Maročanovi dala šanci na úspěch kauza jeho přítele Abdala Gháního Mzúdího, kterého hamburský soud musel propustit na svobodu, protože podle upřesněných důkazů o přípravě atentátů nic nevěděl. - více zde
Mutasádikovi advokáti navíc před měsícem uspěli s odvoláním u Nejvyššího soudu. "Případ posíláme k další porotě u hamburského soudu k novému projednání a rozhodnutí," přečetl verdikt předseda Nejvyššího soudu Klaus Tolksdorf.
Hamburský soud v novém procesu vyhověl žádosti obhajoby a Mutasádika pustil, ovšem za podmínky, že odevzdá pas a zatím neopustí město. "Podezření vůči obžalovanému se zmenšilo," přiznal soud.
Při prvním procesu v Hamburku, kde ho nyní soudil jiný oblastní soud, Mutasádik dostal maximální trest patnáct let vězení. Byl uznán vinným z členství v teroristickém spolku a spoluúčasti na vraždě více než tří tisíc lidí. - více zde
Mutasádikovi advokáti se v odvolání opírali o tvrzení, že soud nevzal v potaz výpovědi Jemence Ramzíma bin Šibhy, který je považován za hlavní spojku únosců letadel z 11. září s Al-Kajdou.
"Problém je, že soud při procesu dostatečně nezvážil důležitou část důkazů, které nebyly připuštěny," zdůvodnil podání odvolání před pětičlennou porotou právník Gerhard Strate.
Bin Šibha zadrželi američtí vojáci v roce 2002 v Pákistánu. Soudu by mohl prozradit, zda Mutasádik, který se odvolacího řízení nezúčastnil, byl aktivním členem hamburské buňky teroristické sítě Usámy bin Ládina.
Americké ministerstvo spravedlnosti loni odmítlo žádost hamburského soudu o vydání výsledků vyšetřování spjatých s Jemencem.
Obžaloba míní, že rozhodnutí USA je třeba akceptovat. Hájí i německé tajné služby, které mají bin Šibhovy výpovědi k dispozici, ale slíbily americkým kolegům, že je udrží v tajnosti.
 Za útoky z 11. září byl odsouzen první muž. Maročana Munira Mutasádika poslal hamburský soud na patnáct let do vězení. Je to maximální trest, který mohl dostat. (19. února 2003) |
