Může se dnes český občan, nebo dejme tomu novinář, dostat legálně z Ukrajiny na okupovaná území na východě země?
Legální cesta existuje. Ukrajinský nebo cizí novinář se musí obrátit na naši bezpečnostní službu, předložit dopis od redakce, kopii pasu plus další dokumenty a za nějakou dobu dostane zprávu, že mu byla akreditace udělena a může si ji vyzvednout a legálně cestovat do zóny Protiteroristické operace. Pokud chce být ale přímo v oblasti, kde se bojuje, musí ještě podstoupit třídenní výcvik organizovaný ministerstvem obrany. Je to kvůli bezpečnosti novinářů.
Reportáže z Donbasu |
A lze z Ukrajinou kontrolovaného území legálně přejít frontu do oblasti ovládané separatisty?
Když má novinář legálně získanou akreditaci, tak to může udělat. Lze ji získat i elektronicky, ale povolení si musíte vyzvednout v Kyjevě.
Ale asi uznáte, že přes Rusko se dá do okupované části Donbasu dostat daleko rychleji a snadněji...
Je to nelegální. Žádáme cizí státní příslušníky, aby respektovali územní celistvost Ukrajiny. Jde o okupované území, hraniční přechody na úseku 400 kilometrů, které na východě Ukrajiny nekontrolujeme, jsou ukrajinskými úřady uzavřeny a nesmí se přes ně přecházet.
Co riskuje člověk, který se přesto na Krym nebo do okupovaného Doněcka vydá přes Rusko?
Proti takovému člověku mohou být zavedeny sankce, zejména v podobě zákazu vstupu na území Ukrajiny.
A jak je to s lidmi, kteří na okupovaných územích žijí? Ti se mohou na Ukrajinu bez větších problémů stále dostat?
Pohyb pro občany Ukrajiny není omezen. Její občané, kteří žijí v okupovaných oblastech mohou na území pod kontrolou ukrajinského státu přes kontrolní přechody normálně cestovat - aby si vyzvedli důchody nebo vyřídili úřední záležitosti. Platí tam samozřejmě bezpečnostní opatření a bezpečnostní složky dbají na to, aby se k nám z těchto oblastí nedostali teroristé. To platí především pro Rusy, kteří v rámci teroristických organizací zabíjejí Ukrajince. Ale občané Ukrajiny, kteří nejsou do teroristických organizací zapojeni, mohou na Ukrajinu bez omezení cestovat. A desítky tisíc lidí to dělají.
Diplomat Jevhen Perebyjnis (48), rodák ze západoukrajinského Ternopilu, je kariérní diplomat, který studoval i na Harvardu. Ukrajinským velvyslancem v Praze se stal letos v lednu. Na pražském velvyslanectví už ale předtím dvakrát působil a v Praze prožil osm let. Navíc byl ještě tři roky konzulem ve slovenském Prešově. Není proto divu, že mimo jiné mluví i skvělou češtinou. |
Teď se blíží léto. Mohou jet Ukrajinci na dovolenou k moři na Krym?
Mohou. Krym je území Ukrajiny a lidé s ukrajinským pasem tam mohou jet. Ale z hlediska bezpečnostních rizik se to nedoporučuje. Jsme stále svědky mnoha případů, kdy se Ukrajinci stávají na Krymu cílem operací ruské tajné služby FSB, jsou zadržováni, nebo dokonce uvězněni. Každý se však může rozhodnout, jak chce.
Dá se na Krym legálně letět nebo plout trajektem či lodí?
Ne, musí se využít jeden ze dvou legálních pozemních přechodů. Nesmí se cestovat letecky nebo lodní dopravou, všechny letiště a přístavy jsou podle ukrajinské legislativy uzavřeny. Všechny lety, které Moskva na Krym uskutečňuje, jsou porušením mezinárodního práva.
Kolik Ukrajinců i přesto na Krym k moři stále jezdí?
Desítky tisíc, ale ve srovnání s miliony, jež tam jezdily před okupací, je to zlomek. Většina raději jezdí k moři jinam.
Nadějí na mír na východní Ukrajině se staly minské dohody, ty se však stále nenaplňují. Jsou už mrtvé, nebo na nich lze pořád ještě mír na východě Ukrajiny postavit?
Minské dohody jsou velmi důležité a i díky nim se situace na východě Ukrajiny aspoň trochu zklidnila. Stále poskytují právní rámec toho, jak by se tamní situace měla vyřešit. Problém je v tom, že je Rusko neplní. Neplní ani úplně první bod, který hovoří o příměří a ukončení ostřelování. Skoro denně máme nějaké další ztráty, mrtvé vojáky a civilisty. Každé ráno začínáme tím, že čteme, kolik lidí tam zase zahynulo.
Říkáte, že zabíjení nepřestává, tak k čemu jsou minské dohody?
Nemáme k nim alternativu. Minské dohody jsou důležité proto, že je na nich podpis prezidenta Putina. Jsou proto právním rámcem pro NATO, EU, USA, aby pokračovaly v tlaku na Rusko. Bez tlaku Západu se nám nepodaří Moskvu přinutit, aby dohody splnila.
Součástí dohod je i to, že Rusko musí stáhnout své vojáky z okupované části východu Ukrajiny. Kolik jich tam podle vás dnes má?
Podle údajů naší rozvědky je na Donbase kolem čtyř až pěti tisíc vojáků regulérních jednotek ruské armády. Důstojníci (separatistických sil, pozn. red.) od kapitánů až po generály jsou ale všichni z ruské armády.
Takže v separatistických jednotkách žádní normální obyvatelé z východu Ukrajiny nebojují?
Na nejnižších pozicích jsou i občané Ukrajiny z Donbasu. Ale i mezi řadovými ozbrojenci je více než polovina občanů Ruské federace a dalších zemí - žoldáků. Těch je kolem čtyřiceti tisíc.
Své protivníky na východě Ukrajiny nazýváte teroristy. Co kdyby se však na okupovaných územích konaly regulérní volby a vyhráli je dnešní vůdci separatistů, stanou se pro vás partnery pro jednání?
Uvědomujeme si, že mohou být zvoleni lidé, kteří se nám nebudou líbit, a jsme na to připraveni. Jsme připraveni spolupracovat i s těmi, kteří budou mít jiný názor než lidé v Kyjevě nebo Lvově. Ale musí být zvoleni podle ukrajinských zákonů a nesmějí to být zločinci.
Do Evropy bez vízMezi Ukrajinou a zeměmi schengenského prostoru začal v neděli platit bezvízový styk. Do Polska, Maďarska, České republiky, Itálie, Německa či na Slovensko už vycestovaly stovky Ukrajinců, informuje list Ukrajinska pravda. Ukrajinci ke vstupu do schengenského prostoru potřebují biometrický pas, jejich pobyt v průběhu 180 dní nesmí přesáhnout 90 dní. Bezvízový styk, který se vztahuje na celou EU s výjimkou Británie a Irska, ale nezajišťuje občanům Ukrajiny právo v unii pracovat. zdroj: ČTK |
S minskými dohodami je to složité a vy už máte silnou armádu. Nebylo by snazší vyřešit konflikt na východě vojensky?
Ukrajinská vláda určitě nebude iniciátorem vojenského řešení konfliktu. Jsme příznivci mírového řešení, kdy ruské jednotky budou muset opustit ukrajinské území. Když Rusko zastaví finanční pomoc a dodávky zbraní na Donbas, tak se do dvou dnů dohodneme. My Ukrajinci s Ukrajinci. Kdyby však Rusko pokračovalo v agresi a pokoušelo se okupovat další naše území, tak jsme schopni je ubránit.
Investovali jste tisíce lidských životů do toho, abyste se stali součástí EU. Nebojíte se teď po brexitu, že než se tam dostanete, tak se Unie může rozpadnout a všechno úsilí přijde vniveč?
Doufáme, že se to nestane. My vidíme v EU společenství, do něhož bychom chtěli patřit. Pro nás je to v první řadě společenství hodnot, které s EU sdílíme, a doufáme, že se jednou staneme její součástí. Ale víme, že teď na to ještě nejsme připraveni.
To „jednou“ je za deset dvacet let?
To záleží na tom, jak rychle se nám podaří udělat reformy, abychom se k standardům EU přiblížili. Také to ale záleží na EU, zda bude připravena přijmout nové členské země.
A že vám nebude stále zvyšovat laťku vstupu...
To také. Nevíme, jak bude vypadat EU za rok za dva, ale doufáme, že evropská integrace bude pokračovat a my se staneme součástí EU. Teď, poté co Nizozemsko konečně schválilo naši smlouvu s Unií, jsme přidruženým členem. Ale chceme víc, hlubší integraci.
Miliony Ukrajinců už žijí v zemích EU včetně Česka. Je to, že odchází za prací na Západ, pro Ukrajinu špatné, nebo dobré?
To, že Ukrajinci cestují a získávají zkušenosti, jak to v Unii funguje, je dobře - domů se vracejí se znalostmi. Na druhé straně je mi líto, že tolik z nich musí hledat práci za hranicí. Tomu budeme schopni zamezit, až se platy i životní úroveň na Ukrajině přiblíží té unijní a lidem se nevyplatí odcházet.
Doněck, tři roky potéBEGEMOT: Český bohatýr v Donbasu FĚNIX: Povstalci ukradli mobilní síť PŘEDMĚSTÍ: Dvacet minut od centra se dál střílí EKONOMIKA: Povstalci mají operátora i „mekáč“ PŘEHLÍDKA: Porazili jsme Hitlera, zvítězíme znovu CHIRURG: Zkrvavené pahýly Ruska se hojí |
Máte pocit, že Ukrajina je už dnes ekonomicky z nejhoršího venku, že nejtěžší krizi překonala?
Určitě. Ukrajina, přestože válka na východě pokračuje, dokázala stabilizovat svoji ekonomiku, byť jsme okupací Krymu a části Donbasu byli připraveni o pětinu našeho ekonomického potenciálu. Naše hospodářství loni vzrostlo o 2,2 procenta HDP, uskutečnili jsme na 140 reforem, roste nám export, je to dobrý trend. A kdybychom nemuseli vydávat peníze na válku, na obranu musíme dávat 5 procent HDP, a mohli to investovat jinam, tak by to šlo ještě rychleji. Ty peníze nám prostě chybí.
A aspoň světlo na konci tunelu vidíte?
Ano, to už vidíme.
Záběry z letošního března, kdy separatisté znárodnili podniky v Donbasu:
1. března 2017 |
