Jedno dítě může mít dvě matky

- Nikoho dnes nezaskočí fakt, že vědci jsou schopni vyrábět antihmotu, posílat kosmické sondy za hranice sluneční soustavy či získávat energii z pohybu mořských vln. Obrovský průlom se však odehrává i ve výzkumu lidského rozmnožování - a tam vyvolává mezi lidmi i mezi samotnými vědci spousty etických pochybností. Vědecké poznání a možnosti jeho využití totiž vstupují do komnat, které byly považovány za nedotknutelné.

Už možnost, byť zatím pouze teoretická, že dítě se dá získat klonováním, neboli rozmnožením z jediné buňky těla dospělého jedince, vyvolala nechuť a obavy. Nyní američtí vědci přišli s dalším nápadem, jak pomoci starší ženě stát se matkou.
Jejich myšlenka není tak sporná jako klonování (přestože vychází z podobných biologických mechanismů), ale opět otřásá samým základním pojetím rodičovství.

JÁDRO A OBAL
James Grifo, uznávaný expert na lidské rozmnožování z Newyorské univerzity, nedávno oznámil, že se pokusil vytvořit dítě z ženského vajíčka, které ovšem pocházelo ze dvou žen. Jádro vajíčka patřilo starší ženě, "obal" vajíčka byl převzat od ženy mladší.
Žena se totiž rodí se všemi budoucími vajíčky ve svém organismu. Tím, jak stárne, stárnou i její vajíčka, čímž se postupně komplikuje možnost oplodnění, až se nakonec oplodnění stane nemožným.
Vědci dodnes nevědí přesně, která část vajíčka se s přibývajícím věkem poškozuje nejvíc. Profesor Grifo se však domnívá, že to je cytoplazma - živá část buňky mimo buněčné jádro. Podstatné pro oplodnění však je právě jádro vajíčka a jádro mužské spermie, v nichž jsou prakticky všechny geny potřebné pro vytvoření nového človíčka.
Z předpokladu, že stárnutí nepoškozuje ani tak jádro vajíčka, ale jeho okolí, vyvodil Grifo závěr - i starší žena může mít vlastní dítě, nikoli pouze dítě z cizího, darovaného vajíčka oplodněného jejím partnerem. Je ovšem potřeba dát staršímu vajíčku nový "obal", neboli jinou cytoplazmu. A ta může pocházet od mladší ženy. Stačí tedy vzít mladší neoplodněné vajíčko, odstranit z něj původní jádro a nahradit je vaječným jádrem od starší ženy.

ÚSPĚCH I NEÚSPĚCH
Ještě v lednu, když Grifo o své myšlence mluvil, říkal, že má do klinických pokusů daleko. Na nedávné vědecké konferenci však už uvedl, že se o její uskutečnění pokusil. Zatím však neúspěšně - žena, která se dobrovolně rozhodla mít takto dítě, neotěhotněla. Další pokusy však zřejmě budou následovat.
Nicméně jiný vědec, Jacques Cohen z nemocnice v Livingstonu v americkém státě New Jersey, zkusil méně extrémní možnost - vpravil cytoplazmu z vajíčka mladší ženy do vajíčka starší ženy, čímž je vlastně omladil. Po oplodnění se pak skutečně narodilo dítě. Pokud nešlo jen o náhodu, naznačuje tento případ, že Grifova teorie o trvanlivém vajíčku a stárnoucí cytoplazmě je pravdivá.

GENY OD DVOU ŽEN
Úměrně s tím, jak ženy v průmyslových zemích odkládají mateřství, může přibývat zájemkyň o těhotenství ve vyšším věku. Výměna cytoplazmy by jim k tomu mohla pomoci.
Jak úspěšná tato metoda může být, se teprve ukáže. Nicméně jeden velký problém se už rýsuje. Přestože jádro vajíčka obsahuje téměř všechen genetický materiál, malá část, zhruba jedno procento DNA (nesoucí genetickou informaci), je přece jen obsažena i v cytoplazmě. I tato DNA se pak předá dítěti. To by pak zdědilo geny své matky a otce, ale i DNA od mladé ženy, která by byla dárkyní vajíčka, do nějž lékaři vpravili jiné jádro. Dítě by pak mělo opravdu dvě matky - i geneticky.
Co by však taková směsice znamenala pro jeho zdraví? Zatím nikdo neví.

Už dávná latinská moudrost říkala: Matka jistá, otec nejistý. Brzy však zřejmě bude možné říci - obě matky dítěte jsou jisté, avšak jejich genetický podíl je neznámý.