Dlouhá desetiletí otevíralo dveře tajemného světa dětské fantazie heslo: „Když natočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem...“ Legendární větu, kterou začíná návod na vyndání ježka z klece, tedy na vyřešení slavného hlavolamu Rychlých šípů, uměly nazpaměť generace čtenářů knih Jaroslava Foglara. Teď přibývají další.
Populární „Jestřáb“ zemřel před dvaceti lety, 23. ledna 1999. Na jeho knihách vyrostlo několik generací českých dětí. Počet výtisků jeho téměř třiceti románů překročil milion kusů. Po velkém boomu na konci 80. let, kdy jeho knihy mohly opět vycházet, však přišel citelný útlum. Vypadalo to, že Hochy od Bobří řeky porazí Harry Potter a nad kreslenými Rychlými šípy že zvítězí Spiderman a Superman.
Po dlouholetých právních sporech začaly loni za velkého zájmu znovu vycházet Foglarovy knihy. „Zájem mladých čtenářů, médií a veřejnosti dokázal, že Jaroslav Foglar žije i dvacet let po své smrti,“ uvedl Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara, která disponuje právy na spisovatelovu pozůstalost. Foglarův úspěch je znát na prodejích jeho knih. „Hoši od Bobří řeky už mají druhý dotisk,“ vypočítává Šantora. Bestseller je i z Chaty v Jezerní kotlině. Další bude Záhada hlavolamu, kde se poprvé objevil i ježek v kleci. Kniha vyjde letos.
Z bytu je muzeum
Nenápadná deska na zdi ještě nenápadnějšího žižkovského činžáku v Křišťanově ulici v Praze 3 připomíná, že tu prožil část života spisovatel Jaroslav Foglar. Výtah doveze návštěvníka do podkroví, kde se nachází jeho byt, do jednoho z míst, kde vzpomínka na spisovatele stále žije. Inspirovat se tu jeho dílem mohou současní spisovatelé nebo překladatelé.
Když spisovatel před dvaceti lety zemřel, byl kvůli právním nejasnostem jeho byt úředně zapečetěn. O dědici rozhodoval spletitý soud, jeho poslední vůli totiž napadli příbuzní. Více než šestnáct let trvalo, než se ho znovu podařilo odemknout novému vlastníkovi, kterým se stala Skautská nadace Jaroslava Foglara. Opuštěný byt prošel loni v létě velkou obnovou.
Nadace našla pro místo, kde Foglar pracoval, výborné využití. Od září začalo sloužit jako rezidence pro překladatele z češtiny, zahraniční bohemisty a spisovatele. „Už se jich tam vystřídalo několik, celý letošní rok tam budou jezdit spisovatelé ze světa,“ potvrzuje Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara.
První rezidentkou byla překladatelka z Japonska Mei Kashima, která tu překládala do japonštiny populární Lichožrouty Pavla Šruta.
Nadace našla i cestu, jak si kousek Foglara může domů přinést každý. Kromě klasických děl připravila ve spolupráci s grafikem Martinem Pecinou také jedno mimořádné dílo. Vydává unikátní životopis, ve kterém jsou všity originální artefakty z jeho bytu.
„Každý kus je jedinečný, jde o limitovanou edici pouze 200 číslovaných výtisků,“ dodává Šantora. Jsou to různé tisky, kartičky, přáníčka, které Foglar dával na památku čtenářům, kteří ho přišli na Žižkov navštívit.
Památka na Jestřába
Málo se ví, že Foglar byl i velký sběratel prakticky čehokoliv. Sbíral třeba víčka od limonád nebo pohledy, postupně také shromáždil sbírku ježků v kleci. V regále v bytě, který byl i Foglarovou kanceláří, byly tisíce papírových odstřižků, tužek nebo bloků.
„Jestřáb miloval papírnické věci, jako dítě v papírnickém krámě vyrůstal, tyhle věci mu to vždycky připomínaly,“ vysvětluje Šantora. Byt však bylo potřeba před rekonstrukcí vyklidit a papíry bylo lidem z nadace líto vyhodit. Staly se tak součástí originálních zápisníků, z jejichž výnosu nadace financuje své další aktivity. Třeba rekonstrukci skautských kluboven. I to lze chápat jako symbolické připomenutí jednoho ze spisovatelových projektů. V roce 1934 koupil Foglar za své honoráře vyřazený parník, který kotvil na Vltavě a sloužil osmi oddílům jako klubovna.
KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci? |
Nejen spisovatel
První povídka Vítězství mu vyšla v časopise Skaut-Junák již v prosinci 1923. Pak následovala řada knih, třeba Hoši od Bobří řeky nebo legendární trilogie o Stínadlech. Ty se spolu s mnoha povídkami a komiksy v čele s Rychlými šípy staly nejpodstatnější četbou pro několik generací mladých lidí.
Foglar ale nebyl jen spisovatel, byl i vychovatel. V roce 1924 se začala psát slavná historie skautského oddílu Pražské Dvojky pod Foglarovým vedením. Dvojka nepřestala žít během celého zbytku 20. století. V době zákazů skautingu fungovala v ilegalitě, ukrytá v jiných organizacích s vůdcem Jestřábem v čele. Ten vedl oddíl celých šedesát let. Vedení oddílu předal až v roce 1987, kdy oslavil osmdesátiny. Oddíl dodnes existuje.
Foglar skautský program obohatil kromě množství her desítkami nápadů, nejslavnější z nich jsou bobříci a samozřejmě ten nejtěžší z nich, bobřík mlčení. Nápady nabízel ostatním vedoucím prostřednictvím časopisů a později knih na pomezí příběhu a metodické příručky. Foglarovi hrdinové se dočkali i filmového a divadelního zpracování. Proto jeho výročí připomíná i speciální uvedení divadelního představení Záhada hlavolamu v pražském Divadle Minor.
V bytě spisovatele Jaroslava Foglara jsme natáčeli před rekonstrukcí:
