Šestice rebelů v ODS (nahoře zleva: Ivan Fuksa, Marek Šnajdr, Tomáš Úlehla, Jan

Šestice rebelů v ODS (nahoře zleva: Ivan Fuksa, Marek Šnajdr, Tomáš Úlehla, Jan Florián, Radim Fiala a Petr Tluchoř) | foto: Koláž - iDNES.cz

Rebelové i špičky ODS se shodují, že peníze lze sehnat privatizací

  • 124
Výše DPH, zdanění lidí s nejvyššími příjmy a možné zapojení příjmů z další privatizace. To jsou tři klíčové body, o nichž jedná ODS se skupinou rebelů v poslaneckém klubu, aby napodruhé podpořili vládní úsporný balíček. "Došlo k určitému průlomu ohledně možnosti využití privatizačních příjmů," řekl v pátek zástupce rebelů, poslanec Marek Šnajdr.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura po jednání, které trvalo zhruba hodinu a půl, potvrdil, že nějaká další privatizace, která by státu přinesla další příjmy, je možná. "To je ideový názor ODS," řekl k možnosti privatizace některého státního majetku.

Nikdo nechtěl konkrétně říci, co by se mohlo prodávat. Už dříve ale Petr Tluchoř, jeden z rebelů, kteří spolu s levicí smetli vládní návrh zvyšující DPH od příštího roku na 15 a 21 procent, řekl, že je otázka zda má stát vařit pivo, jezdit po železnici či vyrábět radiátory. Jeho poznámka mířila k pivovaru Budvar, Českým drahám a firmě Korado vyrábějící právě radiátory (více zde).

Stanjura i Šnajdr po jednání v sídle poslaneckého klubu ODS mluvili o tom, že základní shoda je v tom, že rozpočet na příští rok nesmí mít vyšší schodek než 100 miliard korun, tedy 2,9 procenta hrubého domácího produktu. Dohodu na tom, jak toho vláda dosáhne, potřebuje ODS s rebely najít do 23. října, kdy začíná příští schůze Sněmovny, kde se bude schvalovat vládní balíček. To už také bude po krajských a senátních volbách.

"Dokud není dohodnuto všechno, není dohodnuto nic," řekl Stanjura. Rebelům v ODS totiž vadí i úprava DPH, kterou vláda prosazuje. Přijatelnější je pro ně, aby byla jednotná sazba daně z přidané hodnoty nebo zůstaly stejné sazby jako letos (tedy 14 a 20 procent). Když se koalice nedohodne a neschválí nic, což by podle premiéra Petra Nečase znamenalo pád vlády, DPH by od 1. ledna stejně poskočila a místo dvou sazeb by byla jedna - 17,5 procenta. To už parlament schválil dříve.

Ustoupit budou muset obě strany

Na stole podle Stanjury není konečný seznam bodů. "Platí, že konečný výsledek nemůže být sto ku nule, předložili jsme několik variant," řekl Šnajdr. Obě strany budou muset ustoupit, pokud se budou chtít domluvit.

Třetí neakceptovatelnou věcí pro rebely v klubu ODS je vyšší zdanění lidí s příjmem nad čtyřnásobkem průměrné mzdy. Tomu se nepřesně říká "milionářská daň", ale podle ministra financí Miroslava Kalouska jde jen o vyrovnání daňové degrese. V současnosti jsou totiž lidé s nejvyššími příjmy zvýhodněni díky stropům pro odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Šnajdr nechtěl odpovědět na otázku iDNES.cz, zda je ve hře i odklad penzijní reformy, kterou ve Sněmovně kritizoval. Reforma totiž sníží příjmy státu tím, že lidé část peněz převedou do soukromých penzijních fondů. Šnajdr i Stanjura zdůrazňovali, že nebudou chtít zveřejňovat dílčí posuny, ale až to, na čem se vedení strany s poslanci domluví.

To má ale ještě jeden háček. I když se ODS domluví, bude o tom ještě muset přesvědčit koaliční partnery. A ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 je ke změnám ve vládním balíčku skeptický. Premiér Nečas také považuje za těžko představitelné, že by se jinak dalo nahradit 16 miliard korun, které má podle propočtů vlády přinést zvýšení daně z přidané hodnoty.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video