„Každé jídlo má přesný poměr živin daný zásadami správné výživy, takže polovinu talíře tvoří zelenina a ovoce a druhou polovinu bílkoviny a obiloviny,” vysvětluje šéfkuchař Johnny Kevorkian a otevírá velký jídelní lístek, za který by se nestyděli ani ve vyhlášené restauraci.
„Jsme schopni připravit cokoliv, co si pacient nebo pacientka přeje. Můžeme se zaměřit na veganskou dietu i vegetariánskou, vaříme speciálně pro diabetiky i kardiaky,“ pokračuje a ukazuje na salát s mořskými plody a plátkem celozrnného chleba. „Jak znám svoje pacienty, tohle bude tento týden nejžádanější chod,” usmívá se pyšně drobný muž.
Prohlédněte si jídelní lístek |
On sám řídí stravu v nemocnici Memorial West šestým rokem a má pod sebou tým deseti lidí, kteří připravují asi tři sta hlavních chodů denně. Na jednotlivých pokrmech zároveň spolupracuje s lékaři z oddělení dietologie, aby se nestalo, že by měly něčeho moc nebo naopak málo. „Když přijde pacient, že chce něco nezvyklého, ověřím to u jeho doktorů, zda je to v souladu s tím, co by měl jíst. Zdraví tady máme na prvním místě.”
O takovém servisu si čeští pacienti ve státních nemocnicích mohou zatím nechat jen zdát.
Vše je o penězích
Jiný systém zdravotního pojištění vede k jiné kvalitě nemocničního stravování. Když totiž pacientům ve Spojených státech v nemocnici nechutná, může se to projevit na celkových příjmech nemocnice. Nespokojenost zákazníků si tu nemůžou dovolit, pacienty si musí předcházet.
Je to dané tím, že naprostá většina amerických nemocnic je soukromých, a tedy hrazených z peněz pacientů a jejich zdravotního pojištění. Za léčbu se ve Spojených státech platí astronomické částky a pobyt v nemocnici si mohou dovolit jen ti, kdo na to mají.
#jidlovnemocnicichByli jste v nemocnici spokojeni s jídlem, nebo vám nechutnalo? Napište nám svoji zkušenost nebo pošlete fotku jídla na adresu jidlo@idnes.cz. A nebo sdílejte fotky jídel pod hashtagem #jidlovnemocnicich na Instagramu či Facebooku. Vaše snímky ukážeme na iDNES.cz. |
I proto se tu zdravotnická zařízení podobají spíš soukromým sanatoriím a musí tu proto zaznít: srovnávání s poměry v kuchyních českých nemocnic není úplně fér.
Navíc platí, že pacienti v nemocnicích tráví daleko méně času než v těch českých, a to opět kvůli vysokým částkám za pobyt. Když už tedy někdo v nemocnici pobývá, očekává náležitý servis.
Kravské mléko nebo raději mandlové?
Ve Spojených státech je to tedy obráceně, než jsme zvyklí v Česku: nemocnice se musí o pacienty snažit, aby jich měly dost. V každém okresním městě je nejméně jedna velká nemocnice, ale spíš dvě až tři velikosti pražského Motola. A dobře tu vědí, že cesta k pacientovi vede i přes jeho žaludek.
Pacienty v Memorial West čekala ve čtvrtek ještě jedna objednávka – museli si vybrat, co si dají k večeři a jestli budou chtít ještě dezert. Na výběr měli třeba grilované krůtí maso s batátovou kaší, zeleninou a ovocným salátem nebo kuřecí tortellini s omáčkou z bešamele, zeleninou, česnekovým chlebem a dýňovým koláčem. K pití je káva s kofeinem i bez, čaje, džusy, lehké koly a mléko kravské, sójové nebo mandlové.
Funguje to tak, že je obejde člověk, který má objednávky na starosti, a nahlásí jejich výběr. Můžou si vybrat snídani, oběd i večeři najednou nebo postupně. Cena za jídlo je shodná pro všechny pokrmy a přičte se na konci k závěrečném vyúčtování. Průměrné částky za jednotlivé chody Johnny Kevorkian odhaduje mezi sedmi a patnácti dolary, tedy zhruba 150 až 310 korun (prům. hodinová mzda byla v USA letos v březnu 467 Kč, pozn. red.).
„Každý den tu podáváme něco jiného a nebudu přehánět, když vám řeknu, že dokážeme uspokojit úplně každého,” říká šéfkuchař Kevorkian.
„Jsme tu připraveni na ty, co se musí vyhýbat lepku, a dokonce i na ty, kdo nesmějí nebo nechtějí jíst pevnou stravu. Těm připravíme tekutiny, jako je vývar nebo krémové polévky. Tekutá strava se totiž dělí ještě na čistou a sytou, někdo smí jen vývary, jiný si zase může přidat ještě třeba jogurt nebo cereálie s mlékem,” říká rychle a omlouvá se, že se musí vrátit do kuchyně.
Nechutná vám? Chtějte peníze zpět
Je krátce po desáté hodině ráno a to je doba, kdy je příprava oběda v plném proudu, protože už za hodinu a půl ho budou takzvané room hostesses roznášet mezi pacienty. Říká se jim tu sice hostesky, ale s krasavicemi na večírcích nemají mnoho společného, daleko víc působí jako mile mateřské nemocniční sestry.
Memorial West není žádná velká nemocnice, která by se úrovní služeb vymykala běžnému americkému průměru. Je součástí řetězce nemocnic na Floridě, které mají stejného majitele a udržují tak podobný standard péče.
I pozice šéfkuchaře Kevorkiana je v nemocnici výsledkem toho, že americké nemocnice musely začít brát stravování pacientů vážně kvůli celospolečenské diskuzi, která se tu odehrála zhruba před osmi lety.
Tehdy prezident Barack Obama podepsal zákon o zdravotním pojištění, kterému se říká Obamacare, a tím udělal lékařskou péči dostupnou milionům lidí, kteří si ji do té doby nemohli dovolit. Součástí zákona byla i klauzule, že když nejsou pacienti spokojení s úrovní péče, mohou si stěžovat a nechat si vrátit peníze. To zvýšilo tlak na fungování nemocnic, které se od té doby snaží vyjít pacientům vstříc, co nejvíc můžou.
Nedává smysl léčit a zároveň podávat špatnou stravu
„Jídlo buď zdraví škodí, nebo mu pomáhá, není nic mezi tím. Nedává smysl pacienty léčit a zároveň jim podávat stravu, která jejich organismus zatěžuje tak, až mu ubližuje,” vysvětluje Sarah Bennettová z americké agentury Healthcare Foodservice.
Pay Your BillCena za jídlo v amerických nemocnicích je součástí ceny za denní pobyt, která se započítá do konečné částky za ošetření. Na konci pobytu pacient dostane účet podobný tomu z restaurace. Každá pojišťovna proplácí něco jiného - podle toho, kolik si lidé nebo jejich zaměstnavatelé měsíčně přispívají. Takže to, co nakonec pacient zaplatí ze svého, je individuální Každá nemocnice má na svých stránkách jako jednu z možností tlačítko „Pay Your Bill", tedy zaplatit účet. Pacient dostane nějaký čas na vyřízení konečného účtu buď z vlastních peněz, nebo pojišťovnou. PŘEHLEDNĚ: Vše, co jste kdy chtěli vědět o diskutované Trumpcare |
Tato asociace vznikla před osmi lety právě proto, aby dohlížela na jídlo v nemocnicích a pomohla nemocnicím ve Spojených státech změnit způsob stravování. Právě na její popud začala vedení nemocnic zaměstnávat vlastní šéfkuchaře. Sarah Bennettová poznamenává, že součástí procesu uzdravování je i psychická stránka pacientova stavu.
„Jídlo má okamžitý dopad na to, jak se člověk cítí. Pacienti jsou navíc stále vzdělanější a mají přehled o novinkách ve zdravé stravě a už nechtějí jíst starým, nezdravým způsobem. Proto jsme nemocnicím mimochodem i doporučili, aby měly své vlastní jídelny, kam můžou příbuzní za pacienty chodit a dát si jídlo s nimi. Takový oběd, který si dáte v nemocniční restauraci s někým milým, má na vaše uzdravování mnohem lepší vliv, než když ho sníte z tácu na posteli,” dodává Bennettová.
Sdílejte i vy fotky na Instagramu pod hastagem #jidlovnemocnicich a přispějte tak do seriálu iDNES.cz, který mapuje nemocniční stravu:
