Gruzie, která považuje Jižní Osetii za svou odštěpeneckou provincii, předem oznámila, že výsledek hlasování neuzná. Stejný postoj zaujaly i USA a Evropa. Na rozdíl od Ruska, které považuje toto jihoosetské hlasování za legitimní.
V podstatě nebylo pochyb, jak hlasování, jehož první výsledky mají být oficiálně oznámeny dnes, dopadne. Hlasovat pro nezávislost totiž neznamenalo jen zpřetrhat vazby s Gruzií, ale i utužit vztahy s Ruskem.
A ty jsou pro Jižní Osetii nyní stěžejní. Již nyní dostává mezinárodně neuznaná republika z ruské strany všestrannou podporu. V této nevelké zemičce se platí hlavně rublem. Většina jejích obyvatel má ruský pas, což znamená, že Moskva má podle své oficiální doktríny povinnost takto vybavené obyvatele Osetie bránit.
Volby? Spíše slavnost
"Samozřejmě, že hlasuji pro nezávislost. Pro nezávislost a svobodu. Chci to, co žádá každý normální člověk," svěřila se agentuře AP čtyřiašedesátiletá učitelka Zoja Chugmazová.
Vládci Jižní Osetie však zřejmě považují vyhlášení nezávislosti za první krok k tomu, aby se jejich samozvaná republika se zhruba 70 tisíci obyvateli mohla později připojit k Ruské federaci.
Reportéři proto nereferují ani tak o očekávaných výsledcích, jako o manifestačním charakteru hlasování. Prezidenta samozvané republiky Eduarda Kokojeva vítali krajané u volební místnosti chlebem a solí, nechybělo ani folklorní představení.
Je zatopeno pod kotlem
Mimochodem, obyvatelé republiky volili i prezidenta a málokdo pochybuje, že se jím opět stane Kokojev.
Nicméně, prozápadně orientovaná Gruzie několikrát zopakovala, že hlasování v Jižní Osetii nebude brát v potaz a že Gruzie považuje území, které leží jen sto kilometrů od hlavního města Tbilisi, za své.
Otázkou zůstává, co se bude dít, až separatisté případně požádají Moskvu o připojení k Rusku. A to vyhoví. Třeba pod záminkou sloučení separatistické republiky se Severní Osetií, která je součástí Ruské federace.
Experti nevylučují ani nové srážky. Eskalaci napětí nasvědčují i výroky jihoosetského ministra vnitra Michaila Mindzajeva, podle kterého Tbilisi naverbovalo čečenské a "asijské" teroristy, aby narušili volby.
Toto nařčení je zvláště citlivé po předloňských událostech ze severoosetského Beslanu, kde při teroristickém útoku zahynulo jistě 344 civilistů, z toho více než polovina dětí.
Volby navíc přicházejí v době, kdy jsou vztahy mezi Tbilisi a Moskvou napjaté poté, co Gruzie koncem září obvinila ze špionáže a později vyhostila několik ruských důstojníků.
13. listopadu - Pro nezávislost na Gruzii hlasovalo 99 procent účastníků referenda. Vyplývá to z výsledků, které zveřejnila oznámila jihoosetská volební komise. K urnám podle nejčerstvějších informací přišlo více než 95 procent z přibližně 55 tisíc oprávněných voličů.
Zároveň s referendem se konaly prezidentské volby, v nichž svůj post obhájil dosavadní prezident Eduard Kokojev, který získal 96 procent hlasů. Konečné výsledky by měly být známy během dvou dní, až budou sečteny hlasy z odlehlých vesnic.
Generální tajemník Rady Evropy Terry Davis informoval, že mezinárodní společenství výsledky neuzná. Hlasování by podle něho odporovalo snahám najít mírové politické řešení situace v Zakavkazsku. Kritizoval i podmínky, za kterých se referendum konalo, zvláště to, že etničtí Gruzínci neměli právo hlasovat.
Pozorovatelé se domnívají, že Rusko by mohlo výsledek referenda využít k vystupňování tlaku na Gruzii.
