Budete to tričko nosit?
No jistě, že budu!
Jste zastánce knihovny par excellence, ale zkuste přece jen formulovat, co vás sem přivedlo.
Je to strašně jednoduchá odpověď. Už pár měsíců říkám, že při každé příležitosti budu pomáhat tomu, aby oko nad Prahou stálo. A tohle je jedna z aktivit, která k tomu může přispět.
Za Kaplického knihovnu demonstrovalo dva tisíce lidíPraha není konzerva, řekl Schwarzenberg na manifestaci |
Ale to "oko" vám zároveň zlomilo vaz?
Vaz určitě ne, já jsem pořád stejný Ježek, jako jsem byl předtím. Já kšefty typu: zruš soutěž a zůstaneš ředitelem, neuzavírám. Potíž všech debat je v tom, že jsou to tři pytle problémů, které zejména odpůrci velice vtipně míchají dohromady.
Co je v těch pytlích?
První je otázka spojená se soutěží. To může napadat kdo chce jak chce, ale existují demokratická pravidla zpochybnění. Prvních dvou stupňů odpůrci využili, podali námitky k mezinárodní unii architektů, k antimonopolnímu úřadu, zbývá soud. Nic jiného není. Vše ostatní na téma soutěž je irelevantní.
Druhé téma?
Magistrát přece nemůže vydávat zprávu typu, že všechny problémy vznikly vinou Ježka a Národní knihovny. Pozemky jsou zcela jednoznačně magistrátu. Leží na bedrech Pavla Béma. Zastupitelstvo nejprve svobodně rozhodlo, ale Pavel Bém se osobně zasadil, aby magistrát to rozhodnutí nenaplnil. Třetí pytel otázek je otázka estetiky. Na to má každý právo. Líbí – nelíbí. Ale když na názor lidí, kterým se stavba líbí, jako architektura a jako skvěle organizovaná knihovna, nastoupí argumenty z prvního i druhého pytle, tak se nikdy nemohou domluvit. To je vyloučeno.
Vy věříte, že je pořád naděje (nebo pro mnohé lidi i obava), že se podle Kaplického návrhu v Praze knihovna postaví?
Já jsem optimista. A existují pořád důvody, proč o to usilovat. To, že se ta knihovna líbí Ježkovi není vůbec podstatné, to že se tak knihovna nelíbí Knížákovi, taky není podstatné. Podstatné je, že za poslední dva roky prošel ten návrh sedmi mezinárodními konferencemi knihovníků z celého světa a devadesát pět procent z nich řekne, že tak dobře organizovaná knihovna dosud nestojí, tak to má váhu. Ten projekt vyhrál na významné mezinárodní soutěži, tam nevyhrajete proto, že někoho podplatíte, ale proto, že jste nejlepší. To jsou všechno argumenty pro. Chybí jen dobrá vůle. Bez té to nepůjde.
Myslíte si, že Kaplického smrt byla jakýmsi motorem pro otevření dalších debat?
Je to hrozně smutný, ale určitě to tak je. Když se podíváte do tohoto našeho prostoru, tak se takové věci stávají trvale a opakovaně, ale lepší je, když se uznání dostane člověku, když žije, ne po smrti.
Nicméně, to neplatí jen pro Česko. I velkým světovým umělcům se dostalo satisfakce až po smrti.
Ano, to máte pravdu, ale jde o to, jestli je smrt konečná. Pokud to konečná je, tak už se o tom asi nikdy nedozví, že?
Myslíte si, že celé ty spory o knihovnu, se mohly podepsat na zdraví Jana Kaplického a mít tak podíl i na jeho smrti?
Nevím, nechci to hodnotit. Ale pravdou je, že se vrátil po dlouhém exilu do České republiky právě účastí v té soutěži, když mu bylo sedmdesát. Člověk by očekával, že dostane na Hradě metál, ale místo toho prezident této země řekne, že jeho poradce tvrdí, že zas tak dobrý architekt není. Takové hodnocení vás nepotěší ani ve třiceti. Na jeho zdraví se to podílet nemuselo, ale na pocitu z života se to negativně projevilo zcela určitě.
