V Poslanecké sněmovně v Praze začalo 1. srpna jednání vlády s opozicí o...

V Poslanecké sněmovně v Praze začalo 1. srpna jednání vlády s opozicí o služebním zákonu.. | foto: ČTK

Pan „superúředník“ jen na tři roky, nabízí premiér ústupek opozici

  • 181
S konkrétní nabídkou ústupku pravicové opozici při jednání o služebním zákonu přišel premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „První generální ředitel státní služby by byl jmenován jen na tři roky, ne na sedm,“ řekl iDNES.cz Sobotka. „Počkáme si, až nám to poví při jednání,“ reagovala za ODS vyjednavačka o služebním zákonu Jana Černochová.

Lídři všech sedmi stran ve sněmovně se v pátek dohodli, že na týden přeruší schůzi a pokusí se najít kompromis u služebního zákona, který je podle vlády nutný pro odpolitizování státní služby a kvůli možnosti čerpat evropské peníze. Dohodli se, že v pondělí v 19 hodin začnou věcná jednání o zákonu.

„Budeme pečlivě poslouchat konkrétní návrhy opozice a výhrady k zákonu,“ řekl Sobotka. Dohodu na přerušení jednání sněmovny o týden potvrdil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura, který se vyjednání zúčastní s Černochovou.

„Určitě jsme připraveni jednat o parametrech,“ prohlásil premiér. A mezi ně patří to, že je ochoten přistoupit na to, že by nový superúředník měl v prvním období jen tříletý mandát. „Tím by odpadla ta námitka, že chceme státní správu zabetonovat na čtrnáct let,“ tvrdí premiér.

Jinými slovy o osobě „superúředníka“ by v takovém případě rozhodovala vláda, která vzejde z příštích voleb. Premiérův návrh podpořila budoucí česká euromisařka a první místopředsedkyně ANO Věra Jourová. Ale ODS by to nestačilo. „Muselo by vypadnout i to, že že další generální ředitel vybírá jen z nyní jmenovaných tajemníků na ministerstvech,“ řekl íDNES.cz Stanjura.

ODS a TOP 09 vadí hlavně generální ředitelství státní služby

Schůzce v kanceláři šéfa sněmovny Jana Hamáčka předcházela hodina a čtvrt jednání, kdy ale bylo dopředu jasné, že všichni čekají na jednání lídrů stran.

„Musím konstatovat pro pana nepřítomného ministra Dienstbiera, že výhrady opozice opravdu nejsou samoúčelné. My jsme prostě přesvědčeni, že některé zásady z našeho pohledu jsou prostě špatné, devastující a pro budoucnost tohoto národa a naší politiky velmi nebezpečné,“ řekl exministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.

Jeho straně i ODS vadí především silné postavení generálního ředitelství státní služby, které má být nadřazeno všem úředníkům. Generálního ředitele má jmenovat vláda, která zatím předpokládala, že po sedmi letech byl nový ředitel vybrán výhradně ze státních tajemníků, kteří mají být také jmenováni nyní.

Další výhradou opozice je, že státní služba bude podle návrhu levostředové vlády příliš uzavřená a nebude umožňovat vstup do vyšších pozic zvenčí. Lidem ze soukromého sektoru, z akademické sféry či z úřadů v obcích.

Jandák se ptal, jak je to vlastně s úkolem od Evropské unie

Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák ještě před začátkem jednání lídrů stran ve sněmovně chtěl, aby ministryně pro místní rozvoj a budoucí eurokomisařka za Českou republiku Věra Jourová vysvětlila, jak to vlastně je, zda Evropská unie skutečně trvá na tom, aby byl služební zákon účinný od 1. ledna 2015.

„Bylo mi líto trošku pana Hegera, že tu plýtval slovy a myšlenkami, proto bych se rád zeptal, jak to tedy je. Protože my to nevíme. Tak je nutné, nebo není nutné, aby byl do 1. ledna? Paní ministryně, kdybyste byla tak laskavá a odpověděla mi na to,“ řekl ve sněmovně Jandák.

„Tento závazek je v Dohodě o partnerství a nevím, jestli se shodnu se všemi z vás, ale pro mě závazek, který někomu dám, takto partnerovi, kterým je Evropská unie, je silnější imperativ než ultimátum, které by mi dával tento partner,“ opáčila Jourová.

„To není tak, že my máme tvrdé datum a musíme plnit pod nějakým ultimátem. Znovu ale říkám, že já cítím ten závazek jako velmi silný,“ uvedla budoucí česká eurokomisařka. Později novinářům jasně řekla, že tento závazek, že zákon bude účinný od ledna 2015, dala EU sama Česká republika, tedy nikoli, že by to po nás z Bruselu někdo chtěl. Tomu se vysmál šéf poslanců ODS Stanjura. „Naše vláda si dala socialistický závazek, že to bude do 1. ledna,“ řekl Stanjura.

Až dosud členové vlády, zejména ministr pro legislativu Jiří Dienstbier, ale i premiér Bohuslav Sobotka, zdůrazňovali, že když zákon účinný v lednu nebude, bude tím ohroženo čerpání prostředků z fondů Evropské unie, jinými slovy, že Česká republika z Bruselu prostě žádné peníze nedostane a že nám to takto uložila právě Evropská unie.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video