Že je nesmysl takhle naplánovat dětem život? Ale není! Podobně o osudu patnáctiletých zdejší rodiče, donuceni státem, rozhodují - střední škola vybraná v patnácti předurčí život skoro každého.
Školský systém je nastaven jako jednosměrná ulice (v některých případech i slepá). Co si v dětství vybereš, to v mládí těžko měníš a ve stáří nad tím zapláčeš.
Střední školy (gymnázia, odborné školy či učňáky) poskytují dětem natolik odlišné a především specializované vzdělání, že přehodit výhybku je později téměř nemožné.
Kdo si v patnácti vybral - ať záměrně nebo z nouze - učňák, na vysokou se dostane jen zázrakem. Nezískal vzdělání, které mu dovolí roubovat na ně další školy či profesi. A to je víc než hloupé!
Bereme dětem šanci na lepší uplatnění, což se v dnešní rychle se měnící společnosti a tvrdé konkurenci rovná těžkému hříchu. Dožíváme se sedmdesáti osmdesáti let, ale přitom už v patnácti nás postaví na profesní křižovatku.
Je dobré, že většina zdejších mladých má vyšší než základní vzdělání. Ale... dodávají experti:
- Až patnáct procent dětí studuje něco jiného, než by chtěly.
- Až třetina chlapců z učňáků má intelektuální dispozice ke studiu odborné školy s maturitou.
- Až třetina studentů odborných škol by zvládla i gymnázium.
- Gymnázia navštěvuje nejmenší podíl dětí v porovnání se zeměmi OECD...
Hledáme-li synonymum promarněné šance a plýtvání lidskými zdroji (ty tu na rozdíl od "Špidlových zdrojů" jsou!), pak je to školský systém.
Kdyby politici měli fištrona, stalo by se vzdělání volebním trumfem. Vzdělání rozhoduje o bohatství lidí a země, nikoli dávky či podpora fotbalovým hřištím.
A představme si navíc ty inspirativní bonmoty politiků, kteří se hádají, kdo víc podpoří vzdělání! Celá maturitní otázka by se z nich pak dala udělat. Obávám se jen, že by byla z přírodopisu.
