Bílí farmáři čelí v JAR násilí, vláda jim chce vzít půdu bez náhrady

  14:45aktualizováno  14:45
Bělošští farmáři se v Jihoafrické republice potýkají s násilnými incidenty. Nový prezident Cyril Ramaphosa chce prosadit zákon, který jim vezme půdu bez jakéhokoli odškodnění. Případ sousedního Zimbabwe však ukazuje, že podobný přístup může vést k vážným ekonomickým problémům.

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Minulou neděli kolem sedmé ráno, když kontroloval vodní čerpadlo na své farmě, byl Dirk Steenkamp přepaden a zastřelen neznámými nájezdníky (informoval o tom například server The South African). Byl to jeden z nejznámějších bílých farmářů v JAR - a jeden z mnoha, kteří byli přepadeni a zabiti. V průměru bývají přepadeni dva denně.

Brzy by se tenhle vír mohl točit mnohem rychleji a nesrovnatelně dramatičtěji: vládnoucí Africký národní kongres (ANC) začal protlačovat zákon, jímž vezme bílým farmářům půdu bez jakékoliv náhrady.

JAR dál svírá ekonomický apartheid, tvrdí chudé černošské obyvatelstvo

ANC o tom hovořil v podstatě od příchodu k moci. Neodvážil se to ale udělat, protože se bál, že by rozbil křehké smíření černochů a bělochů v zemi.
Ale nový prezident Ramaphosa, o němž britský týdeník The Economist ještě před dvěma týdny psal pod titulkem Nový prezident, nová naděje aneb jak napravit JAR, přitlačil na pilu. 

„Je třeba napravit nespravedlnost minulosti, prvotní hřích, který se táhne od 17. století, kdy evropští kolonisté sebrali půdu domorodým kmenům,“ prohlásil. A dodal, že předání půdy urychlí. Příslušný zákon, který podala krajně levicová strana Bojovníci za ekonomickou svobodu, schválil parlament drtivou většinou 241:83. 

Zabírání bělošských farem zruinovalo Zimbabwe

Je paradoxní, že se tak děje ve chvíli, kdy sousední Zimbabwe, které před lety začalo úplně stejně napravovat křivdy historie a zabíralo bělošské farmy, uznalo po desítkách let, že udělalo zásadní chybu. Zruinovalo zemi, protože farmy přestaly produkovat. 

Zimbabwe, jež do nezávislosti v roce 1980 vstoupilo jako jedna z nejbohatších afrických zemí, se propadlo mezi ty nejchudší a nová vláda teď zvažuje vrácení farem tehdejším vlastníkům. Někteří už si je ale převzít nemohou: zabírání půdy v praxi neznamenalo jen vyhánění farmářů, ale mnohdy i jejich zabíjení. 

Město Orania, odloučený skanzen Afrikánců

V Jižní Africe by zabrání půdy bylo ještě spornější než v Zimbabwe. Zatímco běloši se začali v tehdejší Jižní Rhodesii usazovat a zabírat půdu ve větším množství až po první světové válce a hlavní vlna dorazila až po té druhé, kolonisté v dnešní Jižní Africe jsou nepřetržitě od 17. století. To znamená od časů, kdy některé kmeny, k nimž se černí Jihoafričané hrdě hlásí, nebyly ještě ani na svých nynějších územích. A tehdejší kolonisté někde zakládali farmy na de facto neobsazeném území. 

Jenže to je jen jedna část pravdy. V roce 1913 bílí Jihoafričané schválili zákon, jímž sebrali velké části černochů právo vlastnit půdu, což bylo po letech ještě posíleno zákony apartheidu. To znamená, že černoši mají zásadní historický handicap, který je dodnes znevýhodňuje. I kdyby nechávali sto let ležet půdu ladem, mohl by na ní nyní například pokračovatel rodu začít hospodařit, což nemůže. 

Černochům patří v JAR víc než čtvrtina půdy

Situace vypadá tak, že dnes běloši vlastní 72 procent obdělávané individuálně vlastněné země. V roce 1994, kdy v JAR padl apartheid, patřilo barevným farmářům 14 procent půdy, dnes je to 27 procent. 

Tuhle změnu přinesly dva vládní programy. Ten první je zaměřen na vykupování půdy, vláda tak vykoupila čtyři procenta celkové rozlohy země a předala ji novým majitelům. Dalším řešením je „program 50-50“, který začal před dvěma roky. V zásadě jde o vytváření jakýchsi společných firem, při nichž stát zaplatí bílému majiteli půlku jeho farmy, již dostanou dělníci, kteří tam pracují. Výkupy jsou však obvykle pod tržní cenou. 

Bílí farmáři se brání, že je neústavní, aby někdo bral soukromý majetek bez odškodnění. Argumentují příkladem Zimbabwe a vykreslují budoucí propad, nedůvěru zahraničních investorů a „arabské jaro“, jak to nazval jeden z nich, jež jednou zachvátí zchudlou JAR. 

Černoši opakují, že pořád žijí jako bezzemci ve vlastní zemi. Prezident Ramaphosa říká, že převzetí neproběhne metodou „prašť a seber“ jako v Zimbabwe. Konkrétnější plány zatím nejsou.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nebránil se, jen slabě dýchal, popisují svědci smrtelné napadení v autobusu

Policie vyšetřuje střelbu u smíchovského nádraží (13.3.2018)

Brutální a zbytečné, tak během hlavního líčení v jednací síni Městského soudu v Praze popsali svědci březnové napadení...

Podmínka za útok nožem je mírný, ale přiměřený trest, říká státní zástupce

Jeden z mužů pořezaných při potyčce před brněnským klubem Caribic v prosinci...

Za směšně nízký označil poškozený muž trest, který u soudu dostal útočník z Egypta, jenž při potyčce před hudebním...

V Letech u Prahy hořel sklad odpadu, hasiči požár likvidovali 21 hodin

Požár haly v Letech u Prahy je vidět na kilometry daleko. Kouř je cítit až v...

Téměř 21 hodin likvidovali hasiči v Letech u Prahy požár haly se 600 tunami elektroodpadu určeného k recyklaci. Zápach...

Putin předal Nohavicovi Puškinovu medaili. Písničkář zazpíval v ruštině

Písničkář Jaromír Nohavica v Kremlu převzal Puškinovu medaili. Připnul mu ji...

Písničkář Jaromír Nohavica si v neděli osobně v Kremlu převzal Puškinovu medaili. Udělil mu ji ruský prezident Vladimir...

Další z rubriky

Při cvičení NATO nad Finskem mizel signál GPS. Ruský útok, tvrdí Finové

Cvičení Trident Juncture v Norsku

Finsko během vojenského cvičení NATO v Norsku trpělo záhadnými poruchami signálu globálního pozičního systému, neboli...

Největší respekt k učitelskému povolání je v Číně, v Česku je to nevalné

Ilustrační snímek

Studijní výkon žáků souvisí s tím, jak daná společnost přistupuje k učitelům a jak je vyplácí. Vyplývá to z mezinárodní...

První světová válka zmobilizovala dva miliony Afričanů, za cizí zájmy

Za Francii bojovaly v první světové válce tisíce Afričanů.

Do bojů první světové války se zapojili i afričtí vojáci, kteří byli nuceni bojovat za své pány. Francie mezi lety 1914...

Najdete na iDNES.cz