„Ekonomika je priorita, ale chci také posílit diplomatickou roli Japonska a zajistit jeho bezpečnost,“ nechal se slyšet Šinzó Abe ještě předtím, než ho japonští zákonodárci potřetí v řadě zvolili do čela vlády.
Japonské hospodářství od počátku 90. let stagnuje a právě kvůli reformám, které hodlá staronový premiér nastolit, požádal voliče v polovině prosince ve volbách o nový mandát. Dlouhodobé recesi nezabránila ani státem řízená inflace, ani mohutná podpora podnikatelů, kterým šel stát na ruku třeba na úkor sociální politiky (více o tom zde). Do konce volebního období přitom vládě v době vypsání nových voleb zbývaly ještě dva roky.
Podrobnosti ke svému plánu na oživení japonské ekonomiky by měl staronový premiér oznámit co nejdříve.
Volby, které Abeho Liberálnědemokratická strana (LDP) spolu s koaliční Stranou spravedlnosti a čistoty (Komeitó) vyhrála, nové vládě vedle hospodářských reforem umožní pokusit se prosadit také některá nepopulární opatření, jakými jsou obnova provozu jaderných elektráren či schválení změny ústavy, jež by poprvé od druhé světové války japonským vojákům umožnila bojovat v zahraničí.
Volby v polovině prosince nicméně provázela na japonské poměry velice nízká účast. Svůj hlas odevzdalo 52 procent oprávněných voličů. Z celkových 475 křesel v japonské dolní komoře jich Abeho koalice získala 326.
