Radar je trochu i o umenšení vlivu Ruska, říká poslanec.

Radar je trochu i o umenšení vlivu Ruska, říká poslanec. | foto: www.psp.cz

Jednání o radaru teprve začnou, říká zahraničněpolitický expert ODS

  • 17
"O radaru a Lisabonské smlouvě by se mělo přemýšlet jako o celku," míní poslanec Tomáš Dub. Místopředseda zahraničního výboru za ODS je přesvědčen, že teprve nyní začnou hlavní jednání. Do nich by měla být zatažena i opozice. "Nevidím to úplně ztracené," odhaduje šance radaru ve Sněmovně.
Pane poslanče, zvýšily se po jednání summitu NATO šance na schválení smlouvy o radaru naším parlamentem?
Lisabonská smlouva a smlouvy o radaru jsou obě významná zahraničně-politická strategická rozhodnutí. V koalici bychom se měli dohodnout, aby se schválilo obojí. A protože to je strategické, tak by bylo dobré o tom jednat i s opozicí. Nevidím to úplně ztracené, protože si myslím, že i v opozici jsou lidé, kteří jsou schopní to podpořit - jak u jedné smlouvy, tak u druhé.

U Lisabonské smlouvy to přece vypadá, že žádný problém zřejmě nebude...
Tak tam je problém trošku u nás v ODS. Nebo může být.

Poslanců vaší strany, kteří hlasovali proti Lisabonské smlouvě, mnoho není...
Myslím, že to není ohrožené. Ale musíme to brát jako celek. Obě smlouvy jsou důležité a strategické. V koalici bychom se na takovém kompromisu měli dohodnout a takto o tom vyjednávat. Bylo by značně neobvyklé, aby vláda podepsala nějaké mezinárodní smlouvy a zvlášť takové dvě důležité a ty pak nebyly schváleny v parlamentu. To si neumím vůbec představit.

V jakém smyslu by ten kompromis byl? Například Lisabon za radar?
Ne, já myslím, že to není takový obchod, takhle se to nemůže brát.

Ale bylo by to logické. Vy zeleným podpoříte Lisabonskou smlouvu a oni vám zase radar. Všichni budou spokojeni...
Kdyby to bylo nastavené takto, tak by to byla moc jednoduchá věc. Lisabonskou smlouvu ale musíme schválit, protože není jiné alternativní řešení. Stejně tak neschválit radar, tak by Česká republika uštědřila docela těžkou ránu nejen Americe, se kterou vedeme jednání, ale i zemím NATO a Evropské unie. Vždyť jsme je o tom přesvědčovali a pak to neschválit doma, to by byla velká potíž.

Z důvěryhodných zdrojů ale mám informaci, že právě takto je to poslancům předkládáno. Jako podpora Lisabonu za podporu radaru.
Myslím, že je třeba se o tom navzájem přesvědčit. To je velký rozdíl. Když my jsme přesvědčili všechny naše poslance, že musíme podpořit Lisabonskou smlouvu, protože sice ztrácíme trochu suverenity, ale ztratili bychom mnohem více jejím neschválením, tak zrovna tak musíme být schopni vysvětlit radar. Ne je k tomu přinutit, ne to bohapustě vybartrovat. Ale vysvětlit, že jde o posílení naší bezpečnosti a trochu tak i o umenšení vlivu Ruska.

Umenšení vlivu Ruska?
Ono se to opravdu podceňuje, ale neustále operujeme s nebezpečím, které přichází z Íránu, Severní Koree a podobně. Ale na druhou stranu je potřeba, aby všichni pochopili, že i Rusko se snažilo hodně ovlivnit veřejné mínění. A to jak prohlášením svých generálů, tak i aktivitami tajných služeb.

To je věc, která je hodně podceněná. Většina koaličních a opozičních poslanců si to moc neuvědomuje, protože s radarem přišel do styku jen výbor pro obranu, jehož jsem členem a zahraniční výbor. Ostatní nebyli při všech těch diskuzích, které jsme měli.

O jaké diskuse šlo?
Například jsme měli - a to jsem si vyžádal já osobně - zprávu všech našich tajných služeb, které máme. Zprávu o tom, jakým způsobem se tady rozšířily cizí zpravodajské služby a jakým způsobem reagují svou činností na možný radar. Ale je to samozřejmě tajné, takže k tomu nemohu říci nic konkrétního. Je však jasné, že posílily svoji činnost významně. To není jen o vztahu Amerika - Rusko, ale o vztahu Rusko a země bývalého východního bloku. Oni to zkouší, jak tomu dokážeme čelit.

Proč myslíte, že Rusové otočili a tvrdí, že se s Američany nakonec nějak dohodnou? To zřejmě není jen tak zadarmo. Co za to budou Rusové chtít?
Rusko a Amerika jsou strategičtí partneři na světové scéně a primárně se vždy dohodnou. Evropské země a EU jsou vedle nich docela v pozadí. Takže když USA a Rusko něco chtějí, myslím, že se o tom dokážou hodně dlouho dohadovat, ale nakonec se shodnou.

Jakou většinou se bude smlouva se Spojenými státy schvalovat? Stojedničkovou nebo ústavní většinou?
Stojedničkou. Přítomnost cizích vojsk je stojednička. To je dané ústavou.

V tom případě by to nemělo být tak těžké schválit...
Ta vyjednávání spíše teprve nyní začnou. Teď jsme dostali, co jsme potřebovali, rozhodnutí NATO v Bukurešti. I když jsme předpokládali, že bude vykládáno opozicí různě. Ale každopádně máme v ruce papír od NATO, jak to NATO vidí. To byla docela důležitá podmínka, nejen od zelených.

Kdy se bude parlament schvalováním radaru zabývat?
Smlouvu podepíšeme počátkem května, takže bezprostředně po podpisu to bude projednávat parlament.

Jednání s americkou stranou jsou už tedy u konce?
Už není co vyjednávat, je to vyjednaná věc. Ale zítra odlétáme na týden se zahraničním výborem do USA na návštěvu Kongresu, budeme mít tedy informace o tom, jaká je situace v Americe. Budeme mluvit s kongresmany, představiteli Pentagonu a ministerstva zahraničí. O radaru, o vízech, o výsledku summitu v Bukurešti.

Kdo všechno v delegaci pojede?
Bude to šestičlenná delegace. Jede pan předseda výboru Hamáček z ČSSD, za sociální demokraty ještě kolega Wolf, pak já coby místopředseda zahraničního výboru, mí straničtí kolegové Schwippel a Mallotová a za KDU-ČSL kolega Šimonovský. Setkáme se například s Madelaine Albrightovou, navštívíme Washington, New York a Nebrasku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video