S nedostatkem vody mohou pomoci uhelná jezera, tvrdí hydrobiolog

  9:28aktualizováno  9:28
Sucho poutá pozornost k zadržování vody v krajině a k plánům na nové přehradní nádrže. Na místech bývalých hnědouhelných dolů přitom vznikají rozsáhlá jezera s tak kvalitní vodou, která by se po malých úpravách dala pít. Jezera by při správném hospodaření vydržela až desítky tisíc let. Popisuje to hydrobiolog Ivo Přikryl v rozhovoru pro iDNES.cz.

Jezero Most | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Jak by bylo možné vyřešit problém s nedostatkem vody v některých částech České republiky?
V jezerech ve zbytkových jamách po povrchové těžbě uhlí v ČR je velmi kvalitní voda, která je univerzálně využitelná. Může se upravit na pitnou vodu. Po zatopení všech plánovaných jam to bude celkem cca 2,3 km3 vody, což odpovídá dvěma třetinám objemu všech českých přehradních nádrží (3,5 km3), které mají většinou podstatně horší kvalitu vody. Není rozumné s touto strategickou zásobou vody nepočítat. Vzhledem k nízké nadmořské výšce podkrušnohorských pánví mohou být jezera s výhodou využita i jako dolní nádrže přečerpávacích elektráren, protože v těchto lokalitách nebude hrozit poškození životního prostředí, jako při umístění v horách.

Jezera, která se nyní napouštějí na místech bývalých lomů, mají mít spíše rekreační účely. Je možné je i přesto využívat jako zásobárny pitné vody?
Oba účely se dají do značné míry kombinovat. Zatím se počítá spíše s rekreací. Využití jako zdroje pitné nebo jiné užitkové vody je záležitostí vodohospodářských bilancí (posuzování požadavků na odběr povrchových a podzemních vod, pozn. red.). Určitě ale nejde o čerpání jen při nějakém akutním nedostatku vody, jednalo by se o průběžný odběr.

Odebraná voda by se musela doplňovat z vnějších zdrojů s horší kvalitou vody - jsou v ní živiny, cizorodé látky, sinice. Průtokem přes jezera by docházelo ke zlepšení kvality přitékající vody, ale i k určitému zhoršení kvality vody v jezerech. Akceptovatelný je průtok, který zabezpečí zhruba množství vody spotřebované v domácnostech, to je cca milion metrů krychlových denně. S oběma způsoby využití se dá sladit i využití jezer pro přečerpávací vodní elektrárny, v některých případech to dokonce umožní kvalitu vody zlepšit.

Ivo Přikryl

Hydrobiolog Ivo Přikryl.

Narodil se v roce 1952. Vystudoval obor hydrobiologie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

Zabývá se rybářskou hydrobiologií a velkou část aktivit věnuje ochraně mokřadů a zejména rybníků. Nejvíce se věnuje obnově území po těžbě uhlí i dalších surovin. 

Od roku 1996 pracuje ve firmě ENKI, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině a dalšími činnostmi.

Jak vás tato myšlenka napadla?
Úvaha o tom, kolik pitné vody by se dalo získávat z jezer, je už někdy z roku 2001, kdy se konala konference k 50. výročí české rekultivační školy. Dělal jsem tehdy studie vývoje kvality vody po napuštění umělých jezer a následný monitoring kvality napouštěné vody to plně potvrdil. 

Naposledy jsem o tom mluvil asi před rokem a půl, kdy v Sokolově probíhala akce ke Dni vody. Když jsem vysvětlil, jak se to má na příkladu Sokolovských jam, tak známí z ochrany přírody nadskočili, protože v republice je odpor proti novým přehradním nádržím a přitom je tady obrovský objem kvalitní vody. Rozhodně se to nesnažím nějak cíleně propagovat. 

V jakých lokalitách by se to mohlo uskutečnit?
Jde vesměs o zbytkové jámy po povrchové těžbě hnědého uhlí v Podkrušnohoří, konkrétně lokality Bílina, Libouš, Medard, Jiří, Šverma – Hrabák, ČSA, Most a Chabařovice.

Nebude voda v bývalých dolech znehodnocená například těžkými kovy?
Morfologické a hydrologické vlastnosti jezer ve zbytkových jámách garantují vysokou kvalitu vody včetně mizivých koncentrací kovů. S velkou rezervou budou vyhovovat hygienickým limitům. Mimořádně vysoké koncentrace těžkých kovů měly důlní vody v lomu Medard-Libík. V napuštěném jezeře jejich koncentrace klesly tak, že plně odpovídají charakteristice, o které jsem mluvil. Všechna tři jezera (Milada, Medard a Most) napuštěná po roce 2010 byla během napouštění i po něm monitorována, takže jsou nejpodrobněji sledovanými nádržemi u nás. Sledování jasně potvrzují velmi dobrou kvalitu vody.

Jak dlouhou dobu by mohlo umělé jezero vydržet?
Jezera jsou oligotrofní (s nízkým obsahem živin, pozn. red.). Taková jezera se zanášejí sedimentem rychlostí menší než jeden milimetr za rok, což je méně než jeden metr za tisíc let. Průměrná hloubka se pohybuje od 16 do 60 m. K jejich zanesení sedimentem tedy dojde až po desítkách tisíc let. Nemají problém ani s trvanlivostí hrází, protože jsou zahloubená a hráze nemají. Voda se v nich samozřejmě nevyrábí. Bude-li se odebírat, musí se také doplňovat.

Můžete odhadnout, kdy by se to mohlo uvést do praxe?
Na to už jsem v podstatě odpověděl. Je v zásadě jedno, jestli se k tomu přistoupí bezprostředně, nebo až za 50 let. Jezera tu pořád budou k dispozici. Nějaké doplňkové úpravy jako úprava břehů, aby se zvýšila jejich odolnost pro případ kolísání hladiny vody, se v případě potřeby dají udělat relativně levně a bez velkého odporu. Na rozdíl od budování přehrad ve vyšších nadmořských výškách, proti kterým protestuje laická i odborná veřejnost.

Je myšlenka umělých jezer jako nových zásobníků pitné vody zatím jenom teorie, anebo se někde uvádí v praxi? 
Myslím si, že se o tom příliš neuvažuje, i když Povodí Ohře, pod které spadají všechny tři zatopené zbytkové jámy - Medard, Most a Milada - provádělo sledování včetně širokého spektra až 200 cizorodých látek. Výsledky dopadly velmi dobře, takže přinejmenším Povodí Ohře má povědomí o kvalitě vody v těchto jezerech.

Zbytkové jámy s tak dobrou kvalitou vody bezprostředně po napuštění jsou spíše česká specialita. Například v Německu je mnohem více jezer ve zbytkových jamách, ale většina má problémy s kyselou vodou a s tím souvisejícím vysokým obsahem kovů. V delší časové perspektivě v nich však bude voda obdobně kvalitní jako u nás. 

V českých podmínkách se jako zdroje vody využívají například některé jihočeské pískovny, které ale nemají zdaleka tak dobré podmínky jako jezera po těžbě uhlí. 

Počítá se zatopením všech bývalých lomů?
Všude je to plánované až na lom Jan Šverma, kde se počítá spíš se vznikem mělkých jezer. Přednostně by to byla lokalita pro vodní ptáky a to by se těžko kombinovalo s využitím na pitnou vodu i s rekreací. Vodní ptáci přenáší cerkáriovou dermatitidu (vyrážka způsobená parazity, pozn. red.) a s tím máme zkušenosti na řadě nádrží. Ve všech ostatních případech budou parametry takové, že všechny tři naznačené účely - rekreace, pitná voda, lokalita pro vodní ptáky - se s tím dají celkem dobře sloučit. 

Budou zásobárny vody na Mostecku zásobovat i širší oblasti než jenom blízké okolí kolem nich?
Nerad bych do toho zabředl. Je to otázka vybudování potrubí pro rozvod pitné vody. Rozpětí poloviny nebo dvou třetin Čech je to určitě myslitelné, ale netuším, na jakou vzdálenost je ekonomické rozvádět pitnou vodu. Soudě podle Římova v jižních Čechách to bude v rozpětí 50 až 100 kilometrů od nádrží. Z toho lze odvodit, že oblasti kolem bývalých dolů by nemusely spotřebovávat pitnou vodu od jinud, čímž by se to mohlo v zásadě přesunout na celé území republiky.

Jako hydrobiolog se zabýváte také rybníky a biotopy. Jak velký vliv mají tyto vodní plochy na zmírňování sucha?
Na první pohled mohou za ztráty vody rybníky, mokřady nebo lesy, protože se z nich voda vypařuje. Vysoušeny jsou ovšem ohřátým vzduchem z okolí. Sucho se tedy odvíjí od velkých odvodněných ploch a od sklizených přehřátých zemědělských polí, ze kterých stoupá ohřátý vzduch o nízké relativní vlhkosti. 

Před několika lety jsme publikovali podrobnou srovnávací studii změn teplot, srážek a vlhkostí vzduchu několika míst v ČR. Třeboňsko (Mokré Louky u Třeboně) vykázalo nejvyšší efekt vysychání (změny klimatu). Je to tím, že tam ještě nějaká voda je a „má co ubývat“ na rozdíl od jižní Moravy, Rakovnicka a Polabí. Důležité je vždy uvažovat, jaká kritéria se pro stanovení sucha používají.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemřela chovatelka uštknutá mambou, podle lékařů ale z jiné příčiny

Mamba zelená, kterou odchytil herpetolog do boxu. (05.10.18)

Žena, kterou v minulém týdnu uštkla mamba zelená, zemřela. Podle lékařů ale nebyl příčinou útok smrtelně jedovatého...

Tenhle objev se vymyká všemu, říká o úspěchu českých egyptologů jejich šéf

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Čeští egyptologové opět potvrdili, jak jsou mimořádně úspěšní na své koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Oznámili další...



Zeman opět v živém vysílání mluvil vulgárně. O ekonomických „zm*dech“

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v živém vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu opět mluvil vulgárně. Nejprve se ujistil, že...

Kvůli Zemanovým vulgaritám jsem chtěl vysílání ukončit, řekl moderátor ČRo

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v pondělním živém vysílání Českého rozhlasu označil solární barony za ekonomické zm*dy. A opět...

Mladík zavraždil na Krymu dvě desítky studentů, zřejmě ze zhrzené lásky

Ve škole na Krymu se střílelo. Policie čin vyšetřuje jako masovou vraždu. (17....

Ozbrojený mladík, který se údajně mstil za neopětovanou lásku, zabil ve škole v Kerči na anektovaném Krymu 19 lidí. Po...



Další z rubriky

Poche skončí jako tajemník na ministerstvu zahraničí k prvnímu listopadu

Europoslanec Miroslav Poche na ministerstvu zahraničí

Miroslav Poche skončí ve funkci politického tajemníka na ministerstvu zahraničí. Nově jmenovaný ministr Tomáš Petříček...

Hilšer kritizuje ponížené jednání Vondráčka v Moskvě. Má obavy z Ruska

Nový senátor Marek Hilšer, který ohlásil vstup do klubu Starostové a nezávislí.

Nový senátor Marek Hilšer při svém prvním vystoupení v horní komoře parlamentu kritizoval šéfa Sněmovny Radka Vondráčka...

Čeští řidiči bojují s migranty, doporučená prevence v praxi často nepomůže

V nákladovém prostoru kamionu se skrývali čtyři nelegální migranti.

Cesty do Velké Británie jsou pro některé řidiče českých dopravců malou noční můrou. Tři roky od vrcholu migrační krize...



Najdete na iDNES.cz