Přes šedesát kilometrů dlouhá moravská vodní cesta, jejímž základem je starý Baťův kanál, slouží poslední desetiletí pro rekreační plavbu menších lodí v úseku od Hodonína až po Otrokovice. Po Moravě by se dalo plout i výš proti proudu, ale překážkou je zatím jez v prostoru mezi Otrokovicemi a Bělovem. Pokud by se zde postavilo další zdymadlo, lodě by se dostaly až do Kroměříže.
„Plavba po Moravě je velmi atraktivní záležitost. Sám jsem si to nyní vyzkoušel. A pokud bychom se po vodě dostali až do Kroměříže, dávala by tato vodní cesta turistům zase ještě úplně jiné možnosti,“ říká napajedelský radní Tomáš Zatloukal. Považoval by tuto investici za důležitou pobídku k dalšímu rozvoji cestovního ruchu spojeného s vodní cestou.
„Když bude další plavební komora, firmy by mohly mít větší zájem v cestovním ruchu na břehu řeky podnikat,“ domnívá se mluvčí otrokovické radnice Jana Bubeníková. Přestože splavná vodní cesta sahá až po Otrokovice, žádný z podnikatelů z tohoto města, ale ani z Napajedel, se zde do výstavby potřebných přístavišť a půjčoven loděk zatím nepustil. Poslední přístaviště s půjčovnou lodní je ve Spytihněvi. A směrem na Otrokovice je plavba minimální. Odvezena byla i motorová výletní loď, která před několika lety v sezonu v tomto úseku Moravy přepravovala cestující.
„Dali jsme podnikatelům určité náměty, ale odezva nebyla žádná. A přímo město nemělo po povodních na takové aktivity peníze,“ připouští Bubeníková.
Ředitel nadačního fondu Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanále z Veselí nad Moravou Ivo Ondračka se proto přehnanému optimismu v této souvislosti brání. Připomíná, že návrhů, jak prodloužit Baťův kanál, se v minulosti objevila celá řada, ale zatím se nezrealizoval žádný. „A i když Povodí Moravy už na začátku devadesátých let část existujících plavebních komor opravilo a vodní cesta byla funkční od Otrokovic až po Nedakonice, několik roků se zde stejně nikdo neplavil. Novodobé pravidelné využívání kanálu pak začalo na úseku, kde plavební komory ještě nebyly opraveny,“ shrnuje dosavadní zkušenosti Ondračka.
„Výstavba plavební komory je krásná věc, která by mohla prospět rozvoji cestovního ruchu. Ale proč například Otrokovice či Napajedla už dnes nemají přístaviště, proč tam žádný podnikatel nepůjčuje loďky a proč se výraznějším způsobem nevyužívá vodní cesta od bělovského jezu po proudu Moravy směrem na jih?“ ptá se Ondračka.
Podle něj lidé nepřijedou obdivovat plavební komoru, těch už mají na Baťově kanále třináct, ale bude rozhodující, co jim případná prodloužená trasa vodní cesty přinese. Turisty bude zajímat, mimo to, že za dvě hodiny přijedou do Kroměříže, především co uvidí po cestě - přírodu, ptáky, živočichy, a bude pro ně rozhodující, jaké podmínky mají na trase pro půjčování lodí, přistávání, občerstvení, ubytování. Velmi důležitá jsou přístaviště, u kterých se dá zaparkovat autem nebo která jsou dobře dostupná veřejnou dopravou.
A v neposlední řadě se musí spočítat, co to přinese v ekonomickém vyjádření. Každá nová stavba podléhá také posouzení z pohledu ochrany přírody a příroda je hlavní „atrakcí“ Baťova kanálu. Rozšiřování turistiky by nemělo vést k tomu, že se odtud některé živočišné či rostlinné druhy, které nebudou míst dostatek klidu, odstěhují.
„Je to ambiciózní záměr a jsem velice rád, že tři města projevila zájem o turistický ruch spojený s vodní cestou. Ale tato myšlenka ještě musí projít širokou diskusí a musí být provázena množstvím dalších činů,“ dodává Ondračka.
Pokud tři města zajistí projektovou dokumentaci, bude to podklad pro Ředitelství vodních cest, aby případně tuto mnohamilionovou investici realizovalo. „Vzhledem k mnohomilionovému nákladu bude stavba určitě vycházet především ze státního rozpočtu, případně z některé dotace,“ domnívá se mluvčí Povodí Moravy Dana Meissnerová. Povodí je podle ní připraveno se na akci podílet svými technickými a odbornými stanovisky. „Je snahou vodohospodářů zabezpečit možnost nepřerušeného splavnění na co nejdelším úseku toku,“ ujišťuje Meissnerová.
