Češi nesmějí zůstat pozadu. Od podzimu by se měl na Nově vysílat pořad s názvem 10 dní, do kterého už nyní televize vybírá vhodné adepty.
Jde o původně britský program s původním názvem Wife Swap (výměna manželek), který se na britských obrazovkách drží už od roku 2003. Tento takzvaný Doku soap mísí prvky reality show, dokumentu a soap opery.
Dvě rodiny, nejlépe s malými dětmi, si na deset dní vymění manželky-matky a pod dohledem kamer se sleduje, jak prvních pět dní zvládají domácnost podle pravidel nové rodiny.
Druhých pět dní smějí zavést pravidla vlastní. Zbytek rodiny na závěr hodnotí, jak výměna dopadla.
Každého asi napadne logická otázka: Co se bude dít v noci? Tvůrci pořadu proto zdůrazňují, že „výměna se netýká ložnic, protože jde o pořad rodinného charakteru“. To je možná pro tvůrce škoda, protože pak by soutěž byla opravdu zrůdná, ale sledovanost by jistě měla obrovskou.
Nevím, jestli Nova vsadila zrovna na nejlepší kartu. Prvním a zásadním problémem je role, do níž tato soutěž staví současnou ženu. Zdálo by se, že v jedenadvacátém století by slušný člověk těžko ženy označil za zboží na výměnu. Tady se s nimi tak zachází.
Na 10 dní jsou zapůjčeny, aby sloužily, čistily, praly, vařily, staraly se o celou cizí rodinu, a ještě jsou za to bodovány a hodnoceny.
Sledovala jsem jeden díl tohoto pořadu na německé RTL 2, a to, co si k „maceše“ dovolily její náhradní děti, bylo neuvěřitelné. „Špatně prala, snídaně a večeře se nedaly žrát a byla s ní nuda,“ hodnotil výkony nové domácí služky třináctiletý náhradní syn, který evidentně nepovažuje domácí práce za něco, čeho by se měl účastnit. Jak se asi bude chovat ke své budoucí ženě a jak na ni bude nahlížet, si lze lehko představit. Soutěž jen obnovuje stereotypy, které se postupem času pozvolna rozpadají, a před zraky dětí (tedy další generace) vrací postavení ženy v rodině nejméně o dvacet let nazpátek.
Dalším problémem je, jaký typ lidí se do podobných pořadů hlásí, co s nimi provádí touha „být viděn“ a co odhalí přítomnost kamer. O tom se přesvědčila i Americká stanice ABC, která Wife Swap vysílala od loňského září. Pořad sice nejdříve vyvolal vzrušenou debatu, a to nejen ve feministických kruzích, ale sledovanost měl nakonec výrazně nižší než třeba v Británii.
ABC navíc musela v březnu 2005 natáčení předčasně ukončit a stáhnout pořad z programu, protože se při přípravě jednoho dílu zjistilo, že jeden z účastníků (otec) surově bije svou dceru. Muž byl okamžitě předán policii, ABC ukončila natáčení, zaplatila dceři léčení a pořad přestala vysílat. A nyní tato televizní stanice opět láká rodiny, aby se do této skvělé show přihlásily a odhalily „opravdovou tvář americké rodiny“.
Program však, doufejme, žádnou „pravou tvář“ rodiny neodhaluje.
Pouze dává větší prostor exhibicionismu a ženu staví do podřízené úlohy pečovatelky-uklízečky. Když navíc z rodiny s malými dětmi odchází na týden matka, kamery mají zajištěn stesk, pláč a často emotivní shledání (přesně to, co reality show potřebuje a umí si to zorganizovat).
Trefně to vystihl John Humphrys, moderátor rozhlasu BBC, který loni na edinburském televizním festivalu hodnotil pořad jako „rituální ponižování lidí“ a řekl, že tyto a podobné pořady „proměňují lidské bytosti ve zrůdy, abychom na ně mohli civět“.
