Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bílí farmáři čelí v JAR násilí, vláda jim chce vzít půdu bez náhrady

  14:45aktualizováno  14:45
Bělošští farmáři se v Jihoafrické republice potýkají s násilnými incidenty. Nový prezident Cyril Ramaphosa chce prosadit zákon, který jim vezme půdu bez jakéhokoli odškodnění. Případ sousedního Zimbabwe však ukazuje, že podobný přístup může vést k vážným ekonomickým problémům.

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Minulou neděli kolem sedmé ráno, když kontroloval vodní čerpadlo na své farmě, byl Dirk Steenkamp přepaden a zastřelen neznámými nájezdníky (informoval o tom například server The South African). Byl to jeden z nejznámějších bílých farmářů v JAR - a jeden z mnoha, kteří byli přepadeni a zabiti. V průměru bývají přepadeni dva denně.

Brzy by se tenhle vír mohl točit mnohem rychleji a nesrovnatelně dramatičtěji: vládnoucí Africký národní kongres (ANC) začal protlačovat zákon, jímž vezme bílým farmářům půdu bez jakékoliv náhrady.

JAR dál svírá ekonomický apartheid, tvrdí chudé černošské obyvatelstvo

ANC o tom hovořil v podstatě od příchodu k moci. Neodvážil se to ale udělat, protože se bál, že by rozbil křehké smíření černochů a bělochů v zemi.
Ale nový prezident Ramaphosa, o němž britský týdeník The Economist ještě před dvěma týdny psal pod titulkem Nový prezident, nová naděje aneb jak napravit JAR, přitlačil na pilu. 

„Je třeba napravit nespravedlnost minulosti, prvotní hřích, který se táhne od 17. století, kdy evropští kolonisté sebrali půdu domorodým kmenům,“ prohlásil. A dodal, že předání půdy urychlí. Příslušný zákon, který podala krajně levicová strana Bojovníci za ekonomickou svobodu, schválil parlament drtivou většinou 241:83. 

Zabírání bělošských farem zruinovalo Zimbabwe

Je paradoxní, že se tak děje ve chvíli, kdy sousední Zimbabwe, které před lety začalo úplně stejně napravovat křivdy historie a zabíralo bělošské farmy, uznalo po desítkách let, že udělalo zásadní chybu. Zruinovalo zemi, protože farmy přestaly produkovat. 

Zimbabwe, jež do nezávislosti v roce 1980 vstoupilo jako jedna z nejbohatších afrických zemí, se propadlo mezi ty nejchudší a nová vláda teď zvažuje vrácení farem tehdejším vlastníkům. Někteří už si je ale převzít nemohou: zabírání půdy v praxi neznamenalo jen vyhánění farmářů, ale mnohdy i jejich zabíjení. 

Město Orania, odloučený skanzen Afrikánců

V Jižní Africe by zabrání půdy bylo ještě spornější než v Zimbabwe. Zatímco běloši se začali v tehdejší Jižní Rhodesii usazovat a zabírat půdu ve větším množství až po první světové válce a hlavní vlna dorazila až po té druhé, kolonisté v dnešní Jižní Africe jsou nepřetržitě od 17. století. To znamená od časů, kdy některé kmeny, k nimž se černí Jihoafričané hrdě hlásí, nebyly ještě ani na svých nynějších územích. A tehdejší kolonisté někde zakládali farmy na de facto neobsazeném území. 

Jenže to je jen jedna část pravdy. V roce 1913 bílí Jihoafričané schválili zákon, jímž sebrali velké části černochů právo vlastnit půdu, což bylo po letech ještě posíleno zákony apartheidu. To znamená, že černoši mají zásadní historický handicap, který je dodnes znevýhodňuje. I kdyby nechávali sto let ležet půdu ladem, mohl by na ní nyní například pokračovatel rodu začít hospodařit, což nemůže. 

Černochům patří v JAR víc než čtvrtina půdy

Situace vypadá tak, že dnes běloši vlastní 72 procent obdělávané individuálně vlastněné země. V roce 1994, kdy v JAR padl apartheid, patřilo barevným farmářům 14 procent půdy, dnes je to 27 procent. 

Tuhle změnu přinesly dva vládní programy. Ten první je zaměřen na vykupování půdy, vláda tak vykoupila čtyři procenta celkové rozlohy země a předala ji novým majitelům. Dalším řešením je „program 50-50“, který začal před dvěma roky. V zásadě jde o vytváření jakýchsi společných firem, při nichž stát zaplatí bílému majiteli půlku jeho farmy, již dostanou dělníci, kteří tam pracují. Výkupy jsou však obvykle pod tržní cenou. 

Bílí farmáři se brání, že je neústavní, aby někdo bral soukromý majetek bez odškodnění. Argumentují příkladem Zimbabwe a vykreslují budoucí propad, nedůvěru zahraničních investorů a „arabské jaro“, jak to nazval jeden z nich, jež jednou zachvátí zchudlou JAR. 

Černoši opakují, že pořád žijí jako bezzemci ve vlastní zemi. Prezident Ramaphosa říká, že převzetí neproběhne metodou „prašť a seber“ jako v Zimbabwe. Konkrétnější plány zatím nejsou.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vzdali jsme se. Vídeňská učitelka popsala problémy s muslimskými žáky

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Na školách ve vídeňské přistěhovalecké čtvrti Favoriten ničí výuku i vztahy radikalizace většinových muslimů....

Džihád v Česku. Policisté obvinili muslima z přípravy bombového útoku

Dominik K. v posledních měsících před zatčením sám sebe fotografoval v přesně...

Policie zadržela radikálního muslima. Měl v bytě chemikálie a návody na výrobu bomby. Původem je Slovák. Islám přijal...



Turistky nám dělají z Oktoberfestu pornofilm, stěžují si Němci

Největší světový festival piva v Mnichově. (17.9.2016)

Pro obyvatele Mnichova znamenají přípravy na Oktoberfest nejen prostírání stolů nebo zkoušky lidových kapel, ale také...

Jsou zdrogovaní a řítí se Českem. Polští pašeráci aut nikdy nesmí zastavit

Pražští policisté zastavili na Jižní spojce zdrogovaného Poláka v luxusním...

Přes Česko ročně projedou stovky vozidel odcizených v Rakousku a Německu. Pašeráci se řítí vysokou rychlostí do Polska,...

Karikaturista nakreslil zuřící Serenu, nařkli ho z rasismu a sexismu

„A nemůžete ji prostě nechat vyhrát?“ Karikatura tenistky Sereny Williamsové od...

Australský karikaturista Mark Knight nakreslil zuřící tenistku Serenu Williamsovou, jak zlostí rozšlapává raketu....



Další z rubriky

V Idlibu vznikne demilitarizovaná zóna, dohodli se Putin s Erdoganem

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan na...

Rusko a Turecko vytvoří v syrské provincii Idlib do poloviny října demilitarizovanou zónu oddělující bojující strany,...

Opozice vyčítá Erdoganovi luxusní letadlo. Tvrdí, že ho dostal darem

Boeing 747-8i v barvách katarské královské rodiny

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan čelí kritice kvůli novému prezidentskému letadlu. Podle opozice si koupil...

Čechy dohánějí pokuty za rychlost už i ve Francii, loni jich bylo 50 tisíc

Úsekové měření rychlosti u Velkého Meziříčí bude trvat nejdéle do 19. prosince....

Po Německu a Rakousku musejí čeští řidiči dávat pozor na striktní dodržování pravidel silničního provozu i ve Francii....



Najdete na iDNES.cz