednoho týdne. Na to kapacitu máme,” říká.
„Ale tato koncepce je v tuto chvíli mrtvá,” prohlásil s poukazem na očkování. „Je nutné koncepci změnit. Teď je třeba v české populaci pomocí praktických lékařů tyto rizikové skupiny hlavně vyhledat.” Praktičtí lékaři podle Berana všechny tyto informace mají k dispozici.
„A tito lidé by měli být prioritně očkováni. Takových lidí je v ČR kolem 30 tisíc.” V tuto chvíli ale podle Berana nedochází k očkování lidí podle diagnózy, ale pouze podle věku. Epidemiolog tvrdí, že by bylo mnohem účinnější naočkovat na začátku všechny rizikové pacienty nad 65 let a pak se teprve vracet i k těm starším, kteří však žádným chronickým onemocněním netrpí.
„Kdyby se tohle udělalo už v lednu, byli bychom na tom lépe.” Podle Berana se však podobný přístup k očkování na základě podrobné analýzy úmrtí pacientů s covidem-19 v tuto chvíli pod vedením ministra zdravotnictví Jana Blatného připravuje. „A to je jedna z věcí, za kterou bych pana ministra Blatného pochválil.”
Beran hovořil v Rozstřelu i o tom, které léky by měli pacienti s covidem-19 užívat, a zmínil například aspirin, který podle něj může předcházet těžkému průběhu onemocnění. Mluvil také o tom, která plošná opatření by navrhoval v nejbližší době zrušit, zmínil problematiku ruské vakcíny a také hrozbu nových mutací koronaviru, které se v tuto chvíli v ČR šíří.
