Copak asi řekne? Jak bude asi tvrdý? Ten to asi Špidlovi natře! Ten si asi nastřádal bonmotů! V duchu určitého masochismu se nemohli dočkat i mnozí novináři, jejichž inteligenci prognostik Zeman s oblibou srovnával s automatickou pračkou.
Proč to všechno? Zaprvé má Miloš Zeman svým způsobem smysl pro humor, i když je to humor obhroublý a vidlácký (tím koneckonců argumentovali i mnozí z těch, kdo si přáli ho vidět na Hradě: že prý alespoň nebude nuda).
Zadruhé šlo o to, že Zeman - ještě nedotčen mocí prokázal jistého věcného kritického ducha, o čemž svědčí například jeho článek v Technickém magazínu z roku 1989.
A zatřetí - Zeman je pragmatik: levičákem se stal až po vstupu do ČSSD. Proč se musíme koukat na to, co Zeman říká pouze skrze Zemana a jeho osobní politickou historii? Zaprvé je Zemanova ješitnost nadosmrti uražena: nedostal se na Hrad.
Zadruhé se vcelku ví, že si moc nepřál vítězství ČSSD v minulých volbách. Zatřetí je jako premiér odpovědný za stav veřejných rozpočtů, které musí tato vláda řešit. Logicky to svádí na jiné.
Zeman jako premiér sice privatizoval banky, ale mimořádné výnosy v řádech stamiliard rozpustil v běžných výdajích rozpočtu, a vytvořil tak nepříjemné návyky. Zeman má pravdu: ČSSD teď porušuje svůj program a komunistická strana na tom profituje.
Jenže jediná cesta, jak zabránit vzestupu komunistů, by bylo vládnutí s nimi, a to si doufejme ani sám Zeman nepřeje. Každá jiná vládní koalice by škrtala v rozpočtech tak, že by tradiční levicoví voliči byli zasaženi daleko tvrději, než se nyní chystá.
