Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Reportáž skončila 25. 11. 2008 15:03

Jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě

Zdroj: zpravodajové iDNES.cz, MF DNES a iDNES.tv

11:15
Zůstala by EU po přijetí smlouvy stejnou? Zůstala by Česká republika stejně demokratická jako dosud? ptá se prezident.
11:15
Lisabonská smlouva zmocní podle prezidenta orgány EU, aby svým rozhodováním libovolně omezovaly svrchovanost členských zemí. "To nelze přijmout," tvrdí česká hlava státu.
11:12
"Jediný závěr, který je možné udělat, je to, že Lisabonská smlouva odporuje principu svrchovanosti českého státu."
11:12
Prezidentovi se nelíbí, že toto vše smlouva neříká přímo, ale skrytě a v nepřehledných ustanoveních a článcích.
11:11
"Lisabonská smlouva zahujuje proces na jehož konci bude suverénem EU, která bude stanovat normy a pravidla jednotlivým členským státům a občanům těchto států," obává se Václav Klaus. Ústavy jednotlivých zemí už podle něj nebudou důležité.
11:10
"Lisabonská smlouva mimo jiné omezí i pravomoci tohoto soudu," podotkl Klaus.
11:07
"Při jakémkoli přenosu pravomocí musí být tyto explicitně a jasně vymezeny a nesmí existovat možnost, aby orgány EU mohly výkladat rozsah přesnosu pravomocí sami, aniž s tím budeme moci souhlasit nebo nesouhlasit," tvrdí prezident.
11:06
Klaus se odvolává na rozhodnutí Ústavního soudu o cukerních kvótách. "Nelze popřít, že základem ústavy a tedy i jejího hypotetického materiálního jádra, je princip svrchovanosti státu, což před dvěma lety svým nálezem konastatoval i český ústavní soud. Vzdání se svrchovanosti by bylo podle nálezu ÚS neplatné, protože by to bylo v rozporu s ústavou. Je evidentní, že na jednom území současně nemohou fungovat dva suveréni. Jde o to, komu mají náležet tzv. komeptenční kompetence."
11:05
"Mám o tomto přístupu vlády zásadní pochybnosti. S ústavním pořádkem Lisabonská smlouva v souladu není. Je v rozporu i s dílčími ustanoveními ústavy, což by šlo eventuálně změnit ústavní novelou. Smlouva je ale v rozporu i se základními principy ústavy."
11:03
Podle prezidenta tu jsou nové skutečnosti. Je jím stanovisko vlády, která se odvolává na "materiální jádro" ústavy a tvrdí, že smlouva není s ústavou v rozporu. Není tomu tak, tvrdí prezident. Odvolávání se na doktrínu "materiálního jádra" je podle něj pochybné.
11:00
"Zůstane republika svrchovaným státem? Bude plnoprávným členem EU? Zůstane EU mezinárodní organizací nebo se stane federálním státem nebo jinak pojmenovaným subjektem majícím charakteristické znaky federálního státu? Dovoluje naše ústava, aby se ČR stala součástí státu tohoto typu?" ptá se prezident.
10:59
Rozhodnutí o Lisabonské smlouvě nebude platit jen pro dnešek, ale bude platit i pro následující generace. Vaše rozhodnutí bude patrně nejdůležitější, jaké učiníte, řekl prezident. "Naše rozhodování a rozhodnutí o tak zásadních věcech, jako je Lisabonská smlouva, nesmí být výsledkem zahraničních tlaků nebo momentálních krátkodobých zájmů našich politiků," uvedl.
10:59
Klaus se zaměří na právní argumenty. Ale nesmíme ztrácet ze zřetele i další politické souvislosti, řekl. "Bude oslabena váha naší země při rozhodování v EU. S tím vším se změní podmínky členství, se kterým občané souhlasili v referendu," řekl prezident.
10:55
Pavel Rychetský požádal prezidenta Václava Klause o jeho stanovisko.
10:54
Alexandr Vondra odmítl, že by byli ústavní soudci pod tlakem ze strany EU. "I kdyby se cítili pod tlakem, naše justice musí být natolik silná, aby pod tím tlakem neklesla," řekl Vondra pro ČT.
  • Demonstrace Národní strany proti Lisabonské smlouvě před Ústavním soudem v Brně

    Demonstrace Národní strany proti Lisabonské smlouvě před Ústavním soudem v Brně / Autor: Otto Ballon Mierny, MAFRA

10:39
Pavel Rychetský přerušil na patnáct minut jednání soudu, vyhlásil patnáctiminutovou přestávku. Při odchodu soudců musí plénum povstat. Jednání začne v 10:55.
10:37
"Zůstane Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti?" ptá se Luděk Sefzig v souvislosti s posílením pravomocí Evropského soudního dvora, které mu Lisabonská smlouva zajišťuje.
  • Jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě

    Jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě - Předseda Senátního výboru pro záležitosti EU Luděk Sefzig. (25. listopadu 2008) / Autor: ČT 24

10:29
Sefzig vysvětluje pohnutky, které Senát vedly k podání dotazu Ústavnímu soudu. "Kategoricky odmítám výtky, že naše argumentace je politická a obstrukční," řekl. Odvolává se na to, že o podobném tématu rozhoduje i německý ústavní soud.
10:26
Šneberger požádal soud, aby vyslechl jako svědka senátora Luďka Sefziga, předsedu výboru pro evropské záležitosti Senátu. Rychetský souhlasil.
10:24
Šneberger připomíná sporné body, na které se Senát soudců ptá. Jedním z nich je například otázka Listiny základních práv EU a její právní postavení. Plné znění usnesení Senátu
  • Místopředseda senátu Jiří Šneberger při jednání ÚS o Lisabonské smlouvě

    Místopředseda senátu Jiří Šneberger při jednání ÚS o Lisabonské smlouvě / Autor: ČT 24

10:18
Pavel Rychetský se otázal zástupce Senátu, zda se chce k tému vyjádřit. "Senát poprvé využil kompetence obrátit se na Ústavní soud," řekl senátor Jiří Šneberger s tím, že horní komora souhlasila už téměř s dvěmi stovkami mezistátních smluv a všechny schválila. Tato je ale natolik významná, že se Senát rozhodl dotázat se na stanovisko Ústavního soudu, vysvětluje Šneberger.
10:15
Vojen Güttler uzavřel zpravodajskou zprávu.
  • Prezident Václav Klaus na jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě

    Prezident Václav Klaus na jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě / Autor: ČT 24

10:13
"Všechna ustanovení Lisabonske smlouvy, na něž odkazuje ve svém podání navrhovatel (tj. Senát, pozn. red.), jakož i Lisabonská smlouva v celém svém rozsahu, jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky," uzavírá Güttler stanovisko vlády.
10:08
Jeden z hlavních sporů o Lisabonskou smlouvu spočívá v tom, jestli se Česko nevzdá příliš velkého množství pravomocí ve prospěch Evropské unie a bude moci být přehlasována ostatními zeměmi Unie. Ve skutečnosti se politici, kteří vyjednali Lisabonskou smlouvu, dohodli na tom, že jednotlivé země souhlasí s rozhodováním kvalifikovanou většinou (pro musí být alespoň 55 procent zemí Unie, které mají dohromady alespoň 65 procent obyvatek celé Unie) u 68 dalších oblastí oproti současnému stavu - například jde o problematiku legálního přistěhovalectví, soudní spolupráce v trestních věcech či energetiky. Podle dosavadních unijních smluv se již nyní kvalifikovanou většinou rozhoduje v dalších 150 oblastech. Právo veta zůstane i po případném přijetí Lisabonské smlouvy například v otázce daní či zahraniční politiky, shrnuje z Brna reportér MF DNES Josef Kopecký.
  • Začalo jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě

    Začalo jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě / Autor: ČT 24

09:57
Ostatní soudci sledují Güttlerem čtený text ve svých vlastních kopiích. Ministr Vondra si pročítá své podklady, důležitá místa má vybarvena fialově, doplňuje si do nich své poznámky. Prezident Václav Klaus se radí se svým tajemníkem Jaklem.