Ještě není příliš pozdě. Plakáty vyzývají Němce, aby udávali nacisty

  • 62
V Německu odstartovala plakátová kampaň, jejímž cílem je vystopovat dosud nedopadené pachatele zvěrstev z druhé světové války a postavit je před soud. Akce nese název Operace poslední šance II - jde tedy již o "druhý díl".

V mém sousedství žije jedna z nejhorších nacistických dozorkyň, napsala před lety nejmenovaná Vídeňanka Centru Simona Wiesenthala. A připojila i adresu. Pátrání pak podle listu Die Welt vedlo až k Erně Wallischové, strážkyni z koncentračních táborů Ravensbrück a Majdanek, kterou přeživší označovali za sadistku.

Právě taková oznámení si Wiesenthalovo centrum slibuje od kampaně, která včera odstartovala v Německu. V Berlíně, Hamburku či Kolíně nad Rýnem visí plakáty, jež vyzývají občany k pomoci. Cílem akce s názvem Operace poslední šance II je vystopovat dosud nedopadené nacistické zločince a postavit je před soud.

Třeba Wallischová se nakonec procesu vyhnula. V únoru roku 2008 zemřela ve věku 86 let, aniž vyšetřování obnovené i díky Wiesenthalovu centru dospělo ke konci. (Rakouská justice si ji vzala na paškál již v 70. letech, ale řízení bylo zastaveno.)

Nejhledanější nacisté

Centrum Simona Wiesenthala vydává každý rok také seznam nejhledanějších nacistů. Mezi prvními jsou:

Gerhard Sommer bývalý podporučík 16. divize SS. Roku 2005 byl v nepřítomnosti odsouzen k doživotí za masakr 560 italských civilistů spáchaný v roce 1944 v toskánské vesnici Sant’Anna di Stazzema. Roku 2002 byl vyšetřován v Německu, ale nebylo proti němu vzneseno žádné obvinění.

Vladimir Katriuk bývalý člen ukrajinského pluku. Je obviněn z účasti na krutostech spáchaných na civilistech v letech 1942 až 1944 v Bělorusku. Po válce pobýval ve Francii, pak emigroval do Kanady, kde chová včely.

Heslo nynější kampaně zní: Pozdě. Nikoliv příliš pozdě! Šéf Centra Simona Wiesenthala v Izraeli Efraim Zuroff si uvědomuje, že vzhledem k vysokému věku nacistických zločinců dochází čas. Již brzy zemřou i ti poslední z nich.

"Zbývají nám dva nebo tři roky. Možná o něco víc," podotýká Zuroff, který nyní patří k nejslavnějším pronásledovatelům nacistů. Odměna za poskytnutí informace, která povede k potrestání zločince s podílem na holokaustu, může v maximální výši činit až 25 tisíc eur (650 000 korun).

Upozornil na svého dědu

"Pátráme po lidech, které ještě neznáme," říká Zuroff. Podle něj jde o jedince, kteří se neobjevují na žádném seznamu nebo v historické knize.

Centrum Simona Wiesenthala doufá, že informace o zločincích by mohli poskytnout jejich známí či bývalí kolegové z práce. Jednou Zuroff dokonce zažil, že mladý Němec centrum upozornil na válečné přečiny svého dědy. Na proces tehdy nedošlo. Muž na tom byl fyzicky tak špatně, že bylo vyšetřování ukončeno.

Nynější akce je "druhým dílem" iniciativy z předešlých let s názvem Operace poslední šance. Ta i tehdy probíhala ve více evropských zemích. Následně se přihlásilo asi pět tisíc lidí a jejich indicie vedly k objevení 655 podezřelých. Ve 103 případech byly informace předány místní justici.

V osmi případech došlo na trestněprávní kroky. Zuroff se domnívá, že v Německu dosud žije 60 až 120 nacistických zločinců. I nyní je mu ale jasné, že každé upozornění bude muset být především pečlivě prozkoumáno.

"Je to poslání"

Že většina informací bude bezcenných? S tím musí Zuroff počítat. Přesto své snažení nepovažuje za zbytečné. "Nejde o obsesi, ale o poslání," zdůrazňuje. Zuroffa v jeho odhodlání nebrzdí ani vysoký věk skrývajících se nacistů. Ti si podle něj soucit nezaslouží: "Tyto pocity je třeba ignorovat. Mnohem důležitější je, aby zaplatili za své zločiny."

Nynější druhé kolo akce umožnil podle Zuroffa dva roky starý mnichovský proces s dozorcem ze Sobiboru Johnem Demjanjukem. Právní náhled se totiž změnil. Jak uvedly agentury, v současnosti je postačujícím důkazem to, že člověk sloužil ve vyhlazovacím táboře nebo ve vražedném komandu.

Dříve musel být každému obviněnému prokázán konkrétní zločin. U Demjanjuka soud považoval za prokázané, že v Sobiboru se jako dozorce stal součástí "vyhlazovací mašinerie".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video