Oznámily to světové agentury s odvoláním na finského ministra zahraničí Erkkiho Tuomioju, jehož země Unii do konce roku předsedá. Tuomioja se v Tampere sešel se svým tureckým i kyperským protějškem, ale cestu ke kompromisu nenalezl.
"Bohužel jsme dospěli k závěru, že vzhledem k okolnostem nemůžeme během finského předsednictví dospět ke shodě," prohlásil Tuomioja s tím, že termín dalších rozhovorů prozatím nebyl určen.
Unie podle něj nejprve zváží, jaké důsledky může mít krach jednání pro turecké úsilí o vstup do pětadvacítky. "Spolu s Evropskou komisí se rozhodneme, jak budou pokračovat přístupové rozhovory," řekl. Členské země chtějí společnou pozici vůči Turecku zaujmout na schůzce 11. prosince."Je však jasné, že Turecko zůstává kandidátskou zemí," podotkl Tuomioja.
Evropský komisař pro rozšiřování Olli Rehn později v Helsinkách prohlásil, že Unie přístupová jednání s Tureckem nezmrazí, ale zpomalí je. "Východisko musí být nalezeno. Komise soudí, že jednání nemohou být zcela přerušena. Vlak se zpomalí, ale nezastaví. Toto není běžná záležitost," řekl.
Zpřístupnění tureckých přístavů a letišť kyperským lodím a letadlům je jednou ze základních podmínek na cestě Ankary do Unie. Podepsáním protokolu z července 2005 se totiž Turecko zavázalo, že svou platnou celní unii s dosavadními patnácti členy EU rozšíří i na deset nových členů, kteří přistoupili v květnu 2004. Závazek měl být splněn do letošního 6. prosince.
Turecko však odmítá Kypr uznat a přístup ke svým letištím a přístavům mu upírá. Tím porušuje celní unii.
EU nedávno v souvislosti s vydáním hodnotící zprávy o Turecku a balkánských zemích avizovala, že pokud Ankara podmínku nesplní, bude to mít vliv na celkový vývoj vstupních rozhovorů. - více zde
Něco za něco
Evropská unie zahájila přístupové rozhovory s Tureckem loni. Neochota v otázce Kypru je však zásadním problémem, který může ohrozit všechna další jednání.
Ankara se však nechce dát jen tak. Za splnění podmínky požaduje po Unii zrušení obchodního embarga uvaleného na severní Kypr.
Nedávný průzkum tureckého institutu pro strategická studia ukázal, že naprostá většina Turků ústupky v kyperské otázce odmítá. Sedmdesát procent dotázaných by raději přerušilo přístupové rozhovory s EU. - více zde
Bývalá britská kolonie Kypr získala nezávislost v roce 1959. Dlouhodobá nevraživost mezi tamními Řeky a Turky však dále sílila a provázely ji ozbrojené konflikty. V roce 1974 připluly na Kypr turecké jednotky a obsadily severní část ostrova. O rok později Turci ustavili separatistický stát, jenž se v roce 1983 prohlásil za Severokyperskou tureckou republiku.
