Přesná výše třetí sazby DPH pro léky, knihy, pleny a dětskou výživu se bude ještě dohadovat, ve hře je, že by mohla být pětiprocentní. "Zůstává na stole jako možnost varianta zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví," řekl Sobotka. ČSSD ji před volbami chtěla pro banky, telekomunikace a energetické společnosti, ANO ji odmítala. Kompromisem je, že na ni v budoucnu může dojít.
Z poplatků ve zdravotnictví zůstane jen 90 korun při návštěvě na pohotovosti. Skončí jak 30 korun u lékaře, tak za recept i poplatek za den v nemocnici.
"Hlavní sporné body byly dořešeny," řekl Sobotka. Dohodu zatím nechtěl zveřejnit. Vyčká, až ji parafují předsedové stran, což se má stát ve čtvrtek. Očekává, že po návratu šéfa lidovců Pavla Bělobrádka z USA se strany dohodnou i na rozdělení křesel ve vládě.
Ze Sobotkových slov vyplynulo, že vyšší daně pro banky se zatím ČSSD prosadit nepovedlo. Koalice se k nim však může vrátit, například když se ukáže, že úspory ministerstev a lepší výběr daní nebudou stačit k tomu, aby byly pokryty dohodnuté vládní priority.
"Chtěl bych poděkovat potenciálním koaličním partnerům, že se nám podařilo najít shodu. Vytvoříme daňovou stabilitu pro následující čtyři roky. Půjdeme hlavně cestou úspor," řekl šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Lidé s vyššími příjmy nebudou platit vyšší daně, než teď
Řekl, že je rád, že se přes rozdílnost volebních programů podařilo hnutí ANO uhájit to, že se nebude zvyšovat zdanění firem, i to, že se neprohloubí daňová progrese u daní z příjmů fyzických osob.
Znamená to, že budou dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, přičemž zůstane zachováno to, co bývalá vláda Petra Nečase prosadila jako solidární přirážku pro lidi s měsíčním příjmem vyšším než čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíc korun. Solidární přirážka měla původně skončit na konci roku 2015.
"Podařilo se nám prosadit věci týkající se podpory rodin s dětmi, boje s divokými exekucemi, s lichvou a v důchodovém systému," řekl první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Sobotka po nočním jednání krátce před jednou hodinou ranní oznámil, že bude zavedena minimální daň pro OSVČ a že se postupně bude zvyšovat minimální mzda, až zhruba na 40 procent průměrné mzdy. Nyní je minimální mzda 8500 korun. Při průměrné mzdě v zemi nad 25 tisíc korun by to znamenalo zvýšení minimální mzdy na 10 tisíc hrubého měsíčně. Penze se vrátí do původní polohy, to znamená, že porostou o celou inflaci a třetinu růstu průměrné mzdy. Koalice ČSSD, ANO a lidovců vrátí také slevu na dani pro pracující důchodce.
Licitovat se teď bude o křeslech ve vládě. Sobotka navrhuje 8 pro ČSSD, 7 pro hnutí ANO, ale jen 2 pro KDU-ČSL, což lidovcům nestačí. Trvají na třech postech v kabinetu a nelíbí se jim ani Sobotkova nabídka, že získají zdravotnictví a kulturu. Mají zájem především o zemědělství. ANO už si dokázalo vyjednat ministerstvo financí výměnou za to, že se šéfem Sněmovny stal sociální demokrat Jan Hamáček.
Koaliční smlouvu teď musí schválit vedení ČSSD, ANO a KDU-ČSL. "Budeme chtít, aby ji podepsali i všichni koaliční poslanci," řekl v noci z úterý na středu Sobotka.
