Spojené státy a Británie už připustily, že ve hře jsou i další varianty řešení krize.
Novým nápadům je přístupná také Francie, jeden ze členů osy míru.
Proti se staví i dva ostatní státy z trojice stálých členů rady, které mají právo veta - Rusko a Čína.
Německo jako nestálý člen s novou rezolucí rovněž nesouhlasí. Ke schválení návrhu je zapotřebí devíti hlasů bez veta některého z pěti stálých členů.
Po skončení zasedání americký velvyslanec při OSN John Negroponte uvedl, že o rezoluci se sice během čtvrtečního jednání hlasovat nebude, ale to neznamená, že Spojené státy ji stahují z jednacího pořadu. "Je stále na stole," uvedl.
Připustil však, že rada ani ve čtvrtek nedospěla k vzájemnému porozumění a že jednání nepokročila dále, než byla ve středu.
Vyvrátil však domněnku, že by se USA rozešly ve společném názoru s Británií. "Velká británie a Spojené státy postupují nadále společně," prohlásil Negroponte.
Francouzský velvyslanec při OSN Jean Marc de la Sabliere uvedl, že diskuse ukázala, že britský a americký návrh nemají podporu.
Jednání začínají nanovo
Možnost, že se o nové rezoluci nebude v RB OSN vůbec hlasovat, připustil ještě před začátkem jednání ministr zahraničí USA Colin Powell.
"Ovšem před námi jsou všechny varianty, které si umíte představit. Budeme je zkoumat," řekl šéf americké diplomacie.
Vůli dále jednat prakticky zároveň s Powellem avizovala i Francie, jeden ze zastánců mírového řešení irácké krize.
"Chceme konsensus. Musíme zkusit vše, abychom zachovali jednotu Rady bezpečnosti a pracujeme na tom. Jsme otevřeni všem návrhům," prohlásil francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin.
Take Británie, nejbližší spojenec USA, je ochotna o nové rezoluci dále jednat. "Jsme připraveni pokračovat v jednáních o nové rezoluci přes víkend, dokonce i v pondělí," řekl agentuře Reuters zdroj z britské vlády.
Souboj osy míru s jestřáby
Stálé členy Rady bezpečnosti OSN rozdělily neshody o znění nové rezoluce, předložené USA, Británií a Španělskem. Obsahuje ultimátum, podle něhož musí Irák do 17. března jasně prokázat, že opravdu odzbrojí.
Proti je však osa míru - Francie, Rusko a Čína. Neuspokojily je ani dodatečné britské kompromisní návrhy, podle nichž by Bagdád musel splnit šest podmínek, aby zabránil válce.
Londýn je připraven z některých těchto požadavků slevit, pokud by to odstranilo neshody mezi stálými členy Rady bezpečnosti. Premiér Tony Blair však připustil, že jeho země půjde do války i bez podpory OSN. - více zde
Podle ministra zahraničí Jacka Strawa bude například stačit, když Saddám Husajn napíše prohlášení v arabštině a předá ho Spojeným národům. Nemusel by tak vystoupit v televizi, jak Britové dosud požadovali.
Neshody daly prostor emocím
Neustálé dohady kolem Iráku vyvolaly také výpady. Terčem kritiky ze strany zastánců úderů se stala právě Paříž. Na její politiku zaútočil britský šéf diplomacie Jack Straw i vlivný poradce Pentagonu Richard Perle.
"Považuji za zvláštní, že naše návrhy zamítli bez řádného uvážení," podivil se Straw. "Navzdory tomu, co slyšíme z druhé strany kanálu, budeme pracovat na tom, abychom rezoluci prosadili," dodal.
"Francie zradila Washington, a přidala se na stranu iráckého prezidenta Saddáma Husajna," řekl v rozhovoru pro rádio RTL šéf poradců amerického ministerstva obrany Richard Perle.
Dalším vývojem krize mohou zamíchat nové irácké zprávy o zásobách nervového plynu VX a antraxu. První z nich již zítra dostane šéf zbrojních inspektorů Hans Blix, který si je vyžádal. Sám v pondělí shrne, jaké odzbrojovací požadavky má Irák ještě splnit. - více zde
