Všechny živíme ze svých daní a chtěli bychom vidět, že jejich stejně jako naše platy se odvíjejí od produktivity. A vidíme ke svému zděšení, že ta závislost je nepřímou úměrou. Čím méně služeb občanům, tím vyšší platy.
Mzdy placené státem nikoli náhodou dlouhodobě předhánějí poměry v soukromém sektoru, který státní zaměstnance živí.
Na rozdíl od vládních úřadů např. ČNB dokázala snížit počet svých lidí za posledních deset let o čtvrtinu bez problémů. Stejně to jde ve školství či hasičství. Je to jen o politické odvaze a rozhodnosti. Někdo založí komisi proti byrokracii a jiný sepíše sto výpovědí.
Je čas pro druhý přístup. Jenže mírný pokrok v mezích zákona v podobě vládou navrhovaného tříprocentního poklesu počtu zaměstnanců státu tři roky po sobě není správnou cestou. To ukázaly všechny minulé pokusy.
Jestli chce vláda skutečně zasáhnout do nákladů na správu státu, musí to udělat jednorázově a hned. Teď, nebo nikdy.
