Marně křičí, že nic neudělal, a připadá si jako v Kafkově Procesu. Je obviněn a odsouzen na rok žaláře.
To je krajní, ale možný důsledek paragrafu nového trestního zákona, jenž řízení pod vlivem návykové látky považuje za trestný čin.
To, co je v sousedním Německu povoleno, řízení s malým množstvím alkoholu v krvi, bude u nás už ne přestupkem, ale zločinem.
Poslyšme jiný příběh: český podnikatel Zdeněk Bulawa zavinil už čtyřiatřicet vážných přestupků. Pokutám se směje a rád sedá do auta ne po jednom pivu, ale po několika sklenkách vodky.
Jednoho dne se řítí setmělým Těšínem. Jeho jízda končí smrtí tří policistů. Není správné, že na takové řidiče má teď policie a justice bič?
Každý ví, že mladí muži často odvážejí mladé ženy z venkovských tancovaček opilí ve starých škodovkách. Žádná pokuta proti tomuto vražednému zvyku nic nezmůže.
Nebude hrozba soudem a vězením účinnější? Zastánci přísného paragrafu řeknou, že dává rozumné policii a soudům možnost, jak potrestat notorické hazardéry. Řeknou, že Hansi Sachsovi se shora popsaná noční můra přihodit nemůže. Dostane prostě pokutu.
Jenže je policie rozumná? Více než polovina občanů považuje dopravní policisty za zkorumpované. Nedostávají do rukou ne zbraň, ale bezedný měšec?
Nejde však jen o to. V mnoha civilizovaných zemích je malé množství alkoholu za volantem z rozumných důvodů povoleno. Pokud se stát necítí na to, aby považoval své obyvatele za zodpovědné, je to smutné, ale oprávněné.
Zvýšení pravomocí policie, drastický růst pokut a bodový systém, který přinesl silniční zákon, je cesta boje proti ničemným řidičům. Dělat zločin z něčeho, co jím není, je nadbytečné a škodlivé.