Jako jeden z mála nespal. "Řidič najednou začal brzdit. Zrovna jsem se skláněl pro jídlo a spadl jsem do uličky. To mě zachránilo," popsal Sodkiewicz. Sám vyvázl bez zranění.
Paní Maria se ještě několik hodin po nehodě nemohla vzpamatovat z šoku. Z tvrdého spánku ji vzbudil náraz a křik. "Připadalo mi to jako sen. Nikdo nevěděl, co dělat. Byl hrozný zmatek, ale nakonec jsme se dostali ven," líčí žena.
Lidé se zlobili, že přímo na mostě nebyla značka upozorňující na sníženou výšku. Tu první, která je zhruba 200 metrů od mostu, řidič přehlédl. Druhou po projetí pravotočivé zatáčky před mostem nemohl vidět, protože ji zčásti zakrývá křoví.
"Ta značka měla být jako u nás přímo na mostu a nemuselo k tomu dojít," míní Sodkiewicz. Řidič začal brzdit až ve chvíli, kdy už bylo pozdě. Část autobusu se zaklínila pod most.
"Naštěstí se mu ještě podařilo vycouvat, takže jsme měli snazší práci s vyprošťováním," řekl Roman Paprsek, šéf hasičů nedaleké firmy Siemens, kteří dorazili na místo jako první ze tří hasičských jednotek.
"Vedle autobusu jsme přistavili cisternu a přes žebřík jsme osm cestujících dostali dolů," sdělil Paprsek. Ostatní lidé mohli sejít dolů sami.
Turisté čekali celé dopoledne, než pro ně přijely náhradní autobusy. Mezitím sanitky přivezly zpět z nemocnic lehce zraněné pacienty. Když vystupovali ven, ozval se potlesk. "Hurá," volali jejich krajané. Některé ženy se znovu rozplakaly.
"Dopadlo to ještě dobře, protože nikdo nepřišel o život. Ve větší rychlosti to mohl být hrozný masakr," přemítá Sodkiewicz.
Poláci si pochvalovali pomoc, které se jim dostalo od místních lidí. "Nechali nás jít na toaletu, mohli jsme se u nich opláchnout, dali nám pít. Taky zásah hasičů, zdravotníků a policie byl moc dobře zorganizovaný," řekla paní Maria.
"Poděkujte všem, kteří nám pomohli, za nás všechny," vzkázala nakonec.
